Jednota těla a duše je ve filosofii Edmunda Husserla analyzována jako dvojí vtělení subjektu, inkarnace v těle prožívaném zevnitř, Leib, a inkorporace v těle vnímatelném v objektivním prostoru, tak jako jiná tělesa, Körper.
Texty zařazené do této knížky jsou kritické a polemické povahy a chtějí být chápány jako odborné recenze. Až na jednu dosud nepublikovanou, ale pro publikaci připravenou výjimku byly uveřejněny v odborných časopisech, i když třeba jen ve zkrácené podobě.
Nevšedním způsobem pojatá publikace je zajímavým exkurzem do dob revolučních změn v chovu včel v 19. století skrze díla významného včelaře té doby Aloise Thumy. Čtenáře seznámí s tehdejšími poznatky o životě včel a snahami včelařů o pokrok v metodách chovu.
Autorka knihy o cíli, který ve své práci sledovala v úvodu ke knize sama uvádí: „Skutečnost, že nevidím a že je zrak obecně považován za nejdůležitější zdroj informací při poznávání světa i v interakci s druhými lidmi, v každodenním životě a téměř ve všech oborech lidské činnosti, mě vedla k rozhodnutí položit si otázku, jak člověk od narození
V Německu vychází každoročně buď nově, nebo v reedici přes 90 000 knižních titulů, z nichž největší oblibě se těší německá próza. V letech 2010–2014 se počet prvních vydání prózy pohyboval mezi 11 286 až 14 111 tituly ročně.
Známý výrok z Dostojevského románu Idiot „Krása spasí svět“, který dal název této kolektivní monografii, otevřel otázku, na kterou se kolektiv autorů této knihy pokusil dát odpověď: „Jaká krása spasí svět?
Kniha vznikla jako výsledek autorčiny dlouholeté badatelské činnosti. Jde o dílo neobyčejně precizní, novátorské a zajímavé. Autorka vytvořila řadu nových způsobů členění či třídění pramenů. Stála před otázkami, na něž současná sfragistika prakticky nenabízí odpovědi. Prolínání středověké a novověké sfragistiky v jednom příspěvku je unikátní.
Česko-anglická kniha je věnovaná úspěšnému experimentálnímu divadelnímu projektu Labyrint světa a ráj srdce, který v březnu a dubnu 2015 na pět týdnů ovládl celou budovu Divadla Drak a přilehlého Labyrintu.
K mnoha změnám, kterými procházela společnost alžbětinské Anglie, patří i nová role „básníka z povolání“ – autorka knihy ho přirovnává k postavám dnešní popkultury: jsou obecně známé, jsou jim přisuzovány slušné výdělky, ale ne vždy slušná pověst.
Knížka o zvídavém Matějovi a jeho dědovi je vlastně ilustrovaným průvodcem bitvou u Hradce Králové 1866 pro malé i velké.
Kniha Sami doma přibližuje stále rozšířenější zkušenost mladých dospělých s budováním samostatného domova – bez rodičů, partnerů či partnerek nebo dětí.
V křesťanství jde především o mysterium paschale, o Ježíšovu smrt a zmrtvýchvstání Ukřižovaného. Křesťansky věřit znamená věřit v Ježíšovo vzkříšení. V této souvislosti hraje důležitou roli nejen problematika Ježíšova prázdného hrobu, ale zejména tzv. velikonoční zjevení.
Kniha Základy kulturní antropologie představuje původní českou práci věnovanou kulturní antropologii z hlediska výkladu jejího předmětu a systematiky. Autor se zaměřil na vysvětlení základních antropologických subdisciplín, klíčových tematických okruhů, pojmů a metod a technik výzkumu.
Výklad celkové intence Wittgensteinovy první a vlastně jediné knihy, známé pod názvem Tractatus logico-philosophicus, vedla autora ke snaze postupovat po linii, kterou sám Wittgenstein doporučil nakladateli Fickerovi, když se mu snažil přiblížit, proč by mu měla být blízká odborná kniha z oblasti, v níž byl Ficker naprostým laikem Kniha tak nakonec představuje
Faravidova říše současného severobotnického spisovatele Bengta Pohjanena je poetickým příběhem o cestách čarodějů a králů na evropském Severu poloviny 11. století. Příběh obsahuje historickou perspektivu staroseverských ság i mytologickou, nadčasovou rovinu kalevalských run, estonských bájí a laponských vyprávění.
Kniha Křižovatky Slovanů navazuje na sérii publikací slavistického projektu spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. 21 textů tohoto svazku je rozděleno do čtyř dílčích oddílů (Jazyk, Literatura, Dějiny, Kultura).
Predložená publikácia je venovaná významnej osobnosti slovenskej kultúry druhej polovice 20. storočia – profesorovi Milanovi Hamadovi, ktorý svojimi výskumnými a publikačnými aktivitami výrazne prispel k poznaniu dejín slovenskej kultúry a vzdelanosti. K prehĺbenejšiemu vedeckému záujmu o kultúrnu a politickú históriu priviedol M. Hamada aj mnohých svojich žiakov.
Knihu sámských přísloví je možné chápat jako úvod do sámské kultury. Přísloví vyjadřují některé základní kulturní hodnoty Sámů, objevují se v nich mnohé mytologické bytosti a jiné odkazy na staré mýty. Část přísloví, jež se dnes už nepoužívají, zůstává nicméně obestřena tajemstvím.
Svým originálním projektem asubjektivní fenomenologie se Patočka připojil k plejádě myslitelů, kteří usilovali rozšířit fenomenologii za meze dané její původní vazbou na transcendentální subjektivitu. Patřil k nim M. Heidegger, E. Fink, M. Merleau-Ponty nebo M. Henry – a v některých částech svého díla i samotný E. Husserl.
Pohyb existence je soubor šesti esejů publikovaných při různých příležitostech a věnovaných nejrůznějším tématům, tvoří jakýsi most mezi Patočkovou filosofií a Barbarasovým vlastním fenomenologickým projektem. Mezi tato témata patří Patočkova filosofie pohybu, asubjektivní fenomenologie, negativní platonismus a další.