První souborná příručka středověké latinské literatury je určena především pro studenty medievistiky, novolatinské literatury a příbuzných oborů, ale i pro širokou odbornou veřejnost.
Za jaké situace vstoupily tehdejší Horní Uhry roku 1918 do Československa? Jakou roli a představy měli američtí Slováci?
Kniha se soustřeďuje na středověkou židovskou apologetiku s islámem, a to zejména na dílo dvou jejích čelných představitelů: barcelonského rabína Šelomo ibn Adreta (cca 1235 – 1310) a rabína Šimona ben Cemach Durana (1361–1444), který působil v Alžíru.
V 70. letech 20. století došlo k dohodě brněnských a vídeňských archeologů, že společně zhodnotí archeologické předměty a lidské kosti z jeskyně Býčí skála v Moravském krasu, které tam nalezl lékař a moravský archeolog Jindřich Wankel.
Kdo rozhoduje o tom, co se smí říkat, a o čem je třeba mlčet? Názorová svoboda je v naší zemi zaručena ústavou. Avšak jak je tomu opravdu?
Spasit duši, jako chtěla středověká církev, nebo spasit tělo, jak doufá současná medicína? Jak je to vlastně s naším vztahem ke smrtelnosti? Jak se historicky vyvíjela koncepce duality duše a těla? Proč má psychosomatické pojetí v medicíně takovou obtíž se prosadit, ač by bylo mnohem levnější než technicistní medicína?
Vesmír se řídí souborem fyzikálních zákonů, z nichž nejznámější, ale také nejzáhadnější je gravitace. Gravitace jako univerzální interakce formuje planety, hvězdy, galaxie i celý vesmír. Bez ní by nevznikl ani život na Zemi.
Publikace přináší ve členění podle krajů ČR formou místopisných hesel informace o násilnostech nacistické branné moci páchaných na civilním obyvatelstvu mimo bojové situace a mimo místa k represím přímo určená. V knize najdete zločiny spáchané mezi březnem a květnem 1945.
Publikace Jeana-Philippa Namonta přináší poprvé souhrnně zpracované dějiny Československé Kolonie. Namont sleduje formování čs. komunity ve Francii od 19.
Leopold Bauer (1872–1938) patřil kolem roku 1900 k předním představitelům moderní architektury ve střední Evropě. Byl označován za tvůrce prvního moderního domu v habsburské monarchii a za autora první filozoficko-teoretické reflexe moderní architektury v tomto regionu. Později však popřel svá východiska a přešel na pozice nového historismu.
Můžeme hovořit o české paměti, a pokud ano, jaká je a co ji utváří?
Soubor jedenácti studií představuje první monografii věnovanou Kronice české Václava Hájka z Libočan (1541), jednomu ze základních děl starší české literatury. Hájkova kronika byla až do 19.
Těžko najít v ČR někoho, kdo by neobdivoval slavného vědce a vynálezce Otto Wichterleho. Všichni znají i jediného českého vědeckého nositele Nobelovy ceny, Jaroslava Heyrovského, objevitele polarografie. Do trojice nejznámějších českých badatelů patří bezesporu chemik Antonín Holý, z jehož výzkumu vzešly léky proti AIDS a jiným virovým onemocněním.
Proč se historie biologického výzkumu ubírala právě těmi cestami, jimiž se ubírala?
První 4,5 miliardy let, od hvězdného prachu až po živou planetu. Jak koevoluce geosféry a biosféry utvářela naši planetu do dnešní podoby?
Antologie překladů věnovaná novému historismu, kulturnímu materialismu a kulturním studiím – tedy směrům humanitněvědného myšlení, v jejichž rámci se střetávají literární a kulturní teorie, text a jeho kontext, praktické a teoretické aspekty myšlení, konání a řeči nebo oblast umění a ne-umění – uvedené směry nemapuje v celé šíři, ale vybírá
Kniha volně navazuje na předchozí dílo Zamrzlá evoluce aneb Je to jinak, pane Darwin a představuje teorii zamrzlé evoluce poprvé v celé šíři. Jak mohou podle této teorie pohlavně se rozmnožující druhy evolučně odpovídat na přirozený i umělý výběr? A co se děje pak? Proč se tempo evoluce postupně snižuje?
Prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., (1934) je vědec mezinárodní úrovně, jehož výsledky jsou dalekosáhle využívány v medicíně. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR se zabývá buněčnou a virovou genetikou a nádorovými viry. Objevil virogeny retrovirů, jejichž vznik vyložil integrací do buněčného genomu.
Tématem sborníku příspěvků z 34. plzeňského setkání je tentokrát sociální otázka. Během 19. století se v důsledku průmyslové revoluce a rozvoje kapitalismu rozpadl tradiční svět „malých struktur“. Došlo k rozsáhlým sociálním proměnám, prudce se zvýšil počet lidí žijících v bídě a sociálně vyloučených.
Při výletech do městské a příměstské krajiny už nevystačíme se zažitými hesly z turistických map a průvodců. Nastoupila nová divočina, která vzniká tam, kde se lidským aktivitám přestalo dařit, a šance se chopila vegetace. Často to jsou nepřehledné lesíky a křoviny nepůvodních, k nám přivandrovalých druhů, většinou porůstající popínavými liánami.