Zajímalo by vás, co by se stalo, kdyby ze dne na den z naší zeměkoule zmizeli lidé? Jak dlouho by zůstaly po lidech na naší zemi stopy? Jak rychle by se zhroutila námi vybudovaná infrastruktura? Jak dlouho by bez naší péče vydržely stavby, metro a města? Památky a umění? Co z toho nejdéle, a co by naopak spadlo jako první?
Téma tajemných kódů a šifer – „nekonečný souboj mezi tvůrci a luštiteli“ – láká lidi od nejstarších dob. V politice a válečnictví hrála utajená komunikace často klíčovou roli, její význam v informačním věku ještě stoupá a dotýká se zájmů skutečně každého jednotlivce, a to zejména ve svobodné společnosti.
Nigel Lawson, dlouholetý člen kabinetu Margaret Thatcherové, důkladně rozebírá jednotlivé stránky fenoménu globálního oteplování - od pseudovědecké propagandy, zeleného náboženství, útočné ekománie až po vědecká fakta, politické dopady, ekonomické alternativy a závažné etické aspekty.
Tato kniha pojednává o fundamentálních rovnicích ve fyzice. Rovnice jsou totiž nejstručnějším a přitom zcela přesným popisem cest, jimiž se příroda ubírá. Proto také nemohou být odvozeny pouze logickými úvahami, ale jsou výsledkem kritického dialogu mezi pozorováním přírody a tvořivým myšlením.
Druhé vydání knihy fejetonů, které už od dob samizdatu vycházejí každé úterý v Lidových novinách. Kniha vyšla poprvé v roce 2002 a je dávno beznadějně vyprodaná. Před nedávnem vyšlo její pokračování, fejetony z let 2002?
Moderní estetika zahrnuje do svého zkoumání nejen postmoderní kulturu, ale v rostoucí míře i krajinu a přírodu. Tato publikace přibližuje myšlení některých českých estetiků a přírodovědců, kteří se zabývali estetickými jevy. Kniha je rozdělena na část věnovanou filozofické estetice, kde jsou představeni známí (např.
Cesta na Antarktidu rozhodně není obyčejným deníkem třináctileté dívky z výletu s rodiči, jak by se mohlo na první pohled zdát. Poněkud neobvyklý je již samotný cíl výletu, nehostinná Antarktida, brzy po začtení však pozorný čtenář začne objevovat další roviny vyprávění.
Nová Pilousova próza se zabývá elementárními prožitky svobody v době nesvobody a nesvobody v době svobody. Kudy a jak a proč se dostat přes ostnatý drát a co nás tam čeká?
Tématem sborníku je kolektivizace venkova v Československu, kterou vládnoucí Komunistická strana Československa prosadila podle radikálního sovětského vzoru po únoru 1948. Mezi její tragické důsledky patřilo rozrušení historických, sociálních a majetkových vazeb venkovského obyvatelstva – nejviditelněji se projevilo takřka úplnou likvidací selského stavu.
Za pomoci pestré škály pravdivých příhod a konkrétních případových studií vyvrací tato kniha obecně přijímanou představu, že pevně daný denní program, řád, pořádek a soustavnost jsou klíčem k úspěchu.
Téma zbabělosti a hrdinství musí logicky pracovat s velmi jemnými a mnohdy neuchopitelnými esencemi, jako jsou psychologie osobnosti, svědomí či dokonce víra.
Pojem zlatý řez zavedl v 19. století německý filosof Adolf Zeising. Je to číslo, jež označujeme písmenem ?
Edice Mocca rozšiřuje svůj záběr i o básně ze "zlatého fondu" české klasiky. Známým a přesto stále "živým" textem sbírky K. J. Erbena se tentokrát nechal inspirovat výtvarník Pavel Růt. Jeho interpretace Erbenových balad je vskutku osobitá.l Růt. Jeho interpretace Erbenových
Britský geometr John Martineau nabízí velmi neortodoxního průvodce naší sluneční soustavou. Ukazuje matematické, geometrické a harmonické vztahy mezi planetami, časem, prostorem a životem, které byly známé ve starověku, avšak dnes jsou již pozapomenuté. Moderní věda jim sice nevěnuje pozornost, některými svými výsledky je ale potvrzuje.
Václav Cílek v této knize navazuje na předešlá díla, především na Krajiny vnitřní a vnější (2002, rozšířené vydání 2005) a Makom. Kniha míst (2004, rozšířené vydání 2007). Zabývá se znovu krajinou a místy, životním prostředím a klimatem.
Andělé s jedním křídlem je po Štěstí na kolečkách (2005) a Pokrok je blbec (2006) již třetí knihou aforismů známého dada-vynálezce, humoristy a pozorovatele světa Vladimíra Syrovátky. Sentence jsou seskupeny tématicky do jedenácti kapitol, ve kterých si autor bere na mušku např.
Po 17 letech od vydání Teorií všeho se autor John D. Barrow vrátil ke své knize, která po českém vydání v roce 1996 vzbudila hodně pozornosti i u nás, aby ji doplnil o nové objevy a perspektivy. Prohlubujeobecný podklad hledání teorií všeho, které není jen záležitostí fyziků, ale i matematiků, informatiků, biologů a filozofů.
Tuto knihu společně napsalo čtrnáct předních českých vědců nejrůznějšího zaměření - Miroslav Bárta, Václav Cílek, Viktor Černý, Jiří Filip, Radan Haluzík, Ivan Horáček, Zdeněk Kratochvíl, Anton Markoš, Petr Meduna, Petr Pokorný, Jiří Sádlo, František Slanina, David Storch a Helena Štorchová.
V 90. letech 20. století akademici i ředitelé velkých firem považovali Internet za hnací motor nové globalizace, která podkope autoritu a význam klasického státu. Zdálo se, že příchod Internetu je předzvěstí nového způsobu uspořádání lidských záležitostí, který nás navždy vysvobodí z tyranie teritoriálních vládců.
