Pád (1956) je poslední velkou prózou Alberta Camuse, proslulého francouzského spisovatele a filozofa, názorově spjatého s existencialismem. Pokoutní advokát Clamence nepřispěje na pomoc tonoucí sebevražedkyni - a jako "člověk revolutující" nemůže své provinění omluvit ani odpykat, protože nemá víru Boha ani v budoucnost, která by mu dala rozhřešení.
Jeden z nejproslulejších románů 20. století, jímž se Albert Camus stal duchovním otcem celé jedné poválečné generace, byl bezprostředně po svém vydání v r. 1942 označen vichystickou kritikou jako "ochablost ducha" a "degenerace lidství".
Kdo by se odvážil vydávat se za soudce Ti?
V dalším ze svých příběhů se Akitada Sugawara vydává do města Naniwa - dnešní Ósaky - aby zde odhalil úředníky prodávající informace. V doprovodu naivního účetního se stává svědkem vyzvednutí těla dětské prostitutky z řeky a její obraz se mu neustále vrací, i když se na něj v Naniwě valí jeden problém za druhým.
Píše se rok 1875. Americká vláda a kmen čejenských indiánů vytvořily plán na výměnu tisíce bělošských žen za tisíc koní. Děti vzniklé z těchto svazků měly být prvním krokem v budoucí integraci indiánů do americké bílé společnosti.
Tato kniha je určena všem, kdo mají rádi Francii a často po ní brázdí, i těm, kdo se na cestu do země galského kohouta teprve chystají.
Humoristický, místy až surrealistický příběh rodiny z vyšší střední třídy, žijící v bohatém severním předměstí Tel Avivu.
Dvojjazyčné vydání obsahuje povídky Pád domu Usherů, Ukradený dopis, Zlaty skarabeus a Pád do Maelstromu.
New York, 1940: úchvatný příběh nenaplněné lásky jednadvacetiletého Jerryho Salingera, pozdějšího světově proslulého spisovatele, a patnáctileté Oony O'Neillové, dcery slavného amerického dramatika, která sní o herecké kariéře.
Květy zla byly ve své době skandálním dílem, které kvůli často nemravnému a pohoršujícímu obsahu dostalo svého autora až před soud. Baudelaire zde vyjadřuje své zklamání ze světa rozehráváním temných tónů lidské duše a odhalováním věcí, od kterých se lidé raději odvracejí.
Významný český spisovatel a diplomat Viktor Fischl je kromě svých románů a povídkových sbírek i autorem pozoruhodné knihy s názvem Hovory s Janem Masarykem. Nejedná se o rozhovor v pravém slova smyslu, ale spíše o originální a věrné zachycení jeho myšlenek.
Jako každý rok císař v Zakázaném městě netrpělivě očekává osobní dodávku čaje, aby mohl oficiálně přivítat jaro. Soudce Ti si sice také rád dopřeje šálek dobrého čaje, nikdy by ho ale nenapadalo, že bude jmenován čajovým komisařem a vyslán do odlehlých končin, aby na císařskou sklizeň dohlédl.
Historický román o osudech Jeronýma Pražského, předního českého učence přelomu 14. a 15. století a blízkého přítele Jana Husa, vychází z důkladného studia historiografických prací. Na základě dochovaných materiálů zde autorka vytvořila možnou podobu životních osudů tohoto nestálého bouřliváka a církevního reformátora.
Na hlavu tajemníka na ministerstvu spravedlnosti Sugawaru Akitadu se valí jedna pohroma za druhou – jeho vysílená žena by měla každým dnem porodit, po celém městě téměř denně vypukají ničivé požáry a kvůli pomluvě přišel o práci. Když se pokusí promluvit se šlechticem, který jeho propuštění zavinil, stane se nedopatřením hlavním podezřelým z vraždy.
Tato kniha o uměleckém životě bohémské Paříže počátku minulého století nedává nahlédnout pouze do života Guillauma Apollinaira – básníka s naprosto novou imaginací a převratnou poetickou vizí – ale propojuje jeho příběh s osudy řady literátů, malířů a dalších umělců, kteří tvořili okruh jeho nejbližších známých.
Růže pro Emilii je nejznámějším příběhem ze stejnojmenné sbírky povídek od amerického spisovatele a držitele Nobelovy ceny Williama Faulknera, který je jinak notoricky známý romány jako Absolone, Absolone!
Irská kuchařka je dramatický příběh inspirovaný skutečným životním osudem Mary Mallonové, která si jako mnozí jiní přijela do Ameriky splnit svůj sen.
Mladou stockholmskou právničku Annu kontaktují její příbuzní z nejsevernějších končin Skandinávského poloostrova, aby za nimi přijela do Kautokeina, střediska Sámů (neboli Laponců), a pomohla rodině v nouzi. Annin bratranec byl totiž obviněn ze znásilnění a na ní je, aby ho z potíží dostala.
V rozbombardovaném hlavní městě Říše dochází k sérii vražd žen, jejichž zohavené mrtvoly pachatel aranžuje k válečným pomníkům, přičemž všechny oběti mají nějaký vztah k NSDAP. Podle znalce však vrahem není odpůrce režimu, ale naopak oddaný nacista.
Na římské konferenci se setkávají arabsko-palestinský mírový aktivista s židovskou spisovatelkou z Tel Avivu. Jejich přátelství je od počátku velmi komplikované, plné předsudků a nedorozumění. Hledání společné řeči se zdá někdy téměř nemožné a nabízí se otázka, zda sami skutečně věří v soužití.
