Jednu třetinu vesmíru prý nikdy neuvidíme, neboť jeho světlo není schopno k nám doputovat. Ale i ty zbylé dvě třetiny autorovi stačí, aby nás ve svých povídkách pozval na oceán osudů lidí i bohů - či Boha, chceme-li, pokud hledáme příčinu a původ univerza. Nečekejte však teologický spis. Humor je tu všudypřítomný a paradox je jeho prorok.
Tajuplné a málo známé období mezi pádem Ramessovců a příchodem Alexandra Velikého představuje ve staroegyptské historii neuvěřitelné tři čtvrti tisíciletí, tedy jako české dějiny od Přemysla Otakara II. po dnešek. Třetí přechodné období a Pozdní doba se programově vracejí k dědictví slavné minulosti Egypta, a to až do dob stavitelů pyramid.
V zámku plném spisovatelů se skutečně udála neobyčejná věc: jednou zde přespala autorka sociálních románů Marie Majerová a ze spánku ji vyrušily prskající a syčící ohnivé koule, poskakující po pelesti historické postele. Incident musel být vyšetřen - a náležitě ututlán, neboť jeho charakter neodpovídal platným idejím marx-leninismu.
Japonští středověcí válečníci - samurajové - se stali jedním ze symbolů Země vycházejícího slunce. Jejich zobrazení v nesčetných filmech, knihách či komiksech jim propůjčilo téměř mytickou podobu neohrožených bojovníků, jejichž meče rozsévaly smrt na bitevních polích. Realita však byla mnohdy jiná než moderní představivost.
Ivana Prokopová (*1960) je povoláním aranžérka, v současnosti podniká v oblasti facility managementu. Volný čas věnuje úpravě vlastní zahrady, malování a v poslední době digitální fotografii, kde využívá nové možnosti ke ztvárnění fantazie.
Publikace přináší základní přehled česko-amerických vztahů od počátků v 16. století až po dnešek. Zvláštní pozornost je věnována historii českého masového přistěhovalectví do USA, rozvoji české komunity na půdě Spojených států a významu, jaký američtí Češi sehráli ve vztazích obou zemí, a to zejména v kritických obdobích českých dějin.
Publicista Václav Ryneš při příležitosti sto let od výročí Československa a třiceti let od demokratické státnosti předkládá české veřejnosti publikaci Národ a stát v českých dějinách, která obsahuje dvě politologické studie Kontinuita českých dějin a Když křižovali český národ.
Je po válkách, které nikdo nevyhrál. Většinu planety vymazaly výbuchy jaderných bomb a tam, kde lidé přežili, je situace stále horší - šíří se hlad, chaos, otrokářství a postapokalyptické kulty. V sutinách Prahy se dějí strašné věci, ale ti, kdo mají moc, netouží po změně. A už vůbec ne od člověka, který přináší pořádky starých časů.
Rusalky, žínky, meluzíny, říkejte jim, jak chcete, protože co si budeme vykládat, většinou se stejně živí jako šlapky. Stačí zaplatit a víla se vám promění, v koho si přejete. Má to ale malý háček - platí se krví. Pro dohled nad vílami je tu speciální policejní oddělení a lidé v něm vědí, že když děláte s kur... pardon vílama, vždycky se něco podělá.
Fanoušci si mohli vlastně už od poločasu vychutnávat titul mistra ligy, protože všem bylo jasné, že to prostě jinak dopadnout nemůže.
Fenomén zajetí a zajatectví v letech 1. světové války zůstával dosud v české vojensko-historické produkci na okraji zájmu. Autorka představuje různé stránky tohoto specifického válečného prožitku, jímž prošlo několik set tisíc vojáků z českých zemí a ze Slovenska.
Autor vydal v nakladatelství Epocha dvě knihy, v jejichž titulech bylo slovo „pohraničí“: Boj o pohraničí a My, hoši z pohraničí.
Reprezentativní výbor těch nejlepších povídek z pera legendy české literární sci-fi scény, z nichž některé daly vzniknout pozdějším kultovním románům. Kniha přináší zábavné a přitažlivé příběhy plné humoru a akce, příběhy lehké a úsměvné i dystopické až mrazivé.
Mnichovská dohoda ze září 1938, jež tragicky zmrzačila tehdejší Československou republiku, je dodnes vnímána jako jeden z nejbolavějších okamžiků naší novodobé historie. Odstartovala největší válečnou katastrofu, jež postihla celou Evropu i další kontinenty, a dalekosáhle ovlivnila následující světový vývoj.
Každá civilizace věřila, že jednou přijde její konec - vrátí se bohové a všechno se rozpadne v prach. Tenhle strach zůstává i v dnešním člověku, a možná proto po celém světě patří knihy s tématem apokalypsy a života po ní už desítky let mezi nejúspěšnější.
Existuje spousta příběhů o superhrdinech. Většinou žijí v New Yorku a mají úžasné superschopnosti, které získali fascinujícím způsobem - Superman přiletěl z jiné planety, Spidermana kousl radioaktivní pavouk, Kapitán Amerika byl vylepšený tajemnou technologií a Wonder Woman je dokonce dcerou boha a královny Amazonek.
Málokdo tušil, jak dramaticky se Československo změní, když v roce 1927 v prezidentských volbách zvítězil Bohumil Němec, Rudolf Beran se stal ministerským předsedou a izolacionisté převzali v zemi vládu.
Konec světa předpovězený mayským kalendářem nenastal. Země se dál otáčí kolem své hvězdy a lety do vesmíru jsou stále extrémně nákladné a technologicky náročné. V časech, kdy se rakety s potížemi dostanou tak akorát na oběžnou dráhu, nabídne jistá entita lidstvu mezihvězdnou loď.
Novou optikou nahlížená jedna z nejslavnějších bitev v Tichomoří za druhé světové války. Nejde o pouhý popis bojových operací, ale také o naznačení tendencí v každodenním životě válčících Američanů, o analýzu dopadu náročných bojových podmínek na psychiku vojáků.
Druhý díl pamětí Otakara Husáka začíná vyplutím transportu čs. dobrovolců z Archangelska na západ a dvoutýdenní zastávkou v anglickém táboře Flowerdown, kde byli přátelsky přijati. Po příjezdu do Francie na ně čekal obraz válkou vyčerpané země, kterou však svou pílí a morálkou dokázali po počáteční nedůvěře získat na svou stranu.