Sbírka povídek Říkají mi Aram představuje spisovatelovo dětské alter ego, Arama, chlapce arménského původu, který právě dospívá a seznamuje se s širším příbuzenstvem i okolním světem. Jeho vidění je truchlivé i radostné, bezstarostné a dojemné, vždy však prodchnuté autentickým dětským prožíváním i těch nejdrobnějších událostí.
Růže pro Algernon patří k nejinspirativnějším příběhům moderní literatury. Už od roku 1959, kdy se poprvé objevila jako krátká povídka posléze odměněná cenou Hugo, nejvyšším čtenářským oceněním v rámci fantastického žánru.
Temnější tvář magie nese všechny znaky klasické fantasy se pohlcující zápletkou a výraznými, nezapomenutelnými hrdiny. Odehrává se v paralelních Londýnech – šedém, červeném a bílém, zatímco ten černý zdánlivě zanikl --, které jsou, ač každý ve svém „jiném“ světě, zcela pravděpodobné.
"„Jmenuji se Harriet Mannersová a jsem geek.“ Tak začíná první díl jedné z nejpopulárnějších současných knižních sérií pro mládež. Harriet ví, že kočka má v uchu 32 svalů, že člověk se průměrně patnáctkrát za den směje, že jednou ze složek dynamitu jsou burské oříšky.
Ve své poslední velké práci Jedinec a společnost středověkého Západu, jež byla původně napsána pro ediční řadu Utváření Evropy, se pokusil odpovědět na otázku, zda již ve středověku došlo ke zrození individua.
Význačná a mnoha cenami ověnčená americká spisovatelka Lois Lowryová, podobně jako v prvním svazku své světoznámé tetralogie, který vyšel česky pod názvem Dárce, stvořila tajuplný svět budoucnosti: Lidské společnosti vládne krutost a klam. Slabí, staří a nemocní jsou nežádoucí.
Egona Bondyho netřeba představovat: guru několika generací nonkonformní mládeže, světec českého undergroundu, svérázný filozof, pozoruhodný prozaik a především – vynikající básník.
Pokud jste si oblíbili fantastiku, která není pouze černobílá, pak vás antologie veleúspěšného spisovatele George R. R. Martina a uznávaného editora Gardnera Dozoise odmění množstvím jemných odstínů šedi. Jedenadvacet zcela nových povídek od autorských hvězd vás potěší i ohromí záludnými zvraty, dobrodružstvím i napětím. Sám George R. R.
Autorem arménské kroniky a cestopisu z počátku 17. století je Šimon Polský (arm. Simeon Lehaci), který pocházel z arménské diaspory v Polsku. V letech 1608–1618 podnikl několik cest po východní a jižní Evropě a po Osmanské říši s cílem navštívit slavná poutní místa (Řím, Jeruzalém) a zmapovat oblasti arménského osídlení (tj. zejména ve východní Anatolii).
Píše se rok 1866, prospektor Walter Moody při hledání zlatých nalezišť zabloudí do odlehlé komunity na západním pobřeží Nového Zélandu a připlete se do místnosti, v níž sedí dvanáct mužů. Všechny je spojuje jediná touha: vyřešit řetězec záhadných vražd, které se v okolí poslední dobou udály.
To, že vydává sbírku básní, by se dalo u Jaromíra Typlta brát téměř jako stylový experiment – po svých prvních sbírkách, zveřejněných v první polovině 90. let, se totiž ve všech dalších knihách pohyboval na otevřeném pomezí mezi poezií, prózou a esejem (že ne zas až, 2003, nebo Stisk, 2007).
Píše se rok 1982. Dvaatřicetiletý Georges se rozhodne splnit slib, který dal umírajícímu příteli, opouští ženu a čtyřletou dcerku a vydává se do Libanonu inscenovat slavnou Antigonu Jeana Anouilha.
Každý si zaslouží zažít něco dobrého. Alespoň jednou v životě. Tři roky a osm měsíců žije devítiletý Felix v odlehlém katolickém sirotčinci v horách, ačkoli není katolického vyznání. Jeho rodiče nejsou mrtví. Přivedli ho k matce Mince, představené jeptišek, aby se měl dobře.
Píše se rok 1962 a patnáct let po americké kapitulaci v Kalifornii vládne japonská okupační správa. Po Spojených státech ale za japonského pobaveného přihlížení a německého běsnění koluje podivná kniha, v níž Spojenci druhou světovou válku neprohráli.
Náš starý dobrý známý, svérázný, sympatický komisař Adamsberg je postaven před nový případ. Na jeho počátku je několik zdánlivých sebevražd, které zaujmou komisařovu pozornost, protože se u každé z nich najde nakreslené prapodivné znamení, naznačující, že věci se zřejmě nemají tak, jak na první pohled působí.
Strhující příběh lásky Maxe Costy a Mechy Inzunzové se postupně odehrává na třech různých místech: v důsledku podivné sázky dvou hudebníků se ocitají v Buenos Aires r. 1928, během španělské občanské války v Nice, kde se rozehrává špionážní hra, a v šedesátých letech je nacházíme v Sorrentu u partie šachů.
Druhá polovina 30. let 20. století. Evropa je v krizi a Velká Británie se potýká s přílivem uprchlíků. V Německu totiž došlo k Pádu, moci se chopili komunisté, a tak boháči i fašisté, nechtějí-li skončit v trestaneckém táboře, musí utéct za hranice.
Fanoušci seriálu Jak jsem poznal vaši matku a Barneyho Stinsona jistě tuší či vědí, že Neil Patrick Harris nemůže být nudný člověk, jaký by napsal tradiční či suchý životopis. Název jeho biografi e odkazuje k tzv.
Reinhard Kleist není českým čtenářům neznámý: v roce 2015 vyšel jeho zásadní komiks o holocaustu Boxer, inspirovaný skutečným životním příběhem polského židovského boxera a vězně koncentračního tábora Hercka Hafta. Ještě před napsáním Boxera ovšem Kleist uspěl také mezinárodně s komiksem o životě countryového zpěváka Johnnyho Cashe.