Již třetí kniha fejetonů Ivana Klímy je vlastním autorovým výběrem z „Posledních slov“ a „Sloupků“, které donedávna po tři roky vycházely v Lidových novinách a v měsíčníku Xantypa. Jak už to bývá v tomto novinářském žánru obvyklé, dotýkají se tyto drobné texty nejrůznějších témat, většinou každodenních, někdy i věčných.
Golo Mann, syn slavného německého spisovatele Thomase Manna, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 1929, a sám úspěšný spisovatel a historik, ve své autobiografii Vzpomínky a myšlenky, mládí v Německu, líčí své dětství a mládí v letech 1909–1933 strávené výlučně v Německu. Autor, oceněný řadou literárních cen (např.
Rakouský filozof Konrad Paul Liessmann je autorem knihy Univerzum věcí a proslul knihou Teorie nevzdělanosti. Omyly společnosti vědění, která vyvolala lavinu diskusí v evropských zemích. V Univerzu věcí předkládá k úvaze další pronikavé postřehy o současné společnosti.
Většina lidí by řekla, že problém antisemitismu skončil s druhou světovou válkou. Autor knihy Autodafé, Emanuele Ottolenghi nás však přesvědčuje o opaku. Antisemitské předsudky, existující v Evropě po staletí, trvají dodnes. Jen se inovovaly, přizpůsobily.
Knihu Krocení bohů napsal Ian Buruma, novinář a profesor na Bard University. Přispívá v této knize do diskuse o místu organizovaného náboženství ve veřejné sféře politickými a kulturními analýzami ze Spojených států, Evropy a Asie.
Francouzsko-český obecně vědní slovník, který napsal Dušan sobek, je zaměřen na obecnou rovinu vědecké slovní zásoby, tvořící základ ústního i písemného projevu ve všech vědních oborech (neobsahuje tedy výrazy situačně komunikativní, např. témata rodina, cestování apod.).
Budoucnost svobody, kterou napsal Fareed Zakaria, je jednou z nejdůležitějších knih posledního desetiletí, věnovaných globálním politickým trendům.
Jedinečná kniha, napsaná původně v angličtině (On Behalf of Their Homeland) jedním z dlouholetých činovníků a předsedů exilové Společnosti pro vědy a umění (SVU) Miloslavem Rechcíglem ml. (* 1930 v Mladé Boleslavi), o jedinečné celosvětové organizaci, která vykonala mnohé pro zahraniční reputaci Československa a jeho nástupnických států.
Román Jak tvrdí Pereira nás zavádí do horkého letního Lisabonu roku 1938, kdy na Portugalsko doléhá tíha Salazarova fašistického režimu. Stárnoucí novinář doktor Pereira žije svými vzpomínkami a neměnnými návyky, překládá francouzské katolické spisovatele 19. století do kulturní přílohy deníku takzvaně nezávislého Lisboa a o politiku se příliš nestará.
Bitva o Stalingrad skončila 2. února 1943 kapitulací 6. německé armády. Bezprostředně nato začal boj o její historické zhodnocení a interpretaci.
Ibn Tajmija se řadí mezi nejvlivnější myslitele moderního a současného islámu, ačkoli nás od doby jeho smrti dělí bezmála sedm set let. Jedná se o autora strohé, přísné a tradicionalistické interpretace islámu, brojící proti všemu novotářství a kacířství.
Pro čtenáře, který se nespokojí náhodným setkáním s některým z Hrabalových textů, tedy vlastně pro každého náročnějšího ctitele tvorby Bohumila Hrabala (1914–1997), má Baluchova kniha Kain podle Hrabala nepřehlédnutelný význam. Otvírá mu totiž přístup k palimpsestovému charakteru, tj. k vnější i vnitřní intertextualitě Hrabalova díla.
Kniha Francouzi a Němci na cestě ke sblížení představuje první českou monografii, která přibližuje vývoj francouzsko-německých vztahů v letech 1950–2000 a jež je z velké části založena na původním výzkumu.
Autor Zpěvy Maldororovy vydal vlastním nákladem roku 1869 v Bruselu, na knižní trh se však nedostaly – nakladatelé se obávali nesnází. Lautréamont, vl. jm. Isidore Ducasse, zemřel zcela opuštěn 24. listopadu 1870 za německého obléhání Paříže. Příčina jeho smrti je neznámá. V 19.
Nobelovy ceny udělované v oblasti přírodních věd patří k nejvyšším oceněním vědeckých úspěchů. Tato kniha přináší přehled jejich nositelů, zejména z oborů chemie, fyziologie a medicíny.
Ve shodě se zaměřením Klubu má publikace přispět k podpoře kritického myšlení a k porozumění vědeckému přístupu. Obsahuje 14 příspěvků psaných tak, aby byly srozumitelné širokému okruhu čtenářů. Autory jsou jednak uznávaní vědci příslušných oborů, jednak ti, kteří se danou problematikou dlouhodobě seriózně zabývají.
Publikace Ladislava Kudrny přináší zcela nové informace o působení Čechů a Slováků na bojištích jihovýchodní Asie v rozmezí let 1945–1954.
Mluvnice se systematicky věnuje popisu gramatické stavby současné angličtiny z hlediska češtiny. Vychází jak z podnětů a přínosu anglistiky a bohemistiky domácí, tak z výsledků anglistiky zahraniční. Gramatické jevy jsou popsány nejen z hlediska formy, ale také z hlediska gramatických a komunikativních funkcí.
Kniha Kinematografie zapomnění je pokusem o zachycení přelomového období konce reformního procesu roku 1968 a počátku normalizace v jedné z oblastí československé kultury, v kinematografii. Změny nastalé po srpnu 1968 v československém filmu líčí na proměnách jediného místa – Filmového studia Barrandov.