Katalog vychází k výstavě S astronautickou lehkostí motýla zpátky do kamene, která proběhla na jaře roku 2016 v Galerii Miroslava Kubíka.
Katalog vychází u příležitosti výstavy Jana Kubíčka v Galerii Miroslava Kubíka v Litomyšli.
Již ve třetím, avšak třikrát rozšířeném vydání se ke čtenářům vrací záhadná bytost jménem Arsemid. Autor knihy, průkopník naší kybernetiky a badatel v oboru umělé inteligence Ivan M. Havel, je širší veřejnosti znám i jako šéfredaktor časopisu Vesmír – knižně vydal tři svazky sloupků, které pro tento list měsíc co měsíc psal.
Ladislav Drezdowicz, rodák z Petrovic u Karviné, odešel z Československa po okupaci v roce 1968. Jeho druhým domovem se stala švýcarská Basilej a nedobrovolný exil trvalým námětem jeho fotografické práce. „Nepovažuji za rozhodující být Čechem nebo Švýcarem.
Jiří Příhoda(*1966) studoval v letech 1990-1996 na AVU v Praze, kde působil později také jako vedoucí pedagog ateliéru Itermedia II(2005 - 2015). Pracuje střídavě v Čechách a v Texasu. Jeho dílo zasahuje do mnoha výtvarných oborů a v posledních letech se pohybuje na hranici objektu a architektury.
David Hanvald (narozen 1980 v Liberci) patří k nejsledovanějším českým umělcům mladší střední generace. Ve svém malířském díle přehodnocuje a zpracovává zejména podněty, myšlenky a tvorbu modernistických autorů 20. století.
Edzard Schaper, švýcarský autor polského původu, píše o Janu Husovi. Na základě podrobného studia historických materiálů vzniká 550 let od Husova upálení v roce 1965 komorní rozhlasové drama.
Krásně ilustrovaný pohádkový příběh nás zavede doprostřed hlubokého lesa, kde žijí Bertík a Josefka. To jsou dva malí trnkové, kteří dohlížejí na to, aby v lese vše dobře fungovalo. Když se jednoho dne mezi zvířátky roznese znepokojivá zpráva, že se nedaleko mechoviště usadil Hejkal, rozhodnou se přijít věci na kloub.
Sportovní epopej předního českého malíře Michaela Rittsteina (nar. 1949) můžeme považovat za jedno z nejvýznamnějších uměleckých děl se sportovním zaměřením jak v českém, tak mezinárodním kontextu. Jedná se o vizuální drama složené ze sedmadvaceti částí, ve kterém se odehrávají příběhy o touze po dokonalosti v umění, sportu i životě.
Jaké místo zaujímá v české moderní kultuře velký divadelní režisér Jiří Frejka (1904–1952)?
Kniha představuje určitý esej o životě ruského národa, kterému se přední česká humanistická fotografka věnovala téměř 40 let. Pohled na národ, který má potřebu ikon, svatých či politických. Renesance pravoslaví po odvržení komunistické ideologie. Ruský mesianismus, patos i velikášství.
Miroslav Machotka je svébytnou osobností české fotografie, jehož dílo představuje zcela jedinečný a objevný přístup k fotografickému vyjádření. Vybraný soubor černobílých fotografií, které vznikají analogovovým procesem, reprezentuje jeho práci ze širokého období posledních čtyřiceti let. Přesto je ucelený a jednotlivé fotografie spojují vnitřní vazby.
Štěpán Pácl, jeden z nejpozoruhodnějších českých režisérů mladší generace, se s čtenáři dělí o zkušenosti z vlastní práce. Svým způsobem je tedy tato kniha ojedinělá, neboť nás nechává nahlédnout „do zákulisí“ divadelní praxe.
Publikace vychází ke stejnojmenné výstavě Tvrdohlaví 2015 v Galerii Miroslava Kubíka v Litomyšli. Střídají se zde práce zcela nové s díly, která jsou již "klasická" a svým způsobem charakteristická, tedy jakési ikony z let osmdesátých. Nebylo možné, ale ani nutné konfrontovat práce minulé se současnými.
Žádná taková kniha pojednávající o sportu v umění ještě nevyšla. Je určena milovníkům sportu i milovníkům umění. Je to radostná publikace, jejímž motem je pohyb a jeho krása. Její autor, novinář a spisovatel Petr Volf se daným tématem zabývá dlouhodobě.
Publikace byla vydána jako obvykle k posledně proběhlému, tentokrát 21. Mikulovskému výtvarnému sympoziu “dílna“.
Málokdo tak silně ovlivnil směřování moderní české a slovenské výtvarné fotografie posledního půl století jako často přehlížená, přesto nepřehlédnutelná Milota Havránková (*1945).
Kniha sochaře, malíře, grafika a ilustrátora JAN KOBLASA - Dílo ve dvou retrospektivách dokumentuje fotografickou cestou dvě výstavy, jednu z Norimberka druhou z Prahy. Navíc obsahuje kompletní grafickou sadu Koblasovy Apokalypsy, která je podrobně interpretovaná autorem knihy Zdenkem Primusem. Všechny texty jsou dvoujazyčné (česky a německy).
Když v roce 1990 vznikl Institut tvůrčí fotografie, ve všech postkomunistických zemích střední a východní Evropy existovaly jenom dvě vysoké školy se samostatnými katedrami fotografie – pražská FAMU a Vysoká škola pro grafiku a knižní umění v Lipsku.
Jde o sérii „dokumentárních fotografií“, které vznikaly během sedmi let v průběhu mých cest po různých částech světa – Evropy, Asie, Ameriky… Během těchto pobytů či putování jsem se snažil dokumentovat minimalistické objekty nebo přesněji řečeno předměty, které se jim podobají.