Kniha Jména Pavla Florenského se stala od dob svého vydání významným fenoménem. Nejen do ruského filosoficko-teologického prostředí tento traktát přinesl mnoho nových impulzů: poukázal na fakt, že se kořeny různých směrů evropského filologického bádání (v tomto případě onomatologie) od konce 19.
Kniha věnovaná slavnému románu sira Arthura Conana Doylea o přežívajících dinosaurech v hloubi jihoamerické džungle přináší i nesmrtelný příběh v překladu Františka Gela, doprovázený u nás dosud nepublikovanými ilustracemi z prvního anglického vydání z roku 1912 z časopisu Strand.
S narůstající medializací našeho světa a jeho přesycením texty a informacemi se zvyšuje potřeba orientace. Potřeba orientace je potřebou směrodatných vodítek, jejichž absence ochromuje lidskou schopnost jednat. Filosofickému uchopení otázky orientace věnuje jeden ze svých kratších textů Immanuel Kant.
Co mají společného dějepisectví a evoluční biologie?
Haiku kojící matky vznikla v rozmezí jednoho roku (2005–2006) při kojení druhého autorčina syna Cyrila. Impulsem ke psaní nejprve deníku, ve kterém autorka popisovala události dní po desetiminutových úsecích, a poté i haiku, byla tabulka, do které si na radu porodní asistentky zaznamenávala rytmus kojení v prvním týdnu po synově narození.
Kniha je společným dílem čtyř vzdělavatelek budoucích učitelů. Jejich cílem bylo především otevřít prostor pro posílení vlastního náhledu u žáka nebo studenta. Sebehodnocení je proto pojímáno nikoli pouze jako jedna z metod formativního hodnocení, ale jako komplexní fenomén, jehož využívání má žáka či studenta podpořit a sloužit k jeho rozvoji.
Kniha pojednává o vývoji drobné šlechty na přelomu pozdního středověku a počátku raného novověku v Čechách. Jednalo se o složitý proces ovlivněný řadou faktorů. Celou situaci navíc komplikoval fakt, že se v 15. století nepanská šlechta dělila do dvou skupin, na nižší panoše a vyšší rytíře.
Publikace Fake news a politika klasického Řecka nahlíží z poněkud nezvyklého úhlu pohledu na díla klasiků řecké historiografie Hérodota a Thúkýdida, ale i na další dobové texty, které komentují politické dění v athénské polis. Zabývá se zejména texty filozofů a dramaticků ů druhé poloviny 5. století př. n. l.
„Sbírka Prý musím projít březovým lesem Štěpánky Borské láká na toulku po snové plejádě dní. Mimořádné okamžiky současnosti jsou zkoumány se stejným zájmem jako osobní momentky. Svět, ve kterém je podstatná každá drobnost, okouzluje opravdovostí. Důkazy efektu motýlích křídel zaznamenané do básnické kroniky.
Děj knihy Cestami života se odehrává v období od konce 19. do poloviny 20. století. Líčí životní osudy rodiny Matěje Pokorného, vařiče piva a sklepmistra v někdejším knížecím pivovaru v České Skalici, kde se natrvalo usadil, po ztrátě své první ženy znovu oženil a prožil druhé, šťastné manželství s milovanou Fanynkou.
Životem seniorů se zabývá řada oborů – sociální pedagogika, gerontagogika, sociální politika, sociální práce, demografie, sociologie, rovněž i pracoviště, které je pro autory této knihy kmenové.
Kniha Společné obrazy představuje tematicky široce pojaté proměny literární kultury východních Čech v období po roce 1989.
Zrození nové lidské bytosti bylo, je a vždy bude významnou událostí v životě jedince, rodiny i komunity, a to napříč všemi lidskými společnostmi. Tento okamžik býval a stále do značné míry je v řadě společností opředen mnoha pověrami a mýty, žádá si respekt, pokoru a úctu. Když se rodí nový život, již nic nebude takové, jako bylo dříve.
Dvojsbírka Vyvanutí je složena ze dvou autonomních a zároveň propojených básnických celku. První s názvem Veraicon vstupuje na pudu erotické poezie, využívá tradičních metaforických postupů k zachycení milostné poetiky a buduje spirálu drobných i rozsáhlejších básní jako oslavu milované bytosti se všemi vzestupy, zákruty i pády.
V proběhlé pandemii COVID-19 čelili poskytovatelé sociálních služeb velkému množství problémů.
V osadě Koloredov stálo na přelomu 18. a 19. století množství úpravárenských podniků a dalších hospodářských zařízení, v nichž nacházeli své uplatnění místní drobní podnikatelé, kteří se výrazně angažovali v rozvoji protoindustrializace v regionu.
Kniha Slované: nacionalismus a národní stereotypy navazuje na sérii publikací projektu Konference mladých slavistů spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy.
Kniha uhříněveských pohádek je trochu vtipná a trochu strašidelná, ale hlavně plná fantazie. Setkáme se v ní nejen s Klárou Lunou a Františkem Králem, ale také s vodníkem Lojzou, holčičkou Petrou a její velice zvláštní kamarádkou, Telesem a Čórem, Starým Josefem a učitelem Janem a nakonec i se samotným Pánem Bohem.