Výbor z poezie Petra Motýla z let 1992 — 2010. Knihu uspořádal a sestavil původně pro francouzské nakladatelství Editions Fissile Petr Král.
Novela Barbora, buch & katarze je v mnohém punkový příběh mladé ženy, která se zmítá mezi touhou nalézt sama sebe a zároveň samu sebe zatratit. Kdo je hlavní hrdinkou? Krásná a trochu drzá Sylvie, která se vyžívá v sebedestrukci alkoholem a lavíruje mezi několika muži coby novodobá konkubína? Nebo překladatelka Barbora, jež hledá bucha a vnitřní klid?
Hallady jsou ostravské balady často psané či vnímané z vrchů místních nejvyšších kopců hald a jejich autor se v nich představuje jako halladář. Jazyk, kterým je text psán, jeho úhel pohledu tomu jednoznačně odpovídá.
Básnická sbírka Příběhy přináší vedle retrospektivních, osobně laděných básní i texty-osobní dramata zpodobená třeba do vulkanických zemských pochodů (Zrození sopky). Některé z nich ční jako obranný val proti danosti osudu a statičnosti společenských rolí, jinde se syrovost příběhu překlápí v humornou nadsázku a (sebe)ironii.
Čtveročas vznikl v roce 1987, o třicet let později autor rukopis románu výrazně přepracoval a rozšířil.
Soubor povídek Zastavení izraelského spisovatele Jariva Sapira přibližuje tu vesele, tu smutně téma dětství, vojenské služby, lásky, manželství a stáří. V dvaceti pěti samostatných krátkých příbězích z různých etap života se ocitáme často v kibucu, kde autor knihy vyrůstal, ale i na Sinajské poušti, v New Yorku, kde žije početná židovská komunita, a jinde.
Šestá básnická sbírka Zdeňka Volfa zaujme nezvyklou mírou autenticity, texty, jejichž „síla spočívá ve skutečné osobní výpovědi, namnoze až zpovědi, která s sebou přináší nezvyklou otevřenost“ (Petr Hruška). Volf se projevuje jako dědic transcendentální expresivity autorů typu Vladimíra Holana, Bohuslava Reynka či Jakuba Demla.
Rozsáhlý výbor textů polského básníka Macieje Meleckého, představitele poetiky bdělého snu jazyka, obsahuje celkem 69 básní vybraných samotným autorem prakticky ze všech jeho doposud vydaných sbírek. Jde o reprezentativní průřez obsahující básně z let 1995–2015.
Román Devátý (A kilencedik) nabízí nejen dobře podanou psychologickou drobnokresbu utlačovaného dítěte, ale zároveň hlubší vhled do poměrů ve společnosti kádárovského komunistického režimu v Maďarsku. Svou vyprávěcí strukturou a zejména perspektivou dětského vypravěče odhaluje dynamickou identitu dospívajícího chlapce.
Český čtenář dostává do rukou první antologii poezie jedné z nejdéle fungujících literárních skupin v Evropě – Osamělých běžců, jejímiž zakladateli jsou slovenští básníci Ivan Laučík, Peter Repka a Ivan Štrpka.
Sbírka Některé příběhy básníka, prozaika a dramatika Petra Motýla přináší autorovy kratší i rozsáhlejší básnické texty napsané v letech 1995 až 2015. Jsou do ní zahrnuty například již časopisecky publikované básně (Mapa Ostravy, Jinovatka aj.
Cyklus šestnácti povídek Nikdo tady není představuje básníka Jaroslava Žilu rovněž jako svébytného prozaika, který citlivě, jedinečným poetickým jazykem zvažuje tíhu lidského osudu, vztahy a rodová pouta hrdinů svých próz.
Černý bod je studií o hororu v českých zemích. Rozebírá typické scény, motivy, klíčové autory, základní témata. Přináší konfrontaci s filmovým i výtvarným uměním. To nejlepší z dějin českého hororu od počátku 19. století z Prahy (Malé Strany, Karlína), Moravy, Olomoucka, Brna, západních Čech, Slezska.
Kriticky sžíravá diagnóza a chirurgicky precizní pitva současné polské společnosti, jaká nemá v literatuře našich severních sousedů v posledních deseti letech obdoby. Varga řeže do polského maloměštáctví, falešné zbožnosti, korporátní kultury a raného kapitalismu, do vztahů mezi rodiči a dětmi, do věčně se zpožďujících vlaků polských státních drah.
Kniha Perníková chaloupka je skutečným příběhem havířovského vařiče pervitinu Romana Pechy (*1963), dnes pekaře, který sepsal básník a prozaik Petr Motýl (*1964).
Výbor z poezie polského básníka a překladatele Franciszka Nastulczyka nazvaný Průvodce slepého psa zahrnuje sedm autorových sbírek z posledních dvaceti let. Je v něm představen jako tvůrce, pro něhož je podstatné, že jsou „všechna tajemství světa neporušená, dokonce nedotčená“.
Autorský výbor vycházející z grafické úpravy inspirované duchem knihy Zvláštní radost žít Sandro Penny vydané v Klubu přátel poezie v Československém spisovateli. Výtvarnou podobu podtrhují fotografie hlavně z Itálie (Siena, San Gimignano aj.
Kniha Naivní rostlina Bálinta Harcose vzbudila po svém vydání v roce 2006 v Maďarsku značný zájem. Mladý muž se rozhodne důsledně rozejít se vším, čemu věří (se svými niternými přesvědčeními a pravdami), i se všemi svými milovanými, k nimž je poután (se svou rodinou a se svou láskou). Svůj plán líčí v monologu připomínajícím vodopád slov.
Prvotina mladé autorky (* 1991), která uveřejnila své básně v literárních časopisech Weles, Tvar, Psí víno a v revue Protimluv debutovala v roce 2010. Poezii píše od svých dětských let a získala za ni několik ocenění. V současné době studuje prvním rokem bohemistiku na Filozofi cké fakultě Palackého univerzity v Olomouci. Žije v Hlučíně.