Předpovědi počasí patří ve vysílání rozhlasu i televize k nejčastěji a nejbedlivěji sledovaným zprávám. Podle nich se řídí veškerá práce venku, organizují se výlety a volí se oblečení, ale krom těchto ovlivňují více či méně bezpočet dalších činností. Pro Angličany je počasí prý dokonce jedním z nejdůležitějších konverzačních témat.
Svět zvířat je úchvatnou součástí přírody a nám lidem je blízký tím, že jej tvoří živí tvorové. Rádi sledujeme jejich život, jak se chovají a jak si dokážou inteligentně poradit v nejrůznějších zapeklitých situacích.
Kuchařské umění se považuje ve škále domácích činností za svrchovaně důležité. Stejnou cestou jako láska, tzn. skrze žaludek, se ubírá i rodinná pohoda. Jenže dobře a bez zbytečných nezdarů uvařit, aby si všichni pochutnali, to je často oříšek. Jíška se připálí, mléko srazí, knedlíky jsou olověné, maso tuhé, moučník se roztekl.
Kuře patří vedle vepřového bezesporu k nejoblíbenějším druhům masa. Lze je upravovat na bezpočet způsobů a na naší planetě by se pravděpodobně nenašla krajina, kde by na jídelníčku chyběl pokrm z kuřete. Důvod masové obliby spočívá v jeho snadné přípravě, chuťových přednostech a výživové hodnotě. Konzumují je monarchové, gurmáni i lid obecný.
Jen málokteré dítě vydrží v klidu. Dává o sobě vědět svému okolí tím, že neposedí a řádí. Uspokojuje tím svou potřebu pohybu a jeho prostřednictvím poznávat své prostředí: dosáhne, ohmatá, vyleze, popere se, a nakonec zdemoluje věc nebo sebe samo. Jeho fyzický a intelektuální vývoj je nesmírně rychlý a náročný.
Přijde-li řeč na víno, myslí se většinou nápoj. Jako nápoj je známo již od doby kamenné a za antiky se pilo přímo masově. Jeho obliba přetrvala dodnes a neoslabilo ji ani pivo. Výrazná chuť otevřela vínu cestu i mimo sklenku a to do kuchařského hrnce a na talíř. Jako přísady do pokrmů se vína užívá snad neméně dlouho a receptů by se našlo nepočítaně.
Můj dům, můj hrad – se říkává o prostoru, jejž obýváme, a každý z nás se v něm zařizuje dle svého vkusu a nároků. Máme-li ovšem dům, pak obvykle ne jako izolovaný objekt, ale povětšině se zahradou. A co si počít s ní? Anebo s nejbližším okolím, v němž se pohybujeme a jež svým způsobem rovněž obýváme?
Mezi roky 1848 – 2008, jejichž dějům je věnována tato historická kniha, se zrodil náš současný svět se všemi klady a zápory, civilizačními vzestupy i pády, kulturním kvasem a technickým rozvojem i politickými a hospodářskými zvraty. Zrodila se Evropa do podoby, v jaké ji známe a zažíváme dnes, a v ní povstal samostatný československý a posléze český stát.
Každé dítě v sobě má tvůrčí schopnosti, ba do jisté míry je génius. Dětská fantazie je bez hranic, není spoutána předpisy, předsudky ani zábranami. Avšak jen málo dětí samo od sebe dokáže svou tvořivost projevit. A přitom v procesu tvorby zraje dítě v osobnost s mnohem bohatší duší, jaká se v životě lépe uplatní. Autorka této knihy Mgr.
Kdo by neznal, že na svatého Jiří vylézají z děr hadi a štíři. Nebo účinkování zmrzlých mužů Pankráce, Serváce a Bonifáce či uplakanou Medardovu kápi. A co svatou Annu, kdy už nastávají chladna zrána. Nebo příjezd svatého Martina na bílém koni.
Z čeho se zrodila evropská civilizace a jaké osobnosti a události formovaly naše kořeny a naši vzdělanost?
Z čeho se zrodila evropská civilizace a jaké osobnosti a události formovaly naše kořeny a naši vzdělanost?
Ing. Dagmar Lánská je proslulou autorkou specializovanou využití zeleniny a koření, její publikace mají početnou čtenářskou obec a opakovaně vycházejí. Publikace o úloze zeleniny v našem stravování a přípravě zeleninových pokrmů již slavila v minulosti úspěchy a nyní vychází v revidovaném a doplněném vydání.
Češi jsou bezpochyby nejhoubařštějším národem na světě. Chodí do lesa po celý rok a sbírají houby, sotva vystrčí klobouček. Naprostá většina běžných houbařů sbírá jen několik druhů hub - těch nejznámějších, a ostatní jedlé druhy opomíjí z neznalosti. Tím se nesmírně ochuzují a ochuzují i svůj jídelníček.
Přestože je u nás k mání dostatek atlasů hub, jsou všechny takřka bez výjimky souhrnné, neboť zobrazují širokou škálu všech druhů hub - jedlých, nejedlých, jedovatých. Pro běžného houbaře mají ovšem význam především houby jedlé. A právě tomuto houbaři je určen kapesní atlas hub, sestavený mladým mykologem z Moravského zemského muzea.
Kreslená kronika z doby 2. světové války je unikátním dokumentem o holokaustu, utrpení židovských vězňů v nacistických koncentračních táborech Terezíně, Osvětimi a Schwarzheide. Autor v ní zachytil reportážní kresbou vše, co zažil v lágrech i během pochodu smrti. Faksimilové vydání s komentářem.
Jak si osladit příjemné sváteční chvíle, aniž by bylo nutno si na přípravu vybrané sladkosti rezervovat dovolenou, to poradí v moderně sestavené kuchařské příručce renomovaná autorka J. Mandžuková. Obsahuje na 150 receptů nejrůznějších moučníků a množství dalších variací, jež lze zvládnout snadno a rychle.
Historie je plná dramatických příběhů o provinění a trestu. Mnohé z nich jsou pozoruhodné svými postavami, jiné okolnostmi, další prostředím, ale všechny mají jedno společné – pohnuté lidské osudy. Odjakživa jsou vděčnými náměty pro spisovatele a novináře a vznikl i svébytný žánr, který se jimi zabývá.
Autor této knihy ing. Jiří Hanák, MSC., je znám a mezinárodně uznáván jako expert v oboru loveckých zbraní a střeliva. Stejné renomé si získal i v oblasti, kde bez loveckých zbraní nelze dát ani ránu, v myslivosti.
„Rohlíčky jsou dnes obzvláště vypečené,“ dělá dvorní astrolog laskominy císaři Rudolfovi II. ve filmu Císařův pekař. Pravděpodobně se nenajde nikdo, kdo by tuto proslulou scénu z neméně proslulého (dvoj)filmu neznal.
