Radek Lampa patří k výrazným představitelům současné střední generace českých architektů.
O městě, které nyní nikdy nespí. Nebylo tomu tak ale vždy. Přijměte pozvání na výlety proti proudu času po souřadnicích místa zvaného kdysi Mannahatta. Cesty jsou protkané životními příběhy lidí, kteří svým zápalem, energií a schopnostmi utvářeli jeho podobu, atmosféru a svébytnost.
Rozsáhlá výstava Theodora Pištěka Angelus v Domě umění v Brně je doprovázena stejnojmenou knihou, editovanou Martinem Dostálem a v grafické úpravě Zdeňka Zieglera a Jana Boučka. Přináší nejen stěžejní Pištěkovy práce z fotorealistického období, ale všímá si i Pištěkových uměleckých začátků na konci 50.
Kniha věnovaná Krásné jizbě přináší jedinečný příběh českého designu a bytové kultury. Krásná jizba, založená v roce 1927, se stala arbitrem účelného a vkusného bydlení a svými aktivitami pronikla do každodenního života tisíců domácností.
Kniha 30 let svobody vznikla u příležitosti výročí událostí, které započaly v listopadu 1989 studentskými demonstracemi a následně se staly zásadním mezníkem našich novodobých dějin. Do sametové revoluce se aktivně zapojili jak studenti Fakulty architektury ČVUT, tak přední čeští architekti.
Málokdo z návštěvníků zoologických zahrad si uvědomí, že pavilony i s jejich interiéry, výběhy, parky a vůbec celá koncepce areálu jsou detailně promyšlenou prací architekta. Pavel Ullmann se více než dvacet let věnuje navrhování životního prostředí zvířat.
Klíčové problémy spojené s překládáním Shakespearova díla formuluje a třídí Jiří Josek na základě bohatých osobních zkušeností.
Jan Kubíček patří k nejvýznamnějším představitelům české geometrické abstrakce. V jeho díle hrají nezastupitelnou roli také fotografie, které ale nejsou veřejnosti prozatím tolik známé. Sám umělec své fotografie příliš nevystavoval, důležité místo však měly na pozdějších retrospektivách jeho díla a vzbudily velkou pozornost nejen mezi sběrateli.
Kniha o nejvýznamnější české architektkce posledního půlstoletí vychází u příležitosti výstavy, kterou k devadesátinám Aleny Šrámkové uspořádalo Muzeum Kampa ve spolupráci s Národní galerií Praha. Architekt, filozof a čtyři historičky a historici moderní architektury v knize postihují osobnost a dílo Aleny Šrámkové z různých úhlů pohledu.
Tvorba architektů Jána Stempela a Jana Jakuba Tesaře se stala synonymem kvality tkvící v souladu čistých forem a pečlivě propracovaných vnitřních dispozic. Kniha představuje více než dvě desítky rodinných domů prostřednictvím snímků renomovaného fotografa architektury Filipa Šlapala.
Mnohdy dosud nepublikované syrové fotografie Vladimíra Birguse ukazují život v československých městech, ale i v Moskvě, Varšavě, Tallinu, Rize, Sofii a dalších metropolích sovětských satelitů v 70. a 80. letech.
Kniha představuje tvorbu Borise Redčenkova, Prokopa Tomáška a Jaroslava Wertiga, kteří před pětadvaceti lety založili úspěšné studio A69 architekti.
Tomáš Lahoda patří k nejvšestrannějším umělcům současnosti. Ve svých obrazech s naprostou suverenitou střídá virtuózní realistickou malbu s abstraktními formami a blízké mu je též umění performance. Svědčí o tom i výpravná publikace Voila, která přináší výběr z jeho dosavadní tvorby.
Tajemná, oprýskaná, šedivá, všední, a přesto vždy krásná – taková je Praha na fotografiích Blanky Lamrové. Její povětšině černobílé poetické snímky ukazují naši metropoli z nezvyklých pohledů, nabízejí nečekaná setkání, zachycují pomíjivost okamžiků v předlouhé historii města s neopakovatelnou atmosférou.
Les nelze nemilovat. Ač oprávněně vzbuzuje jistou bázeň, naplňuje nás přirozeným klidem, harmonií, pocitem odvěkého řádu i sounáležitosti. Starý les je již téměř mysterium – symbol věčnosti.
Unikátní a svým rozsahem i zpracováním výjimečná publikace přináší výběr z nevýznamnějších exponátů ojedinělé, po více než třicet let budované sbírky loutek a rodinného a spolkového loutkového divadla Marie a Pavla Jiráskových.
Rozsáhlá obrazová monografie Tomáše Císařovského přináší vzrušující pohled na třicet let tvorby jednoho z klíčových umělců české postmoderny. Spolu s ním prožije čtenář řadu událostí nedávné historie, uvědomí si křehkost i napjatost mezilidských vztahů, smysl i nesmysl existence.
Fotografická monografie Petra Zhoře přináší průřez jeho celoživotním dílem od šedesátých let po současnost.
Miroslav Horníček – umělec, jehož lze jen těžko charakterizovat jedním slovem, byl zkrátka výjimečný. Jeho nadčasový smysl pro humor, přirozenou noblesu, pronikavý intelekt, pracovitost a vzácné herecké nadání připomíná výpravná publikace, která vychází u příležitosti stého výročí umělcova narození.
„Krutoněžné“ foto-autoportréty Petry Šimkové vznikají jako forma jejího intimního deníku, kdy řečí těla výmluvně zobrazuje své pocity, touhy a předtuchy.