Antologie představuje známého literárního badatele a lingvistu Romana Jakobsona (1896–1982) jako aktivního účastníka a spolutvůrce mediálního prostoru meziválečného Československa a válečné emigrace. Jakobson programově hledal dialog s veřejností, angažoval se v řadě kritik, diskuzí a polemik, přičemž i reflektoval propojení vědy a politiky.
Autor se po šedesátileté zkušenosti pozastavuje prostřednictvím řady prožitých etap v oboru na otázkách, jak byl vývoj chirurgie v našich zemích ovlivněn jednotlivými osobnostmi, technickým pokrokem i společenskými a politickými změnami.
Zatímco středem zájmu evropské filosofické tradice je zejména zjevování se věcí, teorie a filosofie médií, tak jak ji zde představujeme, se zaměřuje na nástroje, techniky a praktiky, které vůbec objevování umožňují. Mediální operace určují, co může, a naopak co nesmí být zobrazeno či vysloveno.
Publikace je určena studentům všeobecného lékařství pro práci v praktických cvičeních i pro domácí přípravu.
Vývoj člověka se neomezuje pouze na dětství nebo dospívání. Lidé se mění a vyvíjejí v průběhu celého života. Tato monografie se zabývá různými teoriemi, které se snaží popsat a vysvětlit tyto změny, objevující se od narození až po smrt.
Historie Německé vysoké školy technické v Praze v letech 1938–1945 připomíná křižovatku – bod, kde se protínají dějiny vzdělanosti českých Němců, vysokých škol, techniky i dějiny okupace a nacistické třetí říše.
Monografie představuje úvod do Freudova učení, klade si otázky, jak Freud přemýšlel, na jaký rozpor nebo nedostatek svých předchozích textů reagoval, ale také, jak mohou být další interpretace či resumé jeho díla zavádějící. Vybraná série Freudových děl představuje korpus dat, jímž nás autor chronologicky provází.
Odborná monografie Dory Polákové je vyzrálým příspěvkem pro českou hispanistiku, v němž je předložen erudovaný, do širokých kulturních kontextů otevřený výklad díla (zejména povídky) nikaragujského spisovatele Rudéna Daría, stěžejní osobnosti hispanoamerického modernismu.
Monografie líčí příběh sumerského města Uru na počátku 3. tisíciletí před naším letopočtem (zhruba 2900–2700). V rámci bádání o vzniku jednoho z nejstarších státních organismů v dějinách lidstva – prvotního státu starověké Mezopotámie – podává autor svědectví o kritické fázi jeho sociálního vývoje.
Histologie je nauka o tkáních. Nové, revidované vydání obecné histologie se kromě popisu základní jednotky tkání - buňky - zabývá čtyřmi druhy základních tkání.
Malá města v Evropě ve dvacátém a na počátku jedenadvacátého století jsou v historickém výzkumu opomíjená. Problematika kulturního dědictví ve vazbě na rozvojové strategie, je téma diskutované ekonomy více než historiky.
Za informační zdroje, jak nazýváme zaznamenané znalosti, už zdaleka nejsou považovány jen sbírky knihoven a archivů.
Ačkoli se rodina Havlova těší velké pozornosti a osudy jednotlivých členů byly již literárně zpracovány, životu Ivana M. Havla se dosud nedostalo ze strany historiků systematického zájmu. Právě to bylo impulzem ke vzniku historické biografie, která kombinuje archivní a orálněhistorický výzkum.
Publikace přináší analýzu role a postojů mužů-otců dětí se zdravotním postižením. Parciální výzkumy přinášejí výsledky, které by měly sloužit jako základ pro speciálněpedagogickou a psychologickou intervenci. Výsledky jsou využitelné napříč pomáhajícími profesemi pro odborníky, kteří pracují s rodinou a rodiči.
Český Američan Alois Richard Nykl (1885–1958) se do historie zapsal především jako lingvista, polyglot a orientalista. Po své devítileté pouti světem se v roce 1916 vrátil do Chicaga, kde se podílel na tamním hnutí krajanů za samostatnost Čech.
Monografie se zabývá srovnáním účinnosti intervenčního silového programu pro stimulaci vytrvalostní síly velkých svalových skupin, a to na nestabilních a stabilních plochách. Současně si všímá dopadu na kvalitu aktivace hlubokého stabilizačního systému u nesoutěžních sportovců.
Monografie přináší komplexní „biografii“ jednoho z nejzajímavějších a největších sochařsko-architektonických děl vztyčených v Čechách v souvislosti s morovou epidemií v letech 1713–1715. Monument postavený v prostoru, který v dané době fungoval jako cour d’honneur Pražského hradu, je výjimečný svým ideovým programem i svou výtvarnou kvalitou.
Biblí česká, to jest svaté Písmo podlé starožitného a obecného latinského od všeobecné církve svaté římské potvrzeného a užívaného přeložení, známá jako bible Svatováclavská, je v povědomí české kulturní veřejnosti zřetelně zastíněna vůbec nejznámějším biblickým překladem – bratrskou biblí Kralickou.
Tématem knihy je syntetizující interpretace Kantovy ideje praktické metafyziky, o níž lze hovořit také jako o ideji metafyziky dobré vůle. Tato idea je rozpracována zejména v Kantově Kritice praktického rozumu, ale do jisté míry také v dalších textech věnovaných teoretické a praktické filosofii.