Výpravná, bezmála dvousetstránková monografie grafičky, ilustrátorky, literární autorky a vysokoškolské pedagožky Lucie Raškovové, která patří k předním výtvarnicím střední generace. Pro Raškovovou je typická především podivuhodná univerzálnost a elasticita jejího projevu.
Publikace doslovných překladů německých vokálních textů z oper, klasických písní, kantát, oratorií a operet umožňuje prohloubit porozumění vybraným textům a zdůrazňuje zároveň význam slova a intelektuální obsah v hudbě.
Text knihy s podtitulem o filmu a přátelství je životopisným vyprávěním kameramana Ivana Šlapety, odehrávajícím se v rozmezí let 1938–2021. Zahrnuje období první republiky, válečné roky, konec války, komunistický převrat, vpád armád varšavské smlouvy, normalizaci, rok 1989 a roky následující.
Rudo Prekop několik let fotografuje studiové portréty osobností, které se v naší společnosti významnou měrou zasloužily o kvalitativní posun kulturní, společenský, mentální, mravní a obecně lidský. Spolu s knihou se připravuje také putovní výstava velkoformátových fotografií.
Knižní vydání disertační práce, která analyzuje problematiku uměleckého vzdělávání a jeho následného vlivu na pozdější životy absolventů a absolventek oborů volného umění na AVU. Tematizuje otázky, jakými pocity je provázen osobní pocit neúspěchu v uměleckém prostředí či volba osobní rezignace na uměleckou kariéru.
Skladatel a režisér Heiner Goebbels se řadí mezi nejvýznamnější osobnosti současné hudební a divadelní scény. Kniha Proti gesamtkunstwerku je souborem jeho textů o hudbě, divadle, estetice, umělcích, rozhlasu, vzdělávání a jejich vzájemném ovlivňování. Goebbels v textech rozkrývá struktury a strategie jednotlivých uměleckých oblastí.
Co dělá producent? Jak hledat příběh pro film? Jak vybrat režiséra a jak sehnat peníze na svůj projekt?
Klasická kytara prošla v posledních desetiletích dynamickým vývojem, který ovlivnil také techniky interpretace. Josef Mazan, hráč na klasickou kytaru a skladatel, v publikaci analyzuje 19 kytarových skladeb českých soudobých skladatelů a odhaluje nové interpretační prostředky.
Předložená kniha se snaží tuzemskému čtenáři v základních konturách a na hlavních uzlových bodech představit myšlení čelního finského teoretika médií Jussiho Parikky. Parikka je proponentem tzv.
Finský teoretik médií Jussi Parrika v této publikaci představuje vznikající oblast archeologie médií. Je to způsob uvažování o kulturách nových médií prostřednictvím poznatků o médiích, jež byla nová v minulosti, a to často s důrazem na zapomenuté či bizarní aparáty, postupy a vynálezy. Archeologie médií však není jednou metodologií nebo teorií.
Můžeme ještě v dnešní době hovořit o oddělení technologií a člověka? Nebo přístroje s lidmi už zcela splývají?
Zdeňka Šestáka, narozeného v Citolibech roku 1925, zná hudební svět zejména jako objevitele tzv. citolibské skladatelské školy. Šesták je však také autorem četných komorních, sborových, koncertantních a symfonických děl.
Autorskému rozhlasovému dokumentu se v současné době až překvapivě dobře daří, navzdory stále sílící konkurenci audiovize a internetových platforem. Jaké trendy v něm panují a jak na něj nazírají sami tvůrci?
Lucie Králová přináší unikátní kritickou reflexi vnitřního života České televize v oblasti dramaturgie dokumentárního filmu. Ukazuje, jak aktéři v televizi chápou dramaturgii a žánr, jaké představy mají o divácích i autorech a jak „rozumějí televizi“.
Marlon Brando, Al Pacino, Paul Newman, Dustin Hoffman, Dennis Hopper, Robert DeNiro, Marilyn Monroe ti všichni a mnozí další prošli školením v Metodě herecké práce u legendárního Leeho Strasberga. Tato převratná teorie herectví, kterou vytvořil K. S. Stanislavskij a rozpracoval Strasberg, zásadně ovlivnila herecké umění naší doby.
Od antické tragédie k postdramatickému divadlu: v sedmi přehledně strukturovaných kapitolách představuje Andreas Kotte dějiny evropského divadla od starověku po současnost. Všímá si impulsů, novinek i rušivých zlomů ve vývoji divadelního umění stejně jako proměn podmínek, v němž probíhal: kde leží kořeny divadla?
Klíčová kniha teorie dokumentárního filmu. Je sestavena na základě odpovědí na osm otázek, například – jak se dokumentární filmy liší od ostatních druhů filmu a jaké žánry dokumentu známe. Definuje základní pojmy a zároveň zavádí jednoznačné kategorie, které pomáhají v orientaci různorodé dokumentární kinematografie.
V roce 1985 bylo v Brazílii nalezeno tělo Josefa Mengeleho, jednoho z posledních nacistických zločinců, kteří byli stále na svobodě. Studie autorů Thomase Keenana a Eyala Weizmana popisuje, jak identifikace Mengeleho ostatků otevřela cestu k vyšetřování válečných zločinů, které není založeno na svědectví a paměti, ale na forenzním přístupu.
Performance a performativita jako koncept, metoda, téma a otázka v českých humanitních a společenských vědách a umělecké tvorbě. Čím je stále aktuální zkoumání jednání v jeho konkrétní tělesnosti?
Od odborného terminologického slovníku se očekává jednoznačnost. Iva Oplištilová ve své publikaci však dokazuje, že je nedosažitelná. Vedle česko-anglického slovníku hudební teorie předkládá také text, ve kterém vysvětluje proces hledání vhodných českých ekvivalentů. Zdůrazňuje nutnost znalosti co nejširšího kontextu při vzniku každého termínu.