„Historické“ knihy Starého zákona kanonicky i obsahově navazují na první část Písma – Zákon, který je zapsán v pěti knihách Mojžíšových. Společným rysem těchto knih je existence lidu smlouvy, ať už jde o celého Izraele nebo později jen o Judu, jako národa ve vlastní zemi, a literární forma vyprávění.
Archivní fond Velkostatek Polná-Přibyslav a Pohled, který je uložen v Moravském zemském archivu v Brně, v sobě mimo jiné ukrývá jednu úřední knihu hodnou zvýšené pozornosti.
Předmětem knihy je antropologické a etnologické zkoumání lidského těla a tělesnosti. Publikace kolektivu autorů se zaměřuje na tělesné modifikace, na diskusi o hranicích lidského těla a rozdíly mezi lidskými bytostmi a stroji. Volně navazuje na titul Tělo: čichat, česat, hmatat, propichovat, řezat (2014). Kniha Tělo 2.
Záměrem předložené publikace je objasnit Schellingovu koncepci přírody, jak ji vypracoval v rámci svých soukromých přednášek, konaných ve Würzburgu v roce 1804. Svůj výklad přírodních fenoménů vsazuje Schelling do rámce spinozovsky inspirované ontologie absolutní substance.
Ačkoliv se myrmekologie – nauka o mravencích – ustavila až v 19. století, objevují se mravenci v textech významných přírodovědců a filosofů už od antiky.
Za svůj pozoruhodný rozvoj vděčí západní středověká a renesanční vzdělanost v mnoha aspektech vzdělancům a kulturnímu prostředí Druhého Říma, tedy Byzance. Předkládaná monografie se zaměřuje na kontext vzniku a obnovy řeckých studií v italském humanismu, především pak na přenos obsahu a modelů obsažených v rukopisné tradici a knižní kultuře.
Pomníky, pamětní desky a kenotafy umístěné v našich obcích vyjadřují pietní vzpomínku na ty, kteří se do svých rodných domovů nevrátili a položili své životy ve Velké válce 1914–1918.
Předkládaná publikace nabízí ucelený transdisciplinární pohled na empatii jako na sociální i individuálně psychologický fenomén. Kromě komplexního přehledu definic, vycházejícího zejména z koncepce jednoho z nejvýznamnějších moderních psychologů C. R.
Bohumila Grögerová (1921–2014) patří k nejvýraznějším osobnostem naší literatury. Její dílo, po dlouhou dobu nerozlučně spjaté s tvorbou Josefa Hiršala, bylo mnohokrát oceněno u nás i v zahraničí. Knížka Lístky čerpá z jejích pracovních zápisků, citací a poznámek, je tedy jakýmsi nahlédnutím do myšlenkového a tvůrčího světa autorky.
Život v Duchu. Zkušenost jiného bytí. Praxe kajícné a kontemplativní modlitby, jež uvolňuje lidského ducha z jařma zemské tíže, ze všech determinant našeho neproměněného světa, a uvádí jej do pravé svobody v Kristu, „do svazku lásky“. Právě takovou perspektivu lidského vzestupu předkládá „duchovní autobiografie“ archimandrity Sofronije (Sacharova).
Nová kniha z pera otce biskupa Ladislava Hučka chce seznámit čtenáře s bohatstvím myšlení významných ruských autorů 19. a první poloviny 20. století: Vladimír Solovjev, Pavel Alexandrovič Florenskij, Sergej Nikolajevič Bulgakov a Nikolaj Alexandrovič Berďajev.
Předkládaná kniha někdejšího jordánského korunního prince a strýce dnešního krále El Hassana bin Talála představuje vůbec první novodobý pokus o zachycení dějin a povahy křesťanské zvěsti z pohledu muslima. Autor popisuje historickou pouť křesťanství od jeho vzniku v Palestině přes činnost apoštolů, první všeobecné sněmy, velký rozkol v 11.
I když je hlavním polem zkoumání a popisu problematiky manželství a rodiny v této knize teologie, neomezuje se pouze na ni. Naopak ve snaze přispět k hlubšímu pochopení okolností, v nichž křesťané dnes svá manželství a rodiny, chce zprostředkovat širší pohled na využití výsledků bádání různých teologických i neteologických disciplín.
Při psaní předkládané monografie si autoři – jeden spirituální teolog, druhý lékař – vytkli nelehký úkol, a sice představit fenomén psychosomatické terapie z pohledu křesťanské spirituality a psychoterapie.
Pozdně antická evropská civilizace 4.–5. století stála na rozcestí. Starý Řím padl, nový, tj. Konstantinopol, se postupně ujal vlády. Západ Evropy byl zaplaven barbary, kteří s nevzdělaností sobě vlastní začali podrývat mystické, liturgické a teologické základy prvotního ortodoxního křesťanství. Kdo byli tehdejší Římané a kdo Řekové?
Válečný veterán plukovník Eduard Picka (Plzeň 1923 – Hradec Králové 2012) začíná svá vyprávění vzpomínkou na to, jak se coby malý chlapec dostal se svým otcem do Sovětského svazu a jak zde prožíval svá dětská léta. Po napadení Sovětského svazu byl odveden do Rudé armády a následně nasazen jako ženista v bojích o Stalingrad.
Publikace se věnuje korespondenci barokního polyhistora a jezuity Athanasia Kirchera s korespondenty z českých zemí.
Předkládané dvojčíslo revue Parrésia přináší zcela unikátní studii sinologa V. Lišcáka, který se zaměřil na tzv. tchangské neboli nestoriánské křesťanství v Číně a jeho jezuitskou reflexi v 17. století.
Poutní místo Filipov je již 150 let fenoménem. Příspěvky z konference konané v jubilejním roce 2016 se snaží z různých perspektiv popsat jeho minulost a upozornit i na jeho současný význam nejen v rámci česko-německých vztahů – Filipov představuje živoucí symbol snahy o vzájemné porozumění Čechů a Němců v období po roce 1945.
Kniha nabízí přehledný a čtivý vhled do současné debaty ve filozofii společenských věd a v kulturní antropologii. Hlavním hrdinou je pojem kultura: autor ho sleduje od jeho vzniku až po současné trendy užití v kognitivních vědách. Kniha se ovšem neomezuje na jeho intelektuální historii.