Těžko najít v ČR někoho, kdo by neobdivoval slavného vědce a vynálezce Otto Wichterleho. Všichni znají i jediného českého vědeckého nositele Nobelovy ceny, Jaroslava Heyrovského, objevitele polarografie. Do trojice nejznámějších českých badatelů patří bezesporu chemik Antonín Holý, z jehož výzkumu vzešly léky proti AIDS a jiným virovým onemocněním.
Proč se historie biologického výzkumu ubírala právě těmi cestami, jimiž se ubírala?
První 4,5 miliardy let, od hvězdného prachu až po živou planetu. Jak koevoluce geosféry a biosféry utvářela naši planetu do dnešní podoby?
Antologie překladů věnovaná novému historismu, kulturnímu materialismu a kulturním studiím – tedy směrům humanitněvědného myšlení, v jejichž rámci se střetávají literární a kulturní teorie, text a jeho kontext, praktické a teoretické aspekty myšlení, konání a řeči nebo oblast umění a ne-umění – uvedené směry nemapuje v celé šíři, ale vybírá
Kniha volně navazuje na předchozí dílo Zamrzlá evoluce aneb Je to jinak, pane Darwin a představuje teorii zamrzlé evoluce poprvé v celé šíři. Jak mohou podle této teorie pohlavně se rozmnožující druhy evolučně odpovídat na přirozený i umělý výběr? A co se děje pak? Proč se tempo evoluce postupně snižuje?
Prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., (1934) je vědec mezinárodní úrovně, jehož výsledky jsou dalekosáhle využívány v medicíně. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR se zabývá buněčnou a virovou genetikou a nádorovými viry. Objevil virogeny retrovirů, jejichž vznik vyložil integrací do buněčného genomu.
Tématem sborníku příspěvků z 34. plzeňského setkání je tentokrát sociální otázka. Během 19. století se v důsledku průmyslové revoluce a rozvoje kapitalismu rozpadl tradiční svět „malých struktur“. Došlo k rozsáhlým sociálním proměnám, prudce se zvýšil počet lidí žijících v bídě a sociálně vyloučených.
Při výletech do městské a příměstské krajiny už nevystačíme se zažitými hesly z turistických map a průvodců. Nastoupila nová divočina, která vzniká tam, kde se lidským aktivitám přestalo dařit, a šance se chopila vegetace. Často to jsou nepřehledné lesíky a křoviny nepůvodních, k nám přivandrovalých druhů, většinou porůstající popínavými liánami.
Peripetie československého generála Čeňka Kudláčka (1896?
Pavouci bezesporu patří k nejpopulárnějším skupinám živočichů, díky své všudypřítomnosti i nápadným a zajímavým životním projevům, jakým je např. tvorba pavučin či unikátní lov kořisti.
Kniha líčí bohatý a dramatický život Karla Horkého (1879-1965), jednoho z významných, ale opomíjených českých žurnalistů první poloviny 20.
Kniha seznamuje čtenáře s východisky, okolnostmi, průběhem a výsledky nejdelší simulace kosmického letu, jaká byla doposud realizována.
V myslích laické veřejnosti i většiny architektů je poválečná česká a slovenská architektura a její typické projevy – sorela a panelová sídliště – spojena s představou vnuceného sovětského kulturního importu. Kniha Kimberly Elman Zarecorové ukazuje, jak je tento obecně přijímaný výklad zjednodušený.
Jaký je typický konzument? Jak se vyvíjí a jak ho nejlépe manipulovat? Čeho dosáhla ochrana spotřebitele?
Operační skupina H byla speciální jednotka berlínského Hlavního úřadu říšské bezpečnosti, která byla vyslána po vypuknutí Slovenského národního povstání koncem srpna 1944 společně s dalšími německými složkami na území Slovenska.
Soubor studií s komentovanou antologií textů Rukopisy královédvorský a zelenohorský a česká věda (1817–1885) představuje a dokumentuje proměny vztahu české společnosti k Rukopisům královédvorskému a zelenohorskému v letech 1817–1885.
Současná rozprava o vysokém školství postrádá hlubší zakotvení v debatě, která se o podstatě a funkci moderního univerzitního vzdělávání vede nejméně od 19. století. Sborník přináší jednak historické texty o ideji univerzity a konceptu tzv. liberálního vzdělávání (vzdělávání svobodných osob, popř.
Již v nejstarších dochovaných textech nacházíme běžně zmínky o přírodních jedovatých látkách, jejich účincích i přírodních zdrojích. Lidé se velmi brzy naučili jedovaté látky využívat. Nejprve je používali k lovu, poté k vyvolávání určitých prožitků a pocitů, pak je obrátili i proti svým nepřátelům.
Jaký byl obraz Čechů v německých textech 19. a 20. století, kdy byly české země oblíbené, někdy dokonce uctívané jako „srdce Germánie“? Jakou roli sehrály tyto texty v německých a českých dějinách?
Publikace navazuje na předcházející svazek z řady Fauna (Fauna ČSFR Plazi – Reptilia, Academia 1992). Jedná se však o nové zpracování dostupných informací o fauně plazů u nás. Kniha shrnuje dosavadní poznatky o taxonomii, morfologii a biologii všech druhů našich plazů.