Známý britský novinář Anthony Browne se ve svém eseji zabývá jedním z klíčových fenoménů současného veřejného života – politickou korektností. Na rozdíl od ostatních textů, které se k politické korektnosti staví kriticky, však neulpívá na okrajových jevech, jakými jsou leckdy komicky neústrojná „korektní“ pojmenování.
Kniha mrtvých je vrcholným dílem staroegyptské náboženské veršované literatury. Její znalost (nebo už jen její pouhá přítomnost v hrobce) měla zesnulému umožnit bezpečný vstup do říše mrtvých a to, že si navěky uchová veškeré své pozemské a duchovní schopnosti a vlohy.
Výpravná, celobarevná publikace je věnována českým výzkumům egyptské Západní pouště. V posledních letech se českému týmu podařilo objevit a zčásti i prozkoumat doposud neznámé lokality v oáze El-Héz, která postupně zaniká již přes 1600 let. Mezi nejvýznačnější patří jedno z nejstarších křesťanských osídlení na území Egypta z 3.–5. stol. n.l.
Příběh fyziky je komplikovaný a dobrodružný. Po staletí se fyzikové noří stále hloub do tajemství přírody, vyvíjejí nové přístroje, které pomáhají některá tajemství rozluštit a jindy zas vedou k objevení nových záhad. Ve dvacátém století se tento příběh nesmírně zrychlil. Vědci pronikli do hlubin vesmíru i k subatomárním stavebním prvkům hmoty.
Ve 12. století vznikl v Číně cyklus deseti obrazů a textů k nim, které zobrazují člověka, jenž se vzdálil sám sobě a cosi beznadějně hledá. Spatří však stopy býka, objeví jej, svede s ním zápas, posadí se na jeho záda a vše zmizí.
Přestože náš život do značné míry závisí na elektřině, mnozí z nás vlastně pořádně nevědí, na jakém principu funguje. Spoléháme zkrátka na to, že elektřina proudí dráty a napájí naše spotřebiče. David Bodanis ve své knize zábavnou formou shrnuje, co dosud o podstatě elektřiny víme.
Smrt má ráda poezii je prvním Klímovým románem, v němž vystupuje hrdina Miroslav Nedbal, matematik z Karlovy univerzity, jenž nepřímo – a často jakoby proti své vůli – řeší kriminální případy, do nichž ho osud zaplete.
Další případ detektiva Decia Caecilia Metella. Italský autor Luciano De Crescenzo je již českým čtenářům znám svými Příběhy řecké filozofie, Příběhy středověké filozofie i osobitou verzí Homérovy Iliady (Heleno, Heleno, má lásko). Všechna jeho díla jsou prostoupena hlubokým zaujetím pro antický svět a zejména pak pro řeckou mytologii.
Zhruba před sto lety vyšly tři převratné články Alberta Einsteina. Podívejme se tedy společně na život a dílo tohoto velikána moderní vědy, jenž se nebál pochybovat o tom, co jiní měli za samozřejmé.
Píše se rok 58 před Kristem a Caesarovi byla svěřena správa galské oblasti. Táboří se šesti tisíci legionářů uprostřed lesů na nepřátelském území a snaží se sehnat posily, aby se dokázal postavit divokým a bojechtivým Germánům, kteří již překročili Rýn.
Po více než dvě staletí, až do doby zcela nedávné, se poznání fyzikálních zákonů prohlubovalo a rozšiřovalo závratným tempem. Avšak dnes, i přes enormní úsilí toho o základních zákonech přírody s jistotou nevíme o mnoho více, než bylo známo v 70. letech minulého století. Proč má fyzika najednou problémy? A co s tím můžeme dělat?
Soubor deseti krátkých humorných povídek vycházel v letech 1880–1885 jako seriál v časopise. Lewis Carroll skryl do každého příběhu nejméně jeden hlavolam z aritmetiky, algebry či geometrie a jeho tehdejší čtenáři mu posílali více či méně seriózní řešení.
Klíčovým tématem této knihy je vhodnost vesmíru pro život. Nejprve autor vyloží základní pojmy moderní fyziky a kosmologie a poté popíše teorii multiverza včetně argumentů pro a proti. Ke konci knihy rozebírá různé odpovědi na problém přesného vyladění vesmíru.
Je současný svět opravdu takový, jak se nám jeví, protože jsme již vzali za svůj obraz, který nám o něm – a o nás – předkládají média? Odehrál se například útok z 11. září 2001 tak, jak jsme ho viděli v televizi, nebo jsme se stali předmětem cílené mystifikace? A pokud ano, proč?
Václav Klaus v této knize veřejnosti předkládá své komplexní stanovisko k dnešní tolik zjitřené debatě o životním prostředí a zejména o tzv. globálním oteplování. Toto téma se stává zásadním ideovým a politickým střetem naší současnosti. Do jaké míry ovlivňuje klimatické změny člověk?
Keltové nás nepřestávají fascinovat. Řekové a Římané v nich viděli barbarské vetřelce ze severu. V 19. století byli Keltové považováni za předky Bretonců, obyvatel Cornwallu, Velšanů, Skotů a Irů a dodávali tak těmto atlantickým národům identitu s hlubšími kořeny, než jakou měli Angličané a Francouzi.
Alfred Kubin, slavný rakouský malíř a ilustrátor, napsal svou jedinou beletristickou knihu – Zemi snivců v roce 1909. Prohlásil: „Napsal jsem tuto knihu, místo abych kreslil, poněvadž tak jsem se mohl snadněji zbavit nutkavých myšlenek.“ Jeho fantazijní říše je střediskem největších podivínů, lhářů, snílků, zhýralců a mystických fanatiků.
Výbor z téměř už klasických překladů a parafrází básníka, překladatele, ale s trochou nadsázky i schopného mystifikátora Bohumila Mathesia vychází ze Zpěvů staré Číny a Zpěvů Dálného východu. Mathesius zřejmě nikdy neuměl čínsky a ve své první knize to ani nepopíral.
Kolektivní monografie renomovaných autorů vnáší nové světlo do dějin peněžnictví v českých zemích. V centru její pozornosti však nestojí, jak je obvyklé, peněžní ústavy se svými aktivitami a klientelou, ale finančníci, tedy bankéři, manažeři pojišťoven, spořitelen, záložen a další.
Název Stewartovy knihy je narážkou na výrok Alberta Einsteina „Vy věříte v boha hrajícího v kostky a já v dokonalé uspořádání a zákonitost“. Vědecké zkoumání chaosu však nutí odborníky přehodnotit tento Einsteinův postoj, protože tváří v tvář chování vesmíru vypadá najednou nedostatečně.
