Vzpomínkovou knihu uvádějí dvě vzpomínky z dětství: před očima devítiletého děvčete ubili příslušníci Národní gardy pažbami několik Vlasovců, bojujících v květnu 1945 v Praze na Pankráci s ustupující německou armádou a pozdější zrušení milovaného skautingu.
Malířské smetí je kniha sestavená z deníkových záznamů výtvarníka Otakara Slavíka. Jeho Sešitky jsou výtvarným cestopisem, malířskou reflexí a také intimním vyprávěním. Sešitky vznikly jako pracovní i cestovní žurnály, jako dokumenty umělcova vidění obrazu a jeho nazírání na umění, na svět a na vlastní život.
Memoárový text výtvarníka Aleše Lamra pokrývá období od druhé světové války po současnost. Momenty ze soukromého života se v knize prolínají se vzpomínkami z oblasti výtvarného umění. Lamr Popisuje například poválečná léta v Litovli, kde v prostředí dědečkovy keramické dílny získával první výtvarné zkušenosti.
Pomocí precizní definice „tekutého zla“ podávají autoři jedinečnou diagnózu aktuální geopolitické situace v Evropě, která se vyznačuje vratkostí, nejistotou, permanentními změnami, politickým populismem a prohlubujícími se rozdíly napříč společností.
Knihu literárních esejů Otromundo tvoří tři části. Analýza Cortazárovy povídky Axolotl, zamyšlení nad pobytem Alberta Camuse v Čechách a úvahy o literatuře a snu.
Hudebník Josef Bobeš Rössler popisuje ve svých pamětech život v českém kulturním undergroundu 70. let dvacátého století. Jeho kniha je svědectvím o nezávislé kulturní komunitě, ze které vzešly výrazné osobnosti či skupiny české literární, výtvarné a nebo hudební scény. Rössler navíc nepíše jen tzv.
Soubor studií o méně známých literárních a výtvarných osobnostech české i světové scény a jejich děl od konce 19. století, přes tzv. klasickou modernu až do současnosti. Ze slovesné oblasti zahrnuje práce Gustava Erharta texty o autorech, kteří jej v průběhu let zaujali, seznamoval se s jejich tvorbou a pokoušel se o jejich vlastní reflexi.
V Bloumání epochami se autor pokouší zachytit poselství historie ve třiceti drobných esejích, jimiž reagoval na aktuální vydání rozličných historických studií, popřípadě pramenných textů.
Ve své aktuální básnické sbírce míří Marie Jehličková k širokodechým litaniím a hymnům, plných neologismů, archaismů, patosu a závratí. Neleká se velkých abstraktních pojmů ani kosmických a existenciálních hlubin.
Esej francouzkého historika a odborníka na islám Gabriela Martineze-Grose pojednává o průniku radikální formy islámu do Evropy. Rozebírá příčiny tohoto jevu, hledá historické paralely a předkládá řešení.
Anotace Ve svazku Nemožnost člověka autor uvažuje nad tím, co se to s moderním člověkem vlastně děje a kam směřuje, jak se proměnily hodnoty jednotlivce a celé společnosti, co způsobuje rozvoj techniky a kam se poděly tisícileté tradice.
Česká metropole nepochybně náleží k nejpůsobivějším městům světa a vstupuje tak v různých podobách i do literatury. Autor, jenž se jejími literárními reflexemi zabývá dlouhodobě, vybral pro knihu Obrazy Prahy devět svých esejů.
Šestatřicet minutových románů skládá dohromady román o autorově životě a díle i o jeho předchozím románu Nepředmětná odysea (2015). Postila, tedy výklad. Nikoli textu, ale světa. Skutečnost je Eugenem Brikciusem oslavována ve své plnosti, ale nedoslovována. Tajemství příčin nečekaných setkání i úžas před každodenním obnovováním významu zůstávají.
Zápisky grafomanovy jsou montáží deníkových záznamu° básníka, překladatele a účastníka českého kulturního života, které si témeˇrˇ cˇtyrˇicet let zapisoval, a aktuálních vzpomínek, jež mu tyto záznamy asociovaly. Setkáme se tak s originálními postrˇehy a názory na výjimecˇná období a osobnosti naší historie.
Vztah mezi myšlením a imaginací má zcela zásadní význam pro literaturu i filosofii. Kniha, v níž je konfrontováno středoevropské vnímání reality s myšlením sousedních kultur ovlivněných odlišnou historií.
Člověk čelí v moderním světě mnoha nástrahám komercionalismu. Je ovlivňován a manipulován masovými médií a reklamou. Blahobyt je hlavním cílem a smyslem života, ale ve skutečnosti vede k apatii, pohodlnictví a otupělosti. Za své konání však každý z nás nese individuální odpovědnost.
Dva texty o významných italských městech, kterými autor poukazuje na umění cestovat „básnicky“ a návštěvy cizích míst tak prožívat jako jedinečná dobrodružství. Láska k Benátkám, sestavená ze stejnojmenného textu a z další prózy věnované jinému italskému městu, Pordenone, není pouhým zápisníkem z cest, natož turistickým průvodcem po památkách.
Zlo se v novele Souboj rodí z naprosto iracionálních pohnutek a s přispěním obsese nabývá bez potřebné morální síly nejen na krvelačnosti, ale strhává s sebou brzy i vše šlechetné.
Kniha představuje Jaromíra Šavrdu (1931-1988), ostravského básníka, prozaika, novináře, vydavatele samizdatové edice Libri prohibiti, disidenta a politického vězně s ohledem na jeho literární práci a občanskou angažovanost v totalitní zemi. Současně zkoumá Šavrdovo postavení v kolektivní a kulturní paměti moderní historie.