Švýcarský umělec Adolf Wölfli (1864-1930) byl celoživotní outsider, sirotek, nádeník a pomocný dělník, který během třicetileté internace v ústavu pro choromyslné přetvořil svoji životní mizerii v gigantické syntetické dílo čítající na 25 000 stran textů, kreseb, koláží a hudebních i číselných záznamů.
Český architekt Pavel Janák zasáhl do kubismu, funkcionalismu, věnoval se rozvoji měst a urbanistickému plánování, zásadní jsou jeho rekonstrukce památek, byl designérem (stál u vzniku Artělu, Pražských uměleckých dílen i Svazu českého díla), fotografem, pedagogem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, brilantním teoretikem (rozhodující měrou se
Kniha Černá slunce / Odvrácená strana modernity, vydaná u příležitosti stejnojmenné výstavy v GVU Ostrava, podává strhující obraz českého umění, ohraničeného volně lety 1928-1942. Postihuje mimořádně nosné období, ve kterém došlo k mnoha složitým politickým a uměleckým zvratům.
Pavel Holeka (1945), básník a autor osobitých koláží, uspořádal téměř šedesát básní do pěti oddílů. Čtenář se v nich setkává s důvěrným vztahem ke krajině, lásce, slovu, světu či duchovnímu přesahu života. Patnáct koláží z cyklu Abstraktní básně navozuje jemné setkání psané a výtvarné poezie.
Karel Štědrý (1985) si od studií na pražské VŠUP v ateliéru malby Stanislava Diviše vypracoval svůj nezaměnitelný a dobře rozpoznatelný rukopis s výraznou barevností a plastičností, jeho obrazy vytvářejí dojem, že vystupují ven z plátna.
Světoznámá tajná organizace B. K. S. se od roku 1974 věnuje věčnému přitakávání životu i smrti. V roce 1991 byla rekonstrukcí její archivní služby zřízena Podkomise pro útlum publicity pečující o uchování co největšího objemu informací o B. K. S. v tajnosti, respektive o jejich celkové utajení s drobnými přesně a přísně vymezenými výjimkami.
Magdalena Abakanowicz (*1930) představuje jednu z nejvýraznějších osobností evropského výtvarného umění 20. století. Vedle Louise Bourgeois, Evy Hesse nebo Rachel Whitereadové patří mezi nejvýznamnější světové sochařky 2. poloviny 20. století.
Kniha jako první zevrubně sleduje historii nejvýznamnějších pražských módních závodů, jakými byly např. salon Hany Podolské, Oldřicha Rosenbauma, Arnoštky Roubíčkové či Františka Bárty, přibližuje vývoj módní tvorby v období od konce 19. století do roku 1948.
Jakub Špaňhel bezesporu patří mezi přední představitele současné české malby.
Je pozoruhodné, že vůbec první monografie o díle kultovní postavy české výtvarné kultury a literatury Bohuslava Reynka vychází až dnes.
Andy Warhol byl jistě nejznámější umělec na světě druhé poloviny 20. století, zásadně posunul hranici vnímání umění, "udělal z něj zboží", byl tím, čemu se dnes říká mediální ikona.
Kniha přibližuje českému čtenáři téma zobrazování Číny, jejích obyvatel a reálií v 19.století na fotografiích, ale i ilustracích v dobových periodikách a knižních pojednáních. Detailně zpracovává postupné proměny této dokumentace vzhledem k využívání nového fotografického média a jeho etablování v roli předlohy pro přesnější zachycení reálií.
Kniha Loutka a moderna (vizualita českého loutkového rodinného divadla, spolkového divadla a uměleckých scén v první polovině 20. století jako osobitý odraz avantgardních a modernistických snah českých výtvarných umělců) je pohledem scénografa na padesátiletý vývoj loutkářské scénografie v době, kdy u nás došlo k mimořádnému rozkvětu tohoto umění.
David Cajthaml (1959) je malíř, scénograf, grafik, hudebník (punková kapela Energie G) a spisovatel. O sobě říká: "Pokud se dívám na svůj stín, vidím sám sebe jako člověka. Jedna polovina duše patří sebevrahovi, druhá tvořivci.
Sborník Obrácený pohled - jehož základ tvoří texty předních českých historiků umění přednesené počátkem roku 2006 v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem na objevném "Sympoziu k poetice a interpretaci díla Jitky Svobodové" - uspořádal a dalšími autorskými statěmi a recenzemi doplnil Karel Srp.
Miloš Šejn (1947) ve svých dílech zachycuje a vyjadřuje prožitky provázející jeho komunikaci s krajinou a současně postihuje cosi z podob přírodního dění.
Bohatě ilustračně vybavená kniha přibližuje historii vědecko-fantastického žánru v Československu na poli knižní kultury, výtvarného umění, filmu, komiksu i společenské teorie v období 1948 - 1978. Vychází jako součást stejnojmenné výstavy. Společenská utopie se v druhé polovině padesátých let minulého století rychle proměňovala v utopii technickou.
Dle slov úspěšného českého architekta Ivana Kolečka (1943) - žijícího a pracujícího od roku 1969 na břehu Ženevského jezera ve švýcarském městě Lausanne, kde založil vlastní architektonickou kancelář - může být architektura každým prožívána, a to nejen pouhým pohledem, ale lze cítit její prostor, vnímat světlo, atmosféru a souvislosti.
Alžběta Skálová navazuje na slavnou českou ilustrátorskou školu, rozvíjí ji, vrací jí význam, nepodbízí se, rozvíjí imaginaci. Technika autorky zůstala klasická, nestrhává pozornost technologickými vylomeninami, kresba s akvarelem jí dovoluje vyjadřovat se jistě a přitom tvárně. Netančí dobové tance, vytváří nadčasový pohádkový prostor.
