Autorská publikace zachycuje více než tři desítky pražských lokalit jako nositelů dávno již uzavřených příběhů, které však mají nesporné kouzlo a právo na svoje tajemství.
Osou románu jsou několikadenní události v životě židovského osadníka středních let Avrahama, který pod svou střechu přijme mladého Davida, sionistu na útěku, fanatického stoupence boje za samostatný stát, jemuž po dopadení hrozí smrt.
Francouzská autorka Katrina Kalda je původem Estonka, ale od deseti let žije ve Francii. Její prvotina Estonský román (Un roman estonien) z roku 2010 vyšla v překladu Heleny Beguivinové v pražském nakladatelství Havran v roce 2015. Zatímco Estonský román byl svým způsobem literární hříčkou, druhý román Katriny Kaldy vychází ze syrové reality.
Silně autobiografický Anděl zapomnění rakousko-slovinské spisovatelky Maji Haderlapové je literárním příspěvkem k tématu osudu korutanských Slovinců.
„Jsem mladý a bohatý; a jsem nešťastný, neurotický a sám. Pocházím z jedné z nejlepších rodin na pravém břehu Curyšského jezera a mám rakovinu,“ píše Fritz Zorn místo úvodu. Závažné onemocnění, jež ho postihlo, se stává jakýmsi sítem všech myšlenek a postřehů, které jako jednotlivé kousky mozaiky postupně skládají knihu.
Charles Nodier (1780–1844) byl všestranný spisovatel, který – odkojen německým a anglickým romantismem – pomáhal novému směru razit cestu do Francie.
K proslavení povídky Piková dáma s ústředním tématem touhy po penězích jistě přispěl i P. I. Čajkovský, jehož stejnojmenná opera ve světovém kontextu dokonce předčila popularitu románového příběhu Evžena Oněgina, nemluvě o 14 filmových verzích.
Román Štěkání na měsíc z roku 1997 pochází z pera výrazného moldavského spisovatele Aurelia Busuioca (1928–2012), který je dnes v Moldavsku již považovaný za klasika. Jde o hlubokou sondu do složitých zákrut současného dění, jež započalo na samém konci 20. Století, kdy společnost ve východní Evropě zahájila přerod k demokracii.
Příběhy generace našich dědů mohou být stále poutavé a v mnohém aktuální, jak dokazuje i vyprávění rumunského Arména Varujana Vosganiana (anebo také arménského Rumuna) Kniha šepotů. Jeho líčení je vpravdě širokospektré a obsahuje nejen 20. století, i když převážná většina děje se odehrává právě v něm. Zahrnuje masakry Arménů na konci 19.
Hlavním tématem autorova druhého románu Knížka je historie spisovatelovy rodiny a vztahy mezi jeho nejbližšími. Prozaik odhaluje tajemství a osudy tří generací, od druhé světové války přes výjimečný stav až k současnosti. Jde o skutečnost smíchanou s fikcí a není dost dobře možné jedno od druhého oddělit.
Děj románové prvotiny se vrací do autorčiny vlasti posledních desetiletí 20. století a přibližuje počátky hnutí za estonskou samostatnost. Hlavní postavou je neurotický intelektuál August, jehož tíží svědomí. Otázka, proč tomu tak je, se prolíná celým textem a udržuje čtenáře v napětí. August se v polovině 90.
Ferdinand Weinberger a Vilém, děd a vnuk, žijí ve společné domácnosti a dennodenně jsou vystavováni nelehkým zkouškám, které před ně staví jediná žena – manželka a babička.
Kniha o židovské Praze, jejích památkách a především osobnostech, které tudy prošly, je pokusem zobrazit jednu z nejvýznamnějších, ale bohužel již zaniklých kultur, jež v minulosti tvořila nedílnou součást česko-německo-židovského společenství.
Tato kniha dejme tomu „historického bulváru“ přináší stovku příběhů partnerských vztahů známých i méně známých osobností českých dějin, počínaje Oldřichem a Boženou přes Karla IV., Rudolfa II., Jana Amose Komenského, Karla Hynka Máchu či Boženu Němcovou až k Oldřichu Novému nebo Lídě Baarové.
Mnohovrstevnatý a nikterak jednoduchý příběh románu Konec jedné ságy se odehrává v několika časových i místních rovinách. Část děje prožívá asi desetiletý chlapec žijící v izolaci prominentní čtvrti padesátých let minulého století, odkázaný na společnost prarodičů a přátelství dvou dětí ze sousední vily, které stihl podobný osud.
Toma Novac, ústřední postava románu Adam a Eva (1925, Adam şi Eva), založeného na teorii o převtělování duší a prvotní jednotě ženského a mužského principu, padne za oběť žárlivosti ruského emigranta Stěpana A. Poplinského.
Alegorické pohádkové podobenství o povedené-nepovedené rybě, která má problém udržet směr, s plaváním je trochu na štíru, a tak raději chodí po dně, protože má nohy. Jenže i když se někdo narodí nedokonalý, ještě to neznamená, že je k ničemu. Ryba Chyba má sice špatný zrak a nosí brýle, ale umí číst.
Román Tajemství se ve Francii dočkal již 7. vydání a podle něj natočil Claude Miller v roce 2007 stejnojmenný film s Cécile de France a Patrickem Bruelem v hlavních rolích. Román je silnou osobní výpovědí jednoho neduživého, ale inteligentního a vnímavého jedináčka, který tuší, že není tím synem, jakého si jeho rodiče přáli.
Nedostudovaný biolog Niccol?
K napsání prvního románu Lupič inspiroval rakouského spisovatele Martina Prinze (*1973) skutečný bankovní lupič a zároveň maratonský běžec, který "působil" v rakouských bankách na konci 80. let v masce Ronalda Reagana.