Co to znamená, když řekneme, že hudba má tělo? A dále že je toto tělo nějakým způsobem tvůrčí?
Dějiny významného šlechtického rodu Valdštejnů v 17. a 18. století nejsou jen dějinami ekonomickými či politickými, ale také dějinami přirozeného světa jedinců, kteří patřili k nejvyšší české aristokracii své doby.
Publikace sleduje proměnu vzájemného vztahu dvou na první pohled nesourodých, v mnohém ohledu dokonce protichůdných či zdánlivě konkurenčních jevů – lesa a průmyslu. Ve více než deseti kapitolách přibližuje zájemci pestrou škálu oboustranně se ovlivňujícího poměru lesa a rodícího se průmyslu.
České slovo „svět“ znamenalo původně „světlo“ a „svit“ patří ke slovesu „svítit“. Slovo „světasvit“ vyslovuje proto znovu svět v jeho počátečním významu, vyslovuje ten svět, v němž žijeme a umíráme, ten, který je překryt a zastřen určeními vesmír a kosmos.
Tato kniha organologa Bohuslava Čížka (nar. 1940), emeritního kurátora sbírky hudebních nástrojů v Národním muzeu, navazuje na stejnojmennou publikaci z roku 2010, v níž byl podán ucelený přehled o dochovaných klávesových chordofonech některých vybraných mistrů převážně ze sklonku 18. a z první poloviny 19. století na území České republiky.
Kniha přináší syntetické znázornění myslitelského odkazu Johanna Gottfrieda Herdera, jedné z největších a nejplodnějších osobností německé kultury, v kontextech duchovního světa německého osvícenství.
Filosofii Gillesa Deleuze můžeme charakterizovat jako specifickou ontologii založenou na myšlence čisté diference, která je principem reálné zkušenosti. Proto můžeme o Deleuzovi hovořit jako o zastánci tzv. „transcendentálního empirismu”, fundovaném na Deleuzem vypracované koncepci znaku a sémiotiky.
Kniha nabízí přehledně zpracované poznatky o vývojovém vztahu fonematického povědomí (dovednost vědomé a pohotové manipulace se slovy na úrovni fonémů)a znalosti písmen, tedy dovedností odborníky považovanými za klíčové předpoklady rozvoje počátečního čtení.
Koncert G dur pro hoboj, smyčce a basso continuo od Antonína Reichenauera (c. 1694–1730), který vychází tiskem vůbec poprvé, patří mezi významné a vzácné památky instrumentální tvorby českých skladatelů pozdního baroka. Dílo vzniklo patrně ve 20. letech 18. století pro kapelu hraběte Václava Morzina, pro něhož Reichenauer v té době pracoval.
V psychiatrickém centru začíná sezení. Krabice nedoručených dopisů svede dohromady umělce s pubertálním nacistou. Čtveřice chlapců užívajících si prázdnin nalezne oběšence a vezme ho do party. Pan Volavka slavně povstane z bažin invalidního důchodu. Konec světa bohužel nenastane.
Publikace Vědomí hodnot navazuje na předchozí tituly edice Andrias, které na příkladu ucelených, leč co do šíře tázání rozmanitých teoretických konceptů představují výsledky výzkumů zejména mladších badatelů a badatelek blízkých Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
Kniha Intencionalita a apriorita. Studie ke vztahu Brentanovy a Husserlovy filosofie představuje základní pojmy Brentanovy deskriptivní, apriorně orientované psychologie s důrazem na tu část Brentanovy nauky, na kterou navázala fenomenologie Edmunda Husserla, přičemž rozebírá i některá aristotelská východiska Brentanova projektu.
Slovem „krize“ jsme v nejrůznějších souvislostech atakováni denně: krize klimatu, krize státu, politiky, krize identity, dokonce krize reality… Obor sociální a kulturní ekologie se jako jeden z mála nezabývá „jen“ přírodou nebo „jen“ společností, dvěma hemisférami, jež tvoří náš svět, ale především souvislostmi mezi nimi.
Tato mezioborová studie zkoumá vznik, vzestup a úpadek individualismu, který pojímá jako hlavní rys charakteristický pro západní světonázor.
Západní filosofická tradice spatřuje specifičnost člověka ve schopnosti mluvit a myslet. U řady myslitelů zároveň najdeme silný důraz na jedinečnost lidské osoby. Můžeme se pak ptát: je mezi těmito určeními nějaká souvislost, a pokud ano, jaká? Co je to vůbec myšlení a jak se liší od ostatních duševních schopností?
Kniha se zabývá tématem životních cyklů venkovských poddaných v Čechách v 18. století a rolí ekonomických, demografických a sociálních faktorů při utváření životních osudů lidí. Klade si otázku, nakolik byly životní osudy jednotlivců v rámci tradiční, předprůmyslové společnosti formovány či dotvářeny svobodnou volbou, resp.
První kniha Humova Pojednání o lidské přirozenosti, jež poprvé vyšla v roce 1739, patří k hlavním dílům západní filosofické literatury. Hume v ní zakládá svou vědu o lidské přirozenosti ve vztahu k lidskému poznání.
Fenomenologická filosofie patří v naší zemi stále k jedné z nejrozšířenějších specializací a předložený svazek prezentuje širokou paletu témat aktuálního výzkumu uskutečňovaného na rozličných pracovištích, který demonstruje životaschopnost a relevantnost tuzemské fenomenologie.
Friedrich Nietzsche je myslitel, který polarizuje a cíleně vyhledává konfrontaci. Volba jeho protivníků může povědět něco podstatného o něm samém a o cestách jeho myšlení.
Říká se, že veškeré poznání pramení ze dvou zdrojů, z rozumu a smyslového vnímání. Na jedné straně máme pojmy, abstraktní kategorie myšlení, na straně druhé pak prchavé barvy, zvuky, tvary, vůně a celou hloubku smyslové zkušenosti.
