Nejnovější publikace českých historiků se zabývá problematikou šlechty a nobilitací z jiného pohledu.
Druhé, aktualizované vydání opět představuje ve výpravné publikaci zříceniny na území západních Čech, a to na více než 600 barevných (převážně z let 2022-24) fotografiích 77 známých i málo známých lokalit.
Šlechta představovala po staletí tradiční vedoucí vrstvu evropské společnosti a ve starší době byla s příslušností k tomuto stavu spojena i významná privilegia v politické, hospodářské a společenské oblasti. Po přijetí ústavy a zavedení rovnosti před zákonem v podunajské monarchii, jejíž součástí byly i české země, se ale v polovině 19.
Kniha Dobravy Moldanové Česká literatura v čase modernismu (1890-1968) představuje v chronologické posloupnosti klíčové momenty tohoto zlatého období české literatury, střídající se programy, osobnosti i významná díla.
Kniha se věnuje vztahům zahraničních majitelů půdy a československého státu v období mezi oběma světovými válkami. Protože cizinci povětšinou šlechtického původu vlastnili v Československu po první světové válce zhruba pětinu veškeré půdy, šlo o skupinu, se kterou bylo třeba počítat při provádění pozemkové reformy.
Dílo Doc. PhDr. Josefa Beneše, CSc., Německá příjmení u Čechů, zakladatelské osobnosti české vědy o vlastních jménech, vzniklo z jeho celoživotní pozornosti ke "stýkání a potýkání" češtiny a němčiny, které dobře znal jako rodák z dvojjazyčných Prachatic.
Cílem předkládané monografie, která je založena na několikaletém výzkumu v britském Národním archivu i v dalších zahraničních a domácích archivech, je analýza vnímání a přístupu britského vyslanectví v Praze a prostřednictvím jeho zpráv i britského ministerstva zahraničí (Foreign Office) k problému česko-německého vztahu, respektive vztahu Čechů a Němců
Publikace představuje vybrané aspekty postihující význam a efektivitu státních zásahů v krizových momentech hospodářsko-politických dějin, konkrétně v období hospodářských krizí, válečných příprav a válečného konfliktu, tak jako poválečné obnovy.
Tři pohnuté kapitoly ze života "obyčejného člověka", třikrát v krátké době vtaženého do víru historických událostí, v nichž nakonec nesehrál roli jen zcela obyčejnou.
Stále žádaná publikace o zříceninách z oblasti Jižních Čech, která vyšla v roce 2002 a byla již několik let vyprodána, bude znovu vydána před Vánoci 2019. Za bezmála dvacet let od prvního vydání se mnohé změnilo, a tak bylo nutné fotografie i texty aktualizovat dle současného stavu jednotlivých památek.
Komplet Zříceniny hradů, tvrzí a zámků z historické oblasti českého království v uceleném souboru pěti publikací. Dárkové balení v plátnem potaženém pouzdře s mimořádnou akcí 4+1 zdarma (střední, jižní, západní, severní a východní Čechy)
Slovník „Naše příjmení“ obsahuje výklad přibližně 30.000 českých příjmení, která se nejčastěji vyskytují v České republice.
Publikace seznamuje s odrazem událostí roku 1968 a s jeho dozvuky na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE).
Monografie o Karlu Kostkovi (1870-1957), senátoru a posledním demokratickém německém starostovi města Liberce, jakož i o Německé demokratické svobodomyslné straně (Deutsche Demokratische Freiheitspartei), jejímž předsedou byl tento muž až do jara 1939, nám nabízí pohled na zápasy o porozumění mezi Němci a Čechy v časech první Československé republiky, které
Práce Jana Županiče a Michala Fialy je první komplexní studií zabývající se otázkou židovské šlechty ve střední Evropě: tedy osob židovské víry, které od konce 18. do počátku 20. století získali buď v habsburské monarchii, nebo v některé středoevropské zemi šlechtický titul. Kniha je rozdělena do dvou spolu úzce souvisejících části.
Do poloviny 90. let 19. století byla Velká Británie dominantní mocností na čínské scéně. Čínsko-japonská válka v letech 1894–1895 podstatně změnila situaci na Dálném východě. Poražená Čína nebyla schopna odolávat tlaku zvenčí. Jen s pomocí evropských bank dokázala splácet obrovskou válečnou náhradu Japonsku. Velmoci zahájily boj o koncese a sféry vlivu.
Kniha se věnuje osudům české aristokracie v dramatickém období od počátku 20. století přes vznik Československé republiky až po komunistický převrat roku 1948.
Pestrý a dobrodružný život nebývá údělem učenců. Výjimky najdeme nejspíše mezi archeology a životní dráha rytíře Bienera z Bienenberka k nim rozhodně patří.
