Málokdo dokáže vyjádřit smutný osud Irska a skloubit ve své tvorbě soukromé problémy s politickými – navíc s humorem a bez náznaku sentimentality – jako Jennifer Johnstonová. Stíny na kůži jsou příběhem mladého Joa Logana, kterého trýzní neustálé požadavky jeho otce, někdejšího hrdiny a nyní slabého, vyčerpaného muže.
Známý americký politolog a publicista, spolupracovník listu New York Times, trojnásobný držitel Pulitzerovy ceny, se ve své nejnovější knize zabývá globalizací a jejím prolínáním ve všech oblastech života společnosti.
Historická mluvnice jazyka českého Jana Gebauera (1838–1907) patří k základním dílům české jazykovědy. Z velkolepého projektu, rozvrženého do čtyř částí, se autorovi podařilo dokončit pouze díl první Hláskosloví, který vyšel v r. 1894, a díl třetí Tvarosloví, jehož první svazek Skloňování vyšel v r. 1896 a druhý svazek Časování v r. 1898.
Průvodce faunou ČR je příručka určená svým formátem a obsahem pro pochůzky přírodou. Umožňuje určit běžně se vyskytující, hospodářsky či jinak významné nebo zajímavé druhy našich živočichů v rozsahu od malých vodních organizmů (houby, žahavci) až po savce.
Publikace má charakter identifikačního atlasu, určeného nejen pro specialisty, ale i pro všechny milovníky přírody. Kniha je koncipována způsobem, který umožní snadno a rychle určit všechny druhy motýlů známé nejen z území České a Slovenské republiky, ale i z území sousedních zemí.
Dílo je zamýšleno jako základní učební text i jako referenční příručka pro neodbornou veřejnost. Kniha je určena nejen studentům vysokých škol, ale také učitelům a studentům škol středních, a to jako pomocný učební text biologie.
Kniha amerického profesora Stuarta B. Levyho, lékaře, jistě zaujme kromě zdravotníků i vzdělané české čtenáře stejně jako všude na světě. kde byla zatím vydána. Vždyť kdo z nás nezná z vlastní zkušenosti antibiotika, která se nám dodnes jeví jako zázračně účinné léky?
Kniha poskytuje základní informace o přirozené monofyletické skupině živočichů – strunatcích (Chordata) –, jejichž nejvýznamnější součástí jsou obratlovci (Vertebrata), zahrnující savce včetně člověka.
První exoplaneta - planeta obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce - byla spolehlivě prokázána v roce 1995. Nyní, zhruba deset let po prvním objevu, je exoplanet známo na dvě stovky a jejich počet se rychle zvětšuje. Ukazuje se přitom, že cizí planetární soustavy jsou velmi rozmanité: rozhodně neplatí, že ta naše představuje jakýxi univerzální "prototyp".
Jeskynní malby ve španělské Altamiře byly objeveny na konci 19. století, ale diskuze o jejich významu pokračují dodnes. Proč pravěcí umělci pronikali do podzemí, aby ve skrytu temných zákoutí vytvářeli úchvatná díla? Proč si ke zobrazování vybírali jen některá zvířata, a jiná nikoli?
Autor z nejpovolanějších - nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1999, svědek a účastník některých z největších objevů vědy 20. století - provází čtenáře pestrým světem elektronů, protonů, neutronů, kvarků, leptonů a dalších elementárních částic představujících základní kameny hmoty.
Autorka vzdává hold první ženě Alberta Einsteina, významné matematičce, která nejen žila s Einsteinem téměř čtvrt století, ale v době manželství byla i jeho významnou spolupracovnicí a měla podíl i na vzniku speciální teorie relativity v roce 1905.
Vedle Winstona Churchilla byl Beneš jediným státníkem-memoáristou, který publikoval své politické reminiscence z doby obou světových válek. V pamětech mu šlo především o „odčinění“ Mnichova, tj. o objasnění podstaty tzv. československé (sudetské) krize roku 1938.
V životopisném eseji o československém armádním generálovi Sergeji Vojcechovském komentuje novinář a publicista Vladimír Bystrov většinou neznámé dokumenty k osudu jedné z nejvýznamnějších osobností spojených s působením československých legií v Rusku a poté budováním branné moci prvního svobodného státu Čechů a Slováků v moderních dějinách.
Pátý díl nese podtitul "Na cestě k Umělému (tělu, mozku či duši)". Autoři jednotlivých kapitol se přístupnou formou zamýšlejí nad současným stavem i nad možnými směry vývoje teoretických disciplín i technologií potřebných pro vytváření systémů umělé inteligence.
Kniha se zabývá výstavbou teorie znalostních (kognitivních) modelů, přičemž takovým modelem se rozumí soubor relevantních znalostí o dané ontologické entitě.
Autor se zabývá vývojem divadelní kultury u nás v desetiletí 1945-1955, chronologicky, rok po roce, sleduje, jak do divadelního dění zasahovala poválečná situace a politické události a jak především po únoru 1948 museli umělci čelit rostoucímu tlaku vládnoucí komunistické strany.
Většina biologů i studentů přicházejících studovat biologii na vysokou školu se domnívá, že evoluční biologie je v podstatě uzavřená kapitola vědy. Ale co když je všechno úplně jinak?
