Hlas Alberta Camuse zní ze všech jeho románů nejosobněji právě v této knize. Autor putuje ke kořenům, hledá sám sebe, odkrývá myšlenková východiska svých knih. Podněcuje čtenáře, aby důsledně promysleli jejich poselství.
Tohle je moment, kdy se začalo odvíjet klubko podivuhodných událostí: slavnostní večeře v domě bohatého vynálezce posedlého svými výzkumy.
Když dojde k tragédii, lidé vždy hledají vysvětlení. Po střelbě na střední škole v Edinburghu, jsou některé okolnosti jasné okamžitě. Ví se, KDO STŘÍLEL: student školy Ryan Summers. Ví se, KDY A JAK SE TRAGÉDIE ODEHRÁLA. Jediné, co neví nikdo kromě vraha, je PROČ?
VCHOD DO REPREZENTAČNÍHO DOMU … „Pomýšlíte na specializaci?“ „Chtěl bych asi zůstat u chirurgie,“ ale pomýšlím spíš na Irenu. „To je dobrý obor. Já dokončuju otolaryngologickou atestaci.“ „Což je pro něj typický – tam se může pořád v něčem šťourat, viď Otto?
Farmář Matěj Cuthbert a jeho poněkud strohá sestra Marila se rozhodli, že k sobě vezmou dítě ze sirotčince – chlapce, aby jim později byl oporou v hospodářství. To ovšem netušili, že Matěj od vlaku přiveze upovídanou rusovlasou holčičku – drobnou, hubenou a bledou Annu, radostnou, upřímnou, prostořekou, temperamentní a nápaditou.
Po dlouhých letech hanobení národního státu ve jménu univerzalistické ideologie opět nastává čas, abychom ocenili ctnosti a přednosti nacionalismu. Izraelský politolog vysvětluje, že svět má na výběr pouze dvě možnosti: řád nezávislých národních států, anebo univerzální světové impérium.
Ve městech nežijeme proto, abychom v nich hledali divokou přírodu, a tak ji ani kolem sebe nevidíme – přesto bychom ji tam snadno našli. O přírodě píší většinou městští lidé, kteří přirozeně tíhnou k venkovu, kde chtějí být daleko od pouličního shonu, sami s okolní flórou a faunou.
Ať čteme kteroukoli knihu, hledáme v ní svoje současníky, odpovědi na otázky kladené naší dobou, hledáme v ní sebe.
Strhující osobní svědectví o smrtelném zápasu, který změnil svět a jehož důsledky pociťujeme také dnes. Impozantní reportážní román, možná vůbec nejlepší, v němž nic není smyšleno a vše se opírá o vlastní autorovy prožitky.
Gogolovy Mrtvé duše jsou téměř jistě docela jiný román, než jste si dosud představovali. Tryská z něj svobodná, radostná energie uměleckého díla, které je první určitého druhu a nemá tedy vzor, jemuž by se snažilo vyrovnat nebo který by mělo napodobit.
Vrcholné dílo z dob největšího flámu v dějinách USA, který Francis Scott Fitzgerald označil za „jazzový věk“ a sám do něj vydatně přispěl mnoha soukromými improvizacemi a pocity „ztracené generace“, přináší milostný příběh z lepší společnosti.
Ve městě Sighetu, jež za války obsadilo Maďarsko, prožívá Elie dětství ve zbožné židovské rodině. Lidem se zdá, že válka je kdesi daleko a že dřív než nacisté tady budou Rusové. Na jaře 1944 ale přijdou Němci a v krátké době deportují Židy do vyhlazovacích táborů.
Materiál, z něhož je Píseň složena, prosévali vypravěči během tisíců let velmi důkladně a tolikrát, až v sítu zůstaly ty nejzářivější rubíny, safíry, diamanty… Jsem šafrán šáronský, jsem lilie kvetoucí v údolí. * Jak krásná jsi, má milá, jak krásná jsi, tvé oči třpytí se jak holoubci.
WINSTON SMITH provede v dubnu 1984 něco nepřípustného. Ve válečných podmínkách Oceánie drcené krutovládou jedné Strany si začne psát deník, kterému svěřuje pochyby, jež ho už léta mučí.
Začínající filadelfský novinář Ellis Reed ulovil sólokapra: narazil na dvojici dětí, které se choulí pod poutačem nabízejícím jejich prodej. Lze se v roce 1931 divit?
CO VŠECHNO JSTE OCHOTNI OBĚTOVAT, ABYSTE ZJISTILI PRAVDU?
STRUČNÉ ITALSKÉ DĚJINY přinášejí průřez historií této jihoevropské země od časů antického Říma až po současnost, přičemž náležitá pozornost je věnována všem obdobím.
První slovník svého druhu na českém knižním trhu přináší na více než 400 stranách 53 200 českých výrazů a 72 600 islandských ekvivalentů současnou slovní zásobu včetně hovorových výrazů četné příklady a bohatou frazeologii vysvětlivky a charakteristiky usnadňující českým mluvčím aktivní ústní i písemné vyjadřování v
Z této knihy se dozvíme, co všechno už dnes dokážeme vyčíst ze struktury lidských genomů. Jde o podstatu nás samých, o naše předky, o celý náš minulý vývoj a o naši budoucnost vlastně především o tu. Pátráme zde po ní jako v napínavé detektivce.
Vraťme se v čase o několik let, do doby, kdy mladý Barry Laverty v belfastské Královské nemocnici nastupuje povinnou roční praxi.