Pátý díl knižní edice KRIMI POVÍDKY s titulem „Temná krása není na prodej“ přináší nové napínavé příběhy z pera Hedy Bartíkové.
Básně jakoby kreslené jednoduchou čarou a kresby plné nevyřčených slov. V této knize jde řeč poezie ruku v ruce s linií kresby a jedno bez druhého nemůže být. Nalézání času pomocí slov a obrazů se ukazuje jako možný způsob hovoru s pomíjivostí.
Hluboko v horách stojí u cest kříže. Na různých místech, různé kříže. Různé příběhy. Kříže pomalu mizí a spolu s nimi i příběhy. Aby nezmizely docela, vyprávím ty, které znám, ty, které mi vyprávěli moji rodiče.
Studie nabízí čtenáři alternativní čtení základního textu tradiční logiky. Jejím cílem je, kromě předvedení původního analytického postupu a myšlenky výkazu, hledat v hloubce odborných logických výrazů a zručného kalkulu slova prosté řeči a jimi se pokusit odpovídat na otázky, které studium logiky provázejí: Jak přistupujeme k myšlenkám? Co nás přitom vede?
Předkládaná publikace přináší elementární uvedení do práce s textem a interpretace.
Nová knižní edice KRIMI POVÍDKY přináší s odkazem na tradici oblíbeného žánru soubory napínavých příběhů s širokou paletou kriminálních zápletek z pera českých autorů.
Druhý díl knižní edice KRIMI POVÍDKY s titulem “Tajný pohřeb v Anežčině Údolí” přináší nové napínavé příběhy z pera Romana Cílka.
Průvodce po osudech vymírajících jazyků a mizejících národů všech obydlených kontinentů. Společně s autorem navštívíme severní Austrálii, Etiopii, Gotland, Jordánsko, trojmezí Brazílie, Guyany a Venezuely i další úchvatná teritoria naší planety. Planety, které hrozí, že v dohledné době přijde o své bohaté kulturní dědictví a oněmí.
Kočkomár, kniha existenciálně vypjatých, stylově invenčních, kompozičně provázaných a nevšední obrazností (jež prozrazuje ruku básníkovu) nadaných povídek a črt tematizuje odvrácenou stránku lidského bytí v časech (ne)dávno minulých i těch téměř současných. Nikoli náhodou se místo, kde se řada próz Iva Haráka odehrává, jmenuje Těšany.
Kniha Klavírní myšlení Ivana Klánského představuje čtenářům významnou osobnost současného pianistického umění, prof. Ivana Klánského. Pojednává o jeho tvůrčím a pedagogickém zrání, životní cestě od jeho prvních klavírních krůčků přes studia na konzervatoři a AMU v Praze až po jeho rozsáhlou pedagogickou praxi.
Osm krátkých obyčejných příběhů o lidech, jménech, profesích a jejich vzájemných propojeních je adresováno nejenom starším předškolákům, ale i jejich rodičům či blízkým, jež v rolích předčítačů chce autorka zachránit od nekonečných zástupů princezen, princů, mluvících autíček a dalších „nezbytných“ rekvizit.
Moc. Pozoruhodné slovo. Geniální věrozvěst zlých časů Stefan Zweig napsal: „Moc má uhrančivý pohled Medúzy. Kdo pohlédne do její tváře, už se ve snaze o její získání nedokáže zastavit a lhostejné mu začnou být jakékoli zábrany.“ Přesně tím Zweig pojmenoval dobu, o níž v sedmi dramatických a čtivě napsaných kapitolách pojednává tato kniha.
Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum, sv. X. (2020) se člení na dva hlavní oddíly a dodatkový třetí oddíl.
Jestliže se současná historiografie vyznačuje rozmanitostí tematickou i metodologickou, hledáním nových interpretací zdánlivě pečlivě probádaných fenoménů a přesahem do jiných vědních oborů, pak tato kniha zcela odpovídá jejím požadavkům.
Tento cyklus přednášek pronesl F. W. J. Schelling v roce 1810 ve svém rodišti pro úzký kroužek přátel, který ho požádal o stručné objasnění jeho filosofického systému. Jakkoli šlo o vzdělané publikum, postrádalo zvláštní filosofickou průpravu, což Schelliga vedlo k přístupnému a srozumitelnému vyjadřování.
Domorodé jazyky, archaické kultury, lingvistická dobrodružství, výpravy napříč umlkajícím světem, mapování jazykové krajiny, severské runy a ságy, indiánské mýty, japonské šermířské básně. To jsou jen některá z témat, o kterých ve své nové publikaci vypráví český etnolingvista, cestovatel a spisovatel Miroslav Černý.
Tato básnická sbírka je inspirována lidmi dlouhodobě hospitalizovanými ve zdravotnických zařízeních s nálepkou psychiatrické diagnózy začínající písmenkem F. Jednotlivé texty reflektují rozbouřené nitro zlomených, zemdlených i snících básnických subjektů.
Když na sklonku roku 1349 dal Karel IV. norimberským měšťanům souhlas se zřízením velkého tržiště na místě dosavadního židovského ghetta, a nepřímo tak připustil následný pogrom, vymínil si, že na místě synagogy vznikne kaple zasvěcená Panně Marii. Tak se také stalo.
V osmnáctém století jako by se filosofická reflexe zdravého rozumu rozvinula více než kdy předtím. Když ovšem čteme tehdejší texty, jež využívají výrazy jako „common sense“, snadno se nám stane, že do nich budeme se samozřejmostí promítat naše současné rozumění, ve kterém bývá zásadní to, co už Immanuel Kant pohrdavě označil za „mínění davu“.
John N. Deely (1942–2017) byl americký sémiotik, filosof a historik a ačkoli je společně s U. Ecem pokládán za nejvýznamnějšího představitele sémiotiky druhé poloviny 20. století, není jeho dílo v našem prostředí dosud příliš známé.
