Třísté padesáté výročí založení královéhradecké diecéze bylo vítanou příležitostí k refl exi řady významných témat z jejích dějin. Diecéze prošla od svého vzniku množstvím proměn a sehrála důležitou roli z hlediska náboženského života v regionu.
Publikace Sny o mnohosti světů srovnává obraz vesmíru v díle jezuitského polyhistora Athanasia Kirchera (1602–1680) Itinerarium extaticum (1656) a jednoho ze zakladatelů Royal Society Johna Wilkinse (1614–1672) The Discovery of a World in the Moon (1638).
Pátý svazek představuje následující osobnosti: Emila Kolbena (1862–1943), vynálezce, elektrotechnika i podnikatele, o kterém hovoří historik Miloš Hořejš. Jiří Bičák, specialista na teorii relativity, v dokumentu připomenul místa působení Alberta Einsteina při jeho pobytu v Praze v letech 1911–12.
Jestli se někdy pustí do autobiografického vzpomínání Jaromír Jágr, nikoho nepřekvapí, že Ariadninou nití propojující sled jeho vyprávění bude hokej: kde žil, o čem přemýšlel, co se dověděl o sobě, jaké lidi potkával – všechno (nebo skoro všechno) bude zřejmě nějak souviset se sportem, v němž vynikl.
Kniha byzantologa Sergeje A. Ivanova představuje první monografii ve světové vědě, jež se zabývá fenoménem jurodství a jurodivého chování z hlediska kulturní antropologie. Ve třinácti kapitolách se autor věnuje jurodivým světcům byzantským a ruským (od 6. do 17.
Třiatřicetiletý spisovatel Jakub Hirsch se potýká s obtížnou milostnou situací. Tu ještě komplikují anonymní dopisy, které jej nabádají, aby mlčel. Hirsch netuší o čem, má však intenzivní pocit, že to nějak souvisí s jeho nadmíru problematickou mladou milenkou a její kamarádkou, která spáchala sebevraždu.
První díl série publikací Homines scientiarum o významných českých vědcích a filosofech 20. století představuje myšlenkový svět následujících osobností z oblasti humanitních a společenských věd: Stanislav Sousedík (nar.
Lidskost je vzácná komodita. Je tím vzácnější, čím intenzivněji jsme si vědomi jejího nedostatku. Od dob osvícenství západní civilizace věřila, že lidskost bude postupovat vpřed společně s rozumovým poznáním a vědou. Že scientia zajistí conscientia. Vždyť přece ten, kdo správně ví, bude i správně jednat.
Marek Stašek je tichý, zádumčivý pozorovatel detailů. Zdánlivě odevzdaný osudu, smířený s plynutím času lidského života, se stále se připomínajícím koncem. Krajiny a interiéry jeho velmi úsporných a přesných básní jsou jasně a přitom zvláštně osvětlené jakoby zapadajícím sluncem. Za hranicí ostře ohraničených obrazů číhá tma.
Milan Šedivý (1977) vydal už pět básnických sbírek a jeho nová knížka Pod Hádovou hadovkou zřetelně potvrzuje, že jde o autora inspirovaného, ale i poučeného. Šedivého básně vytvářejí až přeludnou realitu, která však vyrůstá ze střípků obyčejnosti a detailů zcela současné všednodennosti.
Dílo pod titulem Homines Scientiarum. Třicet příběhů české vědy a filosofie přináší v pěti svazcích a na přiložených pěti DVD nosičích soubor třiceti portrétů různorodých osobností české vědy a vzdělanosti ve 20. století.
Představa světa či jeho částí jako čitelného textu je v evropské kultuře hluboce zakořeněná. Prvním předpokladem této představy je alfabetismus a kulturní idea knihy, druhým pak nahlížení světa jako smysluplného a koherentního celku, jehož části nesou význam a jsou ve vzájemných vztazích: mají „sémantiku“ a „syntax“.
Kniha je prvním českým překladem dnes již klasického úvodu do filozofie vědy od jednoho z nejvýznamnějších filozofů vědy 20. století Carla G. Hempela.
Kniha se snaží vymezit prostor pro možné odpovědi na následující otázky: Nakolik je z hlediska vědecké metodologie legitimní hledat soulad mezi teorií a experimentem přijímáním pomocných hypotéz? Existuje přesné kritérium pro takové ad hoc hypotézy? Proč je názorová variabilita ohledně ad hoc hypotéz tak rozmanitá?
Autoři této kolektivní monografie se snaží na základě terénních výzkumu u krajanů z Bulharska, Srbska, Spojených států amerických, Ukrajiny a Chorvatska upozornit na nové rozměry bádání krajanské problematiky. Cílem monografie není nahlížet na krajany skrze tradiční přístupy integrace nebo asimilace, ale upozornit na transnacionální vztahy krajanů.
Skotské osvícenství představuje fascinující kapitolu evropských kulturních dějin. Svým vlivem se může měřit s obdobným hnutím ve Francii nebo Německu.
Kniha, kterou právě držíte v ruce, patří do kategorie regionální literatury, ale svým zaměřením a obsahem přináší na skalní svět Teplických a Adršpašských skal zcela jiný pohled než všechny doposud známé publikace o této oblasti.
Církevní otcové nepřestávají svými spisy inspirovat ani dnešní teology, pastýře církve a ostatní, kteří se snaží pochopit, jak Kristův příběh předávat dnešnímu člověku. Předkládaná kniha si klade otázku, proč svatý Ambrož svůj monumentální Výklad 118. žalmu sepsal.
V jednom malém domku žila maminka kočka s malým koťátkem, které si rádo poleželo v bezpečí jejich pelíšku. Ale umělo už samo dobře běhat a zvědavě poznávalo své okolí. Hrálo si, skotačilo, každý den přinášel mnohá dobrodružství, někdy i nebezpečná, kdy koťátku pomohli kamarádi, přátelští lidé.
Autorovi sotva pětadvacetiletému v čase, kdy zde nikdo Orwellovu vizi světa roku 1984 nemohl znát (kniha byla těžce zakázaná a nedostupná), podařilo vytvořit „Orwella v kostce“, a přitom prózu neepigonskou a nadčasovou.