Jímavý příběh o setkání dvou spřízněných duší, o ostýchavě klíčící křehké lásce a o vzácném lidském souznění. Zdánlivě až banální námět se v mistrném literárním zpracování stává něčím mnohem zásadnějším než jen pozvánkou k výjimečnému čtenářskému zážitku.
V předloženém svazku nabízíme překlad vybraných pasáží vrcholného díla Isaaca Newtona (1643–1727) Matematické principy přírodní filozofie (1687). Newton v něm završil vývoj raně novověké fyziky, astronomie a přírodní filozofie a představil nový obraz světa založený na matematice a fyzikálním pojmu gravitační síly.
Kniha Johanna Keplera (1571–1630) Nová astronomie (1609) znamenala zásadní přelom v dějinách tohoto oboru. Dílo obhajovalo Koperníkovu astronomii proti astronomickým, fyzikálním i teologickým argumentům odpůrců heliocentrismu. Především však zásadně změnilo dosavadní astronomickou teorii. Nejvýznamnější inovací bylo zavedení eliptických drah planet.
V knize Prubíř (1623) vede Galileo Galilei (1564–1642) rozhořčenou polemiku s jezuitským astronomem Oraziem Grassim, jehož dílo Váha filozofická a astronomická zde komentuje a vyvrací. Galileo se v Prubíři vášnivě pře s jezuitou, dobírá si ho a zesměšňuje ho – a přitom hájí mylnou teorii komet, protože komety prohlašuje za úkazy v atmosféře.
Kniha Rozhovory o mnohosti světů (1686) francouzského filozofa Bernarda de Fontenella (1657–1757) je považována za jedno z prvních děl orientovaných na popularizaci vědy. Text je stylizován do podoby galantních rozhovorů mezi zvídavou markýzou a učeným filozofem.
Naši předkové si již před mnoha staletími dokázali spočítat, kdy znovu dojde k zatmění Slunce či Měsíce. V 17. století se řada vědců, mezi nimi Fermat, Pascal, Huygens či Leibniz, začali ptát, zda bychom nemohli spočítat i věci, jejichž povaha se na první pohled jakémukoliv výpočtu vzpírá.
Tato kniha vznikla z potřeby autorů rozproudit diskusi nad konceptem, který by mohl přinést naději, že klima ještě řešitelné je. Jiří se nebojí psát o tom, co nefunguje, diskutovat s osobnostmi a přinášet vlastní návrhy řešení. Marta se zase rozhodla oslovit svět natočením dokumentu.
Dvanáctý díl knižní edice KRIMI POVÍDKY s titulem „Zase vyjde slunce“ přináší nové napínavé příběhy z pera Lubomíra Macháčka.
Třináctý díl knižní edice KRIMI POVÍDKY s titulem „Dědičný hřích“ přináší nové napínavé příběhy z pera Romana Cílka.
Protože každý zná bolest, zdá se být tím nejznámějším. Filosofie, která se podle legendického líčení u Platóna s Aristotelem rodí z údivu, jenž je postojem, kdy to obvyklé se ukazuje neobvykle, nás však může přivést právě u toho, co je zdánlivě nejvíce známé, k pochybnostem a konfrontovat nás s neznalostí a nevědomostí.
Dejiny hermeneutického myslenia sú súčasťou všeobecnejších dejín ideí a kultúry. Tieto dejiny nesú v sebe obrazové kódy, ktoré sa podpisovali pod naše používanie pojmov v rozličných vedných oblastiach.
Svět vymknutý z pantů a zjevně postrádající smysl může citlivější duchy vést k otázce, jak se to právě má nyní s člověkem a světem?
Jedenáctý díl knižní edice KRIMI POVÍDKY s titulem „Ponurý dům“ přináší nové napínavé příběhy z pera Františka Uhera.
Román zachycuje Španělsko a rozvinutou kulturu muslimské říše alAndalus na jihu Pyrenejského poloostrova v patnáctém století, kdy vrcholilo soupeření katolických království Kastilie a Aragonie s muslimským emirátem.
Desátý díl knižní edice KRIMI POVÍDKY s titulem „Smrt v bílém negližé“ přináší nové napínavé příběhy z pera Hedy Bartíkové.
Publikace se zaměřuje na možnosti pedagogické aplikace současných flétnových technik. Kvalita a barva tónu je velmi důležitá pro každého hudebníka, neboť vyjadřuje jeho individualitu a identitu. U dechových nástrojů existuje velmi úzký vztah kvality produkovaného zvuku s rezonancí lidského těla.
Publikace uvádí výsledky výzkumů realizovaných v období let 2016–2021, zaměrených na evaluaci uplatnění dramatoterapie v kontextu léčebné pedagogiky u znevýhodněných osob.
Jak by zněl soundtrack k období změn přelomu osmdesátých a devadesátých let? Proč byly některé hudební žánry chápány jako progresivní a jiné naopak jako odkazující buď k minulosti anebo těm částem společnosti, jejichž vliv bylo vhodné vytěsnit?
Sborník textů, který držíte v ruce, zachycuje pomyslný šepot, jenž už několik staletí šveholí mezi východními tradicemi buddhismu a naslouchajícími českými adresáty.
Po léta existující dohady o nemoci Bedřicha Smetany, jež ke konci jeho života vyústily do dramatického závěru, osvětluje kniha specialisty v čelistní a obličejové chirurgii se zaměřením na dětský věk. Na základě svých bohatých klinických zkušeností klade autor vznik onemocnění mezi 7. a 12.
