Počiatkom i koncom všetkej filozofie je sloboda, formuluje F. W. J. Schelling. V duchu tohto hesla sa predkladaná kniha venuje otázke po význame pojmu slobody. Východiskovým bodom k tomuto skúmaniu je podrobne sledovaný Heideggerov motív slobody z rokov 1927 – 1930.
Kniha Koštování vína nedaleko Rýna mapuje průběhy autorových výjezdů na největší vinařský veletrh na světě, na düsseldorfský ProWein, v letech 20142019. Zavádí čtenáře do jednotlivých hal mezi vystavovatele, obchodníky a vinařské nadšence. Umožňuje mu nahlédnout do tohoto světa a pomáhá mu se v něm zorientovat.
Poeova slavná báseň „The Raven“ znovu vychází v překladu Tomáše Jacka (druhé vydání). V dosavadním úsilí českých umělců sahajících po tomto překladatelském grálu představuje Jackův mistrný převod naprosto zlomový bod.
V 19. století se filozofie ocitla na křižovatce. V přírodních a technických vědách docházelo k nebývalému rozvoji, ale filozofie jako by ustrnula na místě. Inspirováni pokrokem přírodních věd, usilovali mnozí filozofové dosáhnout takového pokroku i ve filozofii a udělat z ní skutečně vědeckou disciplínu.
Obrazová publikace Trilogie, jejímž autorem je básník, překladatel a fotograf Tomáš Jacko, může být pro mnohé trochu oříškem. Na první pohled je zřejmé, že autor své inscenované snímky, vynikající technickou precizností a téměř magickou prací se světlem, nedává jen tak na odiv – řazení do tematických trojic naznačuje, že jejich prostřednictvím vypráví.
Druhá kniha Humova slavného filosofického díla Pojednání o lidské přirozenosti, která poprvé vyšla společně s knihou první v roce 1739, předkládá čtenáři Humovu originální teorii vášní a vůle. Hume se v ní soustředí zejména na výklad čtyř nepřímých vášní pýchy, studu, lásky a nenávisti v prožívání vlastního a cizího já (self).
Karel Pexidr, autor četných filosofických publikací, se v této krátké brožuře zaměřuje jednak na vysvětlení svého osobního přístupu k filosofii (s doplněním několika životopisných informací), jednak na heslovité shrnutí outputů své filosofické práce, podrobněji zachycené v jednotlivých svých knihách.
Tato kniha je pozoruhodným pokusem o velmi neortodoxní učebnici základů lékařské etiky. Takový záměr klade na autora mimořádné nároky, kterým většina odborníků ne zcela dostojí: orientovat se alespoň v základech biologie a lékařství na straně jedné a znát alespoň základy filosofie a filosofického myšlení na straně druhé.
Předkládaná monografie se věnuje otázce složení Evropského parlamentu z hlediska zastoupení jednotlivých členských zemí Evropské unie. Zkoumaná problematika je přitom nahlížena jednak z hlediska historického vývoje, jednak přináší analýzu současného stavu, a to včetně diskuse možných změn stávajícího mechanismu rozdělování mandátů.
Kniha představuje téma svobody vůle v analytické filozofii z pozic jednoho konkrétního výkladu, totiž tzv. kauzality činitele. Tato teorie umožňuje uchovat mnohá běžná přesvědčení o tom, že jsou lidé alespoň někdy ve svých rozhodnutích svobodní a že za ně tak nesou mravní odpovědnost.
Co když Íkaros a Faetón přežili svůj střemhlavý pád? Co když procitli na pobřeží budoucnosti se ztrátou paměti, nevědouc kým jsou, leč ponechávajíc si svůj aviatický instinkt? Co když se v ústraní stihli oženit a vtiskli svou podobu generacím svých potomků?
V předloženém svazku nabízíme překlad vybraných pasáží vrcholného díla Isaaca Newtona (1643–1727) Matematické principy přírodní filozofie (1687). Newton v něm završil vývoj raně novověké fyziky, astronomie a přírodní filozofie a představil nový obraz světa založený na matematice a fyzikálním pojmu gravitační síly.
Kniha Johanna Keplera (1571–1630) Nová astronomie (1609) znamenala zásadní přelom v dějinách tohoto oboru. Dílo obhajovalo Koperníkovu astronomii proti astronomickým, fyzikálním i teologickým argumentům odpůrců heliocentrismu. Především však zásadně změnilo dosavadní astronomickou teorii. Nejvýznamnější inovací bylo zavedení eliptických drah planet.
V knize Prubíř (1623) vede Galileo Galilei (1564–1642) rozhořčenou polemiku s jezuitským astronomem Oraziem Grassim, jehož dílo Váha filozofická a astronomická zde komentuje a vyvrací. Galileo se v Prubíři vášnivě pře s jezuitou, dobírá si ho a zesměšňuje ho – a přitom hájí mylnou teorii komet, protože komety prohlašuje za úkazy v atmosféře.
Naši předkové si již před mnoha staletími dokázali spočítat, kdy znovu dojde k zatmění Slunce či Měsíce. V 17. století se řada vědců, mezi nimi Fermat, Pascal, Huygens či Leibniz, začali ptát, zda bychom nemohli spočítat i věci, jejichž povaha se na první pohled jakémukoliv výpočtu vzpírá.
Kniha Rozhovory o mnohosti světů (1686) francouzského filozofa Bernarda de Fontenella (1657–1757) je považována za jedno z prvních děl orientovaných na popularizaci vědy. Text je stylizován do podoby galantních rozhovorů mezi zvídavou markýzou a učeným filozofem.
Předkládaná kolektivní monografie seznamuje čtenáře se specifickým výsekem z německého filosofického promýšlení otázek spjatých s bohy, božstvím a jejich vztahem k člověku.
Otázky tázající se po podstatě umění, jeho roli ve společnosti a možnosti poznání prostřednictvím uměleckých děl můžeme sledovat ve vývoji lidských kultur po staletí. Dominantním tématem této knihy je hledání vztahu umění a poznání, které je zastřešeno problematikou konceptu estetické zkušenosti.
Deníky organizovaného veselí a svobodného putování jsou souborem sedmi cestovních deníků. První deník byl napsán v roce 1981, poslední v roce 2000. Tři z nich pochází z cest do dnes již neexistujících zemí – Sovětského svazu a dvakrát do Německé demokratické republiky.
