Fanoušci si mohli vlastně už od poločasu vychutnávat titul mistra ligy, protože všem bylo jasné, že to prostě jinak dopadnout nemůže.
Fenomén zajetí a zajatectví v letech 1. světové války zůstával dosud v české vojensko-historické produkci na okraji zájmu. Autorka představuje různé stránky tohoto specifického válečného prožitku, jímž prošlo několik set tisíc vojáků z českých zemí a ze Slovenska.
Autor vydal v nakladatelství Epocha dvě knihy, v jejichž titulech bylo slovo „pohraničí“: Boj o pohraničí a My, hoši z pohraničí.
Reprezentativní výbor těch nejlepších povídek z pera legendy české literární sci-fi scény, z nichž některé daly vzniknout pozdějším kultovním románům. Kniha přináší zábavné a přitažlivé příběhy plné humoru a akce, příběhy lehké a úsměvné i dystopické až mrazivé.
Mnichovská dohoda ze září 1938, jež tragicky zmrzačila tehdejší Československou republiku, je dodnes vnímána jako jeden z nejbolavějších okamžiků naší novodobé historie. Odstartovala největší válečnou katastrofu, jež postihla celou Evropu i další kontinenty, a dalekosáhle ovlivnila následující světový vývoj.
Každá civilizace věřila, že jednou přijde její konec - vrátí se bohové a všechno se rozpadne v prach. Tenhle strach zůstává i v dnešním člověku, a možná proto po celém světě patří knihy s tématem apokalypsy a života po ní už desítky let mezi nejúspěšnější.
Existuje spousta příběhů o superhrdinech. Většinou žijí v New Yorku a mají úžasné superschopnosti, které získali fascinujícím způsobem - Superman přiletěl z jiné planety, Spidermana kousl radioaktivní pavouk, Kapitán Amerika byl vylepšený tajemnou technologií a Wonder Woman je dokonce dcerou boha a královny Amazonek.
Málokdo tušil, jak dramaticky se Československo změní, když v roce 1927 v prezidentských volbách zvítězil Bohumil Němec, Rudolf Beran se stal ministerským předsedou a izolacionisté převzali v zemi vládu.
Konec světa předpovězený mayským kalendářem nenastal. Země se dál otáčí kolem své hvězdy a lety do vesmíru jsou stále extrémně nákladné a technologicky náročné. V časech, kdy se rakety s potížemi dostanou tak akorát na oběžnou dráhu, nabídne jistá entita lidstvu mezihvězdnou loď.
Novou optikou nahlížená jedna z nejslavnějších bitev v Tichomoří za druhé světové války. Nejde o pouhý popis bojových operací, ale také o naznačení tendencí v každodenním životě válčících Američanů, o analýzu dopadu náročných bojových podmínek na psychiku vojáků.
Druhý díl pamětí Otakara Husáka začíná vyplutím transportu čs. dobrovolců z Archangelska na západ a dvoutýdenní zastávkou v anglickém táboře Flowerdown, kde byli přátelsky přijati. Po příjezdu do Francie na ně čekal obraz válkou vyčerpané země, kterou však svou pílí a morálkou dokázali po počáteční nedůvěře získat na svou stranu.
Bitva o Stalingrad byla nejvýznamnějším a rozhodujícím střetnutím německých a sovětských vojsk na východní frontě. Byla nejen obrovskou opotřebovávací bitvou, ale také psychologickým střetnutím dvou maximálně koncentrovaných vůlí. Šlo o mnohem víc než o jedno město.
Bývalo zvykem války vyhlašovat. Tato kniha ale pojednává o válce nevyhlášené. Došlo k ní bezprostředně po "řádně vyhlášené" první světové válce. Vítězné mocnosti rozhodly o rozdělení rakousko-uherské monarchie na několik států. Patřilo k nim i Československo, vzniklé připojením Slovenska k historickým zemím Koruny české.
Bitva svedená 15. července 1410 u Grunvaldu byla jednou z největších rytířských střetnutí evropské-ho středověku. Proběhla během války mezi polsko-litevskou unií, v jejímž čele stál král Vladislav II. Jagiello, a řádem německých rytířů.
Jedním z největších paradoxů krymské války, kde proti sobě stály pozemní a námořní síly Velké Británie, Francie, Turecka a Sardinského království na straně jedné a carského Ruska na straně druhé, je skutečnost, že tvrzení, že válka je hnacím motorem průmyslu, zde neplatí a že v tomto případě to bylo spíše naopak.
Michael Lindner neprožívá zrovna svoje nejlepší období. Od chvíle, kdy otevřel kletbou chráněný hrob slovenského velmože, aby se zmocnil bájného pokladu, vězí až po uši v problémech. V patách má nejen naštvané čaroděje, oživlé mrtvé a nájemné zabijáky z řad démonů, ale také antimagickou sekci, které už s jeho kousky došla trpělivost.
Paměti Dvě ofensivy od Bohuslava Hály představují neobyčejně působivé a čtivé dílo, v němž Hála shrnuje své prožitky z vojenské služby v řadách c. a k. pěšího pluku č. 11 na jihozápadní frontě v letech 1916-1917. Bezpochyby jde o jedny z nejpoutavěji napsaných memoárů z pera českého vojáka rakousko-uherské armády z období Velké války.
Česká historie je ve Švandrlíkově podání vždy trochu za hranou pojetí, jež známe ze školy. Ani v příběhu knížete Břetislava a sličné Jitky, vylíčené jako nepříliš cudné řeholnice svinibrodského kláštera, tomu není jinak.
Publikace přináší čtenářům nástin klíčových událostí československé politiky po konci druhé světové války, které vyvrcholily komunistickým převratem v únoru roku 1948, jehož důsledkem byla čtyřicetiletá vláda jedné strany.
Z vyprávění o dramatech druhé světové války jako by se vytrácel její tragický začátek, a sice přepadení Polska jednotkami wehrmachtu, zoufalý boj pěšáků a jezdců s drtivou přesilou tanků a letadel, ale zejména fakt, že na východní hranici krvácejícího Polska číhala vojska Rudé armády, aby mu vrazila dýku do zad překvapivým útokem.