O úkladných vraždách, spáchaných v sebeobraně, o detektivním pátrání, jež vedlo zpátky, o morálním pádu, který byl krásný, a o zvrácené lásce, jež byla čistá - tento příběh vypráví Sedmikostelí, existenciální gotický horror o městě ve městě nad Vltavou.
Novela, která má schopnost – budete-li naladěni na její notu, ale možná i v případě, že ne, a o to bude větší vaše překvapení – přenést vás do světa denního snění. Do vašeho vlastního, či toho autorova, k zapomenutým vzpomínkám, snům a touhám uniknout kamsi.
„Podobně jako u lékařů ani u právníků nejsme nijak nadšeni, když se s nimi musíme setkat, ale jsme rádi, že tu jsou, když je potřebujeme,“ píše v úvodu své další sbírky zákonů Arthur Bloch.
Saroyanův román z roku 1964, stejně jako Kluci a holky, když jsou spolu, nese autobiografické prvky – je o spisovateli, který se zastavuje na týden v New Yorku v očekávání velkých věcí, ale přichází okamžik, který vždycky, dříve nebo později, musí nastat, jeden den v odpoledni světa, jak ho nazývá Saroyan, kdy se člověk chce jen natáhnout na postel a zavřít
Dlouholetý přítel Vonneguta – kritik a profesor angličtiny z Minnesotské univerzity Peter Reed chtěl napsat studii o Kurtu Vonnegutovi jako o spisovateli krátkých povídek. I zašel do archivu a ze starých vázaných vydání časopisů vyhledal krátké povídky, které vyšly v letech 1954–1961.
Po raných Lennonových textech z počátku 60.
Nejznámější německá historička v této knize podává první komplexní zpracování dějin ženské problematiky od období raného středověku až do konce 15. století.
Velmi podrobné vylíčení průběhu šabatu v tradiční židovské komunitě na jihu Polska před 2. světovou válkou. Kniha není etnografickou studií v pravém slova smyslu, ale čtenářsky vděčnou formou se snaží zachytit působivou atmosféru zmíněného svátku.
Druhá část souborné práce předních světových odborníků seznamuje čtenáře s počátečními fázemi vývoje mystiky křesťanské.
Kniha volně navazuje na třísvazkový soubor Dějiny nábytkového umění od Františka Cimburka a kol. (Argo 1995–1996). Přináší informace o vývoji a proměnách nábytkové tvorby v Evropě a v zámoří (USA) ve druhé polovině 19. století a ve století dvacátém, až do nedávné minulosti (80. léta), s důrazem na specifičnosti vývoje v českých zemích.
Miloš Urban (1967) s třetí beletristickou knihou, myšlenkově a fabulačně zatím nejodvážnější. I Hastrman je velkoryse vyprávěný příběh psaný na dvojí téma – tentokrát se zde konfrontuje problém ekologie s fenoménem oběti.
Jméno Ippolita Desideriho (1684 až 1733), italského jezuity, který prožil patnáct let v Asii a z toho šest roků v Tibetu (1716-1721) nenajde čtenář asi v žádném literárním sllovníku. Zato mu náleží první místo mezi evropskými objeviteli a znalci Tibetu.
Tibet vždy představoval neznámou a tajemstvím opředenou zemi, která skrývá svá tajemství za hradbou nepřístupných hor. Povědomí o jeho existenci se do Evropy dostalo až ve středověku, ale živé svědectví o této zemi s její tradiční kulturou, náboženstvím a zvyky bylo podáno až koncem 19. století.
Tato kniha, věnovaná duchovnímu světu Indiánů kmene Goajiro, vznikla na základě terénních výzkumů prováděných pod vedením známého francouzského antropologa Clauda Lévi–Strausse. Na území kmene na pomezí Kolumbie a Venezuely byl shromážděn bohatý textový materiál, tvořící první část knihy.
Brazilský spisovatel Paulo Coelho, který patří k pěti nejčtenějším autorům světa, vytvořil ve svém románu modelovou situaci, v níž má proběhnout boj dobra a zla. Do upadající horské vsi přijde cizinec, aby se formou ďábelského pokušení dobral podstaty lidské přirozenosti. Důležitou roli v pokušitelově plánu sehraje servírka slečna Chantal Prymová.
Základní příručka světových náboženství z pera dvou předních světových odborníků v oblasti dějin náboženství. Jednotlivá hesla jsou rozdělena podle zeměpisných oblastí a dále pak chronologicky. Četné odkazy na dílčí jevy, božstva, různé náboženské skupiny a hnutí jsou obsaženy v rejstříku.
Stěžejní práce jakutského badatele, jenž se stal obětí stalinských represí. Kniha obsahuje původní texty vztahující se ke všem aspektům šamanismu, zaznamenané na území Jakutů, Burjatů a Evenků. Tato práce patří k základním pramenům při studiu šamanismu a pozdější badatelé z ní ve velké míře těžili.
Abraham Fornander, Švéd, který se usadil na Havaji roku 1842, byl ženat s princeznou Pinao Alanakapu z ostrova Molok a v 60. a 70. letech minulého století zastával řadu významných funkcí v Havajském království. Během svého života věnoval nesmírně mnoho energie a píle sbírání a studiu havajského folkloru a mytologie.
