Fotografie Antonína Kratochvíla z rozsáhlého cyklu Sideshow vznikly v Gibsotonu na Floridě, v centru specifické odnože zábavního průmyslu. Vedle tradičních provazochodců, žonglérů, hadích žen a chrličů ohně na nich defilují také nejrůznější fyzicky poznamenaní lidé, kteří jsou divákům ukazováni jako svého druhu bizarní bytosti.
Ojedinělá publikace se zabývá historií českého loutkářství, které bylo jako svého druhu unikát v nedávné době zapsáno na seznam nehmotného kulturního dědictví České republiky. Jan Novák, sám loutkář, se dějinám i provozování loutkového divadla věnuje již desítky let.
Fotografická publikace Czech Fundamental konfrontuje světově proslulá fotografická díla české avantgardy 20. let minulého století s tvorbou nejoriginálnějších současných českých a v Česku žijících slovenských autorů konce 20. století.
Výpravná publikace představuje dílo jedné z nejosobitějších současných umělkyň. Sochařka a malířka Erika Bornová vychází ve své tvorbě z autobiografických námětů, avšak nechává diváky na pochybách, kde je hranice mezi skutečností, snem a fantazií.
Budeme-li v Česku hledat místo s nejvyšší koncentrací kvalitní současné architektury na jednoho obyvatele, prvenství si překvapivě odnese Alenina Lhota na Táborsku. V této jihočeské osadě je vedeno osm adres a trvale na nich pobývá pouhých deset obyvatel.
Karel Teige ovlivnil českou kulturu v mnoha oblastech a jednoznačně patří k mimořádným osobnostem českého moderního umění. Jeho tvorba je však paradoxně známa a uznávána více v zahraničí než u nás. Kniha Karel Teige – Kapitán avantgardy je dalším příspěvkem k odčinění tohoto dluhu.
Kniha věnovaná dramaturgickým rozborům pěti her Karla Čapka (Loupežník, RUR, Věc Makropulos, Bílá nemoc, Matka) vznikla ze dvou podnětů, které spolu úzce souvisejí. Tím prvním je autorčino přesvědčení o vrcholné kvalitě, kterou má české divadlo ukryto v dramatické tvorbě Karla Čapka – a ze které přitom netěží, ze které se netěší, kterou se nepyšní.
Originální autorská publikace nazvaná Znamení Lvova přináší nevšední propojení fotografií a psaného slova. Básník, prozaik a umělecký fotograf Igor Malijevský vykresluje prostřednictvím působivých černobílých fotografií současný ukrajinský Lvov jako město plné odlesků své bývalé slávy, překvapivých kontrastů i žité spirituality.
Zdenek Rykr je dnes řazen k nejoriginálnějším umělcům první poloviny 20. století v Čechách. Velká škála Rykrovy kreativity ukazuje na neuvěřitelnou tvůrčí energii umělce, který neustrnul a vždy hledal nové výzvy. Pokud v současnosti veřejnost ví něco o Zdenku Rykrovi, pak bohužel stále jen nepřímo.
Fotograf Vojtěch Vlk ve své knize TranSpiRituals zkoumá rozmanitost rituálů světových náboženství, skládá pestrou mozaiku religiozity a při svém poutnictví se ptá, čím se různé konfese liší.
Fotografická kniha Jan Lukas: Lidé 1930–1995 představuje 108 unikátních černobílých záběrů z let, kdy se tvořily novodobé dějiny, a to jak v Evropě, tak v tehdejším Sovětském svazu či Spojených státech. Jan Lukas (1915–2006) je legenda, jeden z prvních zakladatelů české fotoreportérské tradice a humanitní fotografie.
Katalog k výstavě v Oblastní galerii Liberec ve dnech 8.9. - 11.12.2016.
Co je na Orientu pro kreativní a hledající umělce dodnes tak atraktivní?
Autor knihy, fotograf Prokop Paul, je pokračovatelem významné fotografické dynastie, na jejímž počátku stál Jindřich Zelenka, jehož životní osudy a tvorbu kniha mapuje. Zelenka se vyučil a pracoval jako asistent v ateliéru Rudolfa Bruner-Dvořáka. Po vypuknutí první světové války narukoval a stal se frontovým fotografem.
Publikace vydaná u příležitosti stejnojmenné výstavy v Oblastní galerii v Liberci přinášející výběr z tvorby Jaroslava Valečky z let 203-2016. Publikace představuje autora, který se vyprofiloval ve výraznou osobnost současné střední umělecké generace.
Středověký japonský herec, dramatik a divadelní principál Zeami Motokijo (1363–1443) sepsal během první třetiny 15. století řadu traktátů týkajících se herecké práce v divadle nó a hodnocení estetických kvalit představení. Podle Zeamiho lze podstatu vyjádřit jen tím nejúspornějším hereckým projevem, který ovšem neprobíhá na úrovni vědomí či intelektu.
Jiří Balcar (1929–1968) bezpochyby patří k nejznámějším českým umělcům padesátých a šedesátých let. Ve své rozsáhlé malířské a grafické tvorbě jako jeden z mála kriticky reflektoval stav československé společnosti. Jeho návrhy filmových plakátů a knižních obálek lze označit za nejlepší své doby.
V knize Skici – Sketches odhaluje padesát českých architektů to nejosobnější ze své tvorby – první ideje ve formě skic. Všechny osobnosti navíc i v krátkých textech vysvětlují, co pro ně skicování znamená.
Tvorba Jaroslava Beneše náleží k té linii české umělecké fotografie, v níž se završuje analogová éra, zakladatelská fáze technicky vzniklých obrazů, a reprezentuje tak pozdní, závěrečnou fázi modernity. Pro Beneše, který začal tvořil v sedmdesátých letech 20. století, je fotografie bytostnou životní potřebou, nezbytným prostředkem pro sebevyjádření.
Katalog vychází k výstavě S astronautickou lehkostí motýla zpátky do kamene, která proběhla na jaře roku 2016 v Galerii Miroslava Kubíka.