Dumka a Furiant op. 12 vycházejí v rámci prvního Souborného vydání děl A. Dvořáka společně se dvěma drobnými přednesovými skladbičkami nazvanými Dvě perličky. Ačkoli Dumka a Furiant mají nízké opusové číslo, byly skladby zkomponovány zřejmě v roce 1884 a patří k nejlepším číslům Dvořákova klavírního díla. Instruktivní Perličky byly psány koncem r.
Obsah: autor hudby / textu / skladba Eben Petr: 1. Ještě já se podívám Eben Petr: 2. Měla jsem chlapce Eben Petr: 3. Žádnyj neví jako já Eben Petr: 4. Ach, vyletěl je z hory pták Eben Petr: 5. Za strú Breclavú Eben Petr: 6. Haž purou cikáni Eben Petr: 7. Široký, hluboký Eben Petr: 8. Hájíčku Zelený
Obsah: autor hudby / textu / skladba Eben Petr: Eben Petr: Dlaždiči Eben Petr: Eben Petr: Pochod Eben Petr: Eben Petr: Hrací skříňka Eben Petr: Eben Petr: Špatně naladěno Eben Petr: Eben Petr: Husí pochod Eben Petr: Eben Petr: Mazur Eben Petr: Eben Petr: Zvonky před usnutím Eben Petr: Eben Petr: Šermíři Eben Petr: Eben Petr: Stará
Moderní nástrojová škola kytaristy a pedagoga Jiřího Horáčka, založená především na českých lidových písních, byla ihned po svém prvním vydání zcela rozebrána. Druhé, revidované vydání, vychází nyní rozdělené do dvou svazků.
Album snadných valčíků předkládá výběr z evropské klavírní literatury doplněný několika úpravami orchestrálních děl. První dva oddíly alba (Valčíky světových skladatelů a Valčíky českých skladatelů) zahrnují zjednodušené verze původních skladeb pro klavír.
Pět drobných klavírních skladeb, které napsal Smetana na počátku 50. let minulého století za doby svého pedagogického působení pro své vlastní žáky jako instruktivní přednesové skladbičky. Pro mladé pianisty mohou být tyto kompozice prvním setkáním s dílem Bedřicha Smetany.
Rytmus je pro mnohé mladé hráče na klasickou kytaru výzvou. Běžné kytarové publikace ho totiž většinou reflektují pouze okrajově. Album Hrátky s rytmem se zaměřuje právě na toto téma.
ZOO je cyklus miniatur pro klavír, určený nejmladším hudebníkům. Obsahuje 15 drobných skladbiček, které jsou vhodné zejména pro první dva až tři roky výuky hry na nástroj. Děti milují zvířátka a vždy se těší na návštěvu zoologické zahrady.
Metodika obou sešitů Golovy učebnice se zásadně liší od podobné houslové literatury a přináší nový pohled na způsoby studia prstové techniky. Technika levé ruky je zde chápána jako základ houslové hry. Spočívá ve hmatové jistotě prstů, která podle autora vychází ze dvou pohybových funkcí levé ruky.
Publikace je výborem dopisů, které Mozart napsal své ženě Konstanci převážně v posledních třech letech svého života. Dopisy hravé a provokativní stejně jako vážné a zoufalé jsou překvapivým dokladem něžného vztahu, jenž byl i v krizových posledních měsících naplněn neutuchající touhou a měl téměř podobu spolčení proti zbytku světa.
Edice rodinné korespondence Leoše Janáčka s manželkou Zdeňkou a dcerou Olgou obsahuje 627 dopisů, korespondenčních lístků, pohlednic a telegramů.
- první urtextová edice - předmluva a kritická zpráva editora - oblíbené dílo pro dechové kvinteto - druhý titul ediční řady „Terezínští skladatelé“ Pavel Haas (1899–1944), jeden z nejnadanějších žáků Leoše Janáčka, napsal svůj Dechový kvintet op. 10 v roce 1929.
Vladimír Hora, pedagog s mnohaletou zkušeností s výukou hry na basovou kytaru na pražské Konzervatoři Jaroslava Ježka, je autorem velice oblíbených škol Basová kytara 1-4. V této publikaci přináší návod k improvizaci basového doprovodu a basových sól, jejíž zvládnutí je nezbytné pro hráče jazzové, rockové i populární hudby.
Metodika obou sešitů Golovy učebnice se zásadně liší od podobné houslové literatury a přináší nový pohled na způsoby studia prstové techniky. Technika levé ruky je zde chápána jako základ houslové hry. Spočívá ve hmatové jistotě prstů, která podle autora vychází ze dvou pohybových funkcí levé ruky.
Vynikající americký jazzový kytarista Jim Hall napsal tohoto "průvodce" nejen pro potřeby interpretačních kurzů, které vede po celém světě, ale pro všechny, kteří chtějí proniknout do tajů hry na jazzovou kytaru. Knížka není koncipována jako běžná učebnice, příručka či škola hry na kytaru, kterých je na trhu nepřeberné množství.
Už od dob Loutek (na dokončení poslední série pracoval Bohuslav Martinů ještě asi do roku 1924 v Paříži) byla velmi dobře patrná schopnost Martinů spojit didaktický záměr s hodnotným hudebním projevem. Právě Loutky jsou zvláštním středem mezi kompozicemi instruktivními a koncertními.
Vedle závažných skladeb koncertantních obohatil Martinů houslový repertoár i řadou skladeb z oblasti přednesové a instruktivní literatury. Jeho čtyři drobné skladby pro housle a klavír pod názvem Intermezzo vydalo v roce 1937 pražské nakladatelství Melantrich. Nabízené vydání revidovali Viktor Nopp (housle) a Karel Šolc (klavír).
Dětem určený klavírní cyklus čtyř skladeb Jaro v zahradě H. 125 Bohuslava Martinů (1890-1959) vychází v revidované podobě. Skladatelův autograf je dnes nezvěstný, a proto se editor Aleš Březina (jeho zásahy jsou v notovém textu označeny hranatými závorkami) omezil pouze na opravu několika zjevných chyb a ponechal prstoklady navržené Vilémem Kurzem, editorem 1.
Editor Lucie Harasim Berná - Šest instruktivních skladeb pro klavír, dvě z nich vycházejí vůbec poprvé - Trojjazyčná předmluva (česky/anglicky/německy) a prstoklady od editorky - Lehčí až středně těžká úroveň technické obtížnosti Instruktivní skladby pro klavír jsou v tvorbě Bohuslava Martinů zastoupeny poměrně hojně, ovšem mnohé z nich
