Na základě sociologických teorií, které se zabývají společenskými vrstvami, kriminalitou a deviantním chováním obecně, fungováním byrokracie nebo změnami v politických a náboženských organizacích, nechává autor čtenáře nahlédnout do vztahů a vazeb, jež existují mezi jedincem a společností.
Geometrie, aritmetika, hudba a kosmologie – čtvero velkých svobodných umění. Tvoří zárodek základních univerzálních jazyků a nalézáme je prakticky ve všech známých kulturách.
Dva výsostní intelektuálové dvacátého století, vyrostlí na kultuře první republiky, dávají nahlédnout v rozhovoru, natočeném v šedesátých letech minulého století v exilu, do svých vzpomínek, postřehů a literárněvědných a filozofických úvah.
V padesátých letech napsal Josef Hiršal k pobavení hrstky svých přátel, kteří se pravidelně scházeli v kavárně Slavii, řadu básnických nápodob. Jejich tématem byl všední, nenápadný, byť užitečný hrdina: párkař. Pro lyrické vyjádření představitelů poetických škol a směrů od počátku novočeského básnictví bylo to téma přímo groteskní.
Román současného autora Thomase Brussiga zachycuje přelomový rok nejnovějších německých dějin (1989/90). Tato doba je příznačná svou nezakotveností: starý režim je před zhroucením, ale nový ještě nebyl definitivně ustaven.
Knihy Edwarda Goreye (1925–2000) mají mnoho poloh. Dítě je může číst jako trochu podivný komiks, dospělý jako „gotický“ příběh a vytříbený čtenář rozezná vrcholnou surrealistickou poetiku.
Kniha zpracovává jedno z největších témat českých a slovenských dějin. Nejprve zachycuje úspěšný vstup Čechů mezi moderní národy, souběžně však sleduje i rozdílné osudy Slováků v druhé části habsburské monarchie, a poté rozebírá, jak oba národy dospěly k programu založení samostatného československého státu jako východiska z nezbytí.
Nejznamenitější cestovatel všech dob, Marco Polo, popisuje Kublaj chánovi krajiny a města, která nejsou na žádné mapě, jejichž znaky a tvary, věže, mosty, domy, ulice, sociální a společenské struktury jsou nám však přesto povědomé, jako by sumarizovaly naše zkušenosti, poznatky a sny, neboť nejsou ničím jiným než "cestami do paměti" .
Jaká je povaha prostoru a času? Kde se vzal vesmír a kam směřuje? Mohl se na jeho vzniku podílet Bůh? Dá se cestovat časem? Co se stane astronautovi v černé díře?
Kniha známého a oblíbeného italského psychologa a psychoterapeuta je přímým a otevřeným návodem pro ženy, jak vyzrát na muže. Jak je omámit, svést a ovládnout. Jak být pro svého vyvoleného krásná, okouzlující a sexy. Jak ho nepozorovaně vmanévrovat k oltáři a sňatkem si zajistit pohodlnou budoucnost.
Kosmologie se zabývá vším, co existuje. Celý systém věcí, který nazýváme kosmem, zahrnuje svět na velkých i malých vzdálenostech, astronomická měřítka říše hvězd a galaxií i mikrokosmos elementárních částic. Mezi těmito hranicemi leží složitá hierarchie struktur a vzorů, která je výsledkem souhry mezi silami a hmotou.
Jaký je původ násilí? Jaký evoluční tlak přiměl první hominidy, aby se začali pohybovat vzpřímeně? Kdo byli neandrtálci a proč vyhynuli? Jaký je původ morálky jako systému hodnot založeného na rozlišování dobra a zla? Kde a kdy se vynořil anatomicky moderní člověk?
Krajina a paměť je jedinečná kniha. Britský historik a historik umění Simon Schama se v ní zamýšlí nad rolí přírody v západní civilizaci od starověku až po přítomnost. Skrze řadu výletů prostorem a časem zkoumá způsob, jakým krajina ovlivnila naši kulturu, a to, jak jsme ji naopak přetvořili my, aby splňovala naše potřeby.
Návody k upotřebení jsou hravým experimentem básníka a výtvarníka Jiřího Koláře. Autor si v šedesátých letech osahával hranice slova i touto "návodovou" poezií. Hlavní myšlenkou bylo přiblížení poezie čtenáři tím, že si ji může sám "vyzkoušet provést", stát se spolutvůrcem, udělat báseň jako čin.
Úspěšný titul Virtuální dějiny, ve kterém se známí světoví historici zabývají kontroverzním tématem "co kdyby", byl inspirací i pro skupinu předních českých historiků. Byla Bílá hora nevyhnutelným vyústěním sporů českých stavů s panovníkem? Muselo se Rakousko-Uhersko v roce 1918 rozpadnout? Co kdybychom se v roce 1938 bránili?
Známý polský reportér vytěžil ze svých pobytů v Čechách "výbušnou" knihu o naší zemi.
Albert Einstein kdysi řekl: Nejnepochopitelnější na vesmíru je to, že se dá pochopit. A spolu s ním Simon Singh věří, že na porozumění fyzikální podstatě vesmíru nemusí být člověk génius, jako byl Einstein, ale že jí může rozumět každý.
Tvorba herce, básníka a písničkáře Vladimíra Vysockého se v Sovětském svazu v 70. letech stala téměř náboženstvím. K smrti uprostřed horečné tvůrčí činnosti ho možná víc než oficiální neláska úřadů uštvala neoficiální láska miliónů příznivců. V červenci 1980 padl usmýkán nadlidským pracovním vypětím, nespoutaným způsobem života a alkoholem.
Stín větru, strhující příběh s prvky historického i gotického románu, se stal bestsellerem nejen ve Španělsku, ale i v ostatních evropských zemích. Vypravěč a zároveň hlavní hrdina Daniel Sempere již jako zralý muž vzpomíná na dětství a dospívání, výrazně ovlivněné románem Stín větru záhadného autora Juliána Caraxe.
Co se děje v našem mozku, když se musíme rychle rozhodnout, a nemáme čas přemýšlet? Jak je možné, že znalec umění rozpozná na první pohled padělek, který neodhalily komplikované testy? Jak se stane, že vycvičení policisté zabijí v přestřelce nevinného člověka, protože ho považovali za zločince? Můžeme se spoléhat na stereotypy, anebo nás zradí?
