Vypravěče románu, spisovatele a profesora budapešťské univerzity, jednoho dne navštíví přeživší koncentračního tábora, který na fotce v časopise poznal Franze Kafku a tvrdí, že se s ním setkal v Osvětimi. Vyprávění starého chasida ze Sighetu akademika zaujme: co když Kafka v roce 1924 opravdu nezemřel?
Komiksové zpracování jednoho z nejvýznamnějších románů dvacátého století vypráví příběh tichého úředníka Mersaulta, který v Alžíru krátce po pohřbu své matky nešťastnou náhodou zabije Araba. U soudu hájí svoji pravdu a odmítá nařčení, že je bezcitný a lhostejný.
Vtipný příběh o ženě, která v harému krále Šalamouna soupeří s ostatními konkubínami o místo v loži slavného krále. Vzhledem k tomu, že jako jediná žena u Šalomounova dvora uměla číst a psát, způsobilo, že po několika humorných i napínavých peripetiích tuto inteligentní ženu král pověřil, aby v příbězích sepsala dosavadní dějiny lidstva.
Na zpáteční cestě z poutní cesty ke chrámu Vznešeného vrcholu se soudce Ti a jeho První paní dozvědí, že v kraji, kterým právě procházejí, rozsévá hrůzu obávaný vrah, nazývaný Sekáč hlav. Jsou proto rádi, že nalézají útočiště u bohatého obchodníka, jehož okolním zrakům vzdálený dům stojí na kraji lotosového pole. Jejich klid netrvá však dlouho.
V židovské čtvrti belgických Antverp žije největší komunita ortodoxních Židů po New Yorku a Jeruzalémě. Jejich štrajmly, pejzy, černé kabáty a bílé podkolenky upomínají, že sem kdysi přišli z východní Evropy. Proniknout do jejich zákulisí, tajů a tradic je pro lidi zvenčí těžké, ne-li nemožné.
Islandská rodová sága o Grettim, složená ve 12. nebo na začátku 13. století, podává obraz rodového zřízení, které v 10. století zavedli na Islandu norští vystěhovalci: nesváry mezi jednotlivými rody podléhají zákonu krevní msty, mírněného jen stěží rodovými sněmy. Hrdinou ságy je příslušník jednoho z předních rodů, nepřemožitelný Gretti.
Filosof a univerzitní profesor Luc Ferry předkládá v tomto díle rozbor řeckých mýtů a jejich přínos moderní době. Nejedná se ale o pouhé převyprávění klasických řeckých mýtů, jak je tomu v doposud jediné ucelené knize v češtině od Roberta Gravese.
Sugestivní výpověď francouzské klavíristky, která strávila jedenáct měsíců v "dívčím orchestru" v koncentračním táboře Osvětim. Pod vedením rakouské houslistky Almy Rosé, neteře Gustava Mahlera, hrály vězeňkyně u bran tábora přicházejícím a odcházejícím pracovním četám nebo na koncertech pro dozorce a SS.
Populárně-naučná monografie známého českého historika Milana Švankmajera o posledním Rožmberkovi popisuje život posledního rožmberského vládce jihočeského dominia. O Vokovi panuje řada legend a mýtů, které ho popisují jako prostopášníka a flamendra, k čemuž přispělo i populární filmové zpracování.
Smrt člena císařského dvora vyvolá povyk, protože panuje podezření, že se ho opovážil otrávit jeden z lékařů. Vyšetřováním vraždy je pověřen soudce Ti, který se proto vydává do Velké lékařské služby, světově ojedinělé instituce, jež shromažďuje veškeré lékařské vědění a vzdělává ty nejlepší odborníky v císařství.
Apollinairovy Kaligramy jsou obrazové básně, verše zapsané do obrazů, které mají znázorňovat. Mnoho básní by bez výtvarného uspořádání bylo pro čtenáře nepochopitelných.
Tato kniha je určena všem, kteří mají rádi Itálii, navštívili ji, chtějí na ni vzpomínat, či se na cestu na Apeninský poloostrov teprve chystají. Stojí slavná dolce vita opravdu za to? Lze vidět Neapol a nezemřít při tom?
Vzpomínky na Léta Páně 1962 – 1975, jak si to pamatuji já, Beatrice Landovská, narozená v září 1962 v Praze v Dejvicích, v porodnici na Roosweltově ulici.
Co znamená v dnešní době zkostnatělých identit a odklonu od komunitního života někam patřit a předávat hodnoty?
V Čchang-anu je hlad a nouze, dodávky potravin váznou, obyvatel je příliš, a tak císařovna a dvůr sáhnou po prostém řešení: odsunout půl milionu duší do Luo-jangu. Vyhlásí losování jmen rodin, které budou vypovězeny, ale účelově ho zfalšují, protože se císařovna chce zbavit příbuzných svého zesnulého manžela.
Jó, on si žije ve Francii!
Prvotina uznávaného argentinského autora se pohybuje na pomezí povídek a románu. Kapitoly sice spojují některé postavy, situace a motivy, ovšem čtenář často nepozná, která postava je fiktivní a která reálná, do kterého z těchto světů jednotlivé osoby patří a jak spolu souvisí.
Francouzský spisovatel Sylvain Tesson (*1972) se na půl roku uchýlil na samotu ruské Sibiře a tam, v zimě klesající až k minus třiceti stupňům Celsia, v tichu přerušovaném pouze praskajícím ledem Bajkalu a ve společnosti literárních klasiků a vodky rozjímá nad svým životem, moderní lidskou společností a naší společnou budoucností.
Jeden z nejosobitějších brazilských romanopisců současnosti nabízí hořce ironický obraz naší doby. Velké nedorozumění způsobí, že se muž nazývaný „student čínštiny“ ocitne v policejní cele, místo toho, aby odletěl na plánovanou cestu do Číny.
Soubor tří příběhů na téma světových náboženství (křesťanství, judaismu, islámu) se stal prvním Schmittovým bestsellerem a patří do stále se rozmnožujícího Cyklu o Neviditelném (pokud člověk nemá lásku, stává se neviditelným), který k letošnímu roku čítá už osm románů, jejichž ústředním tématem je duchovno, víra a kontrast mezi náboženstvími.
