Zajíc pan Lepron vaří své početné rodině jednou za rok fantastickou polévku. Všichni, kdo ji jednou ochutnali, by rádi zjistili, jak to dělá, ale ať se snaží sebevíc, nikdy se jim tak dobrá nepovede… Jaké je tajemství dokonalé Lepronovy polévky? A co se stane, když ji pan Lepron začne prodávat v plechovkách po celém světě?
Jsou dny, kdy se nám nechce nic dělat. Chodit do školy, psát úkoly, pomáhat mamince, zkrátka nic. Jak by to asi vypadalo, kdybychom si třeba pořídili robota a naprogramovali ho tak, aby nás ve všem zastoupil? Stačí popsat mu, jak se jmenujeme, kde bydlíme, jak jsme velcí, jakou máme barvu vlasů a očí? Co z nás dělá to, co jsme? Jak vypadáme? Co máme a nemáme rádi?
Co všechno se děje, když nefouká vítr? Nebo spíš, co všechno se neděje a dít by se mělo? Co byste řekli tomu, že bez větru je svět trochu zvláštní?
Někdo se, věřte nebo ne, tak bojí dobrodružství, že raději strčí hlavu do vázy, než by si vyšel na procházku. Taková mohou být zvířata, a někdy dokonce i lidé. Ustrašený hrdina této knížky je ovšem elegantní chrt a bojí se úplně všeho: třeba holubů, balonů, větru, koček nebo jiných psů. Přesvědčit ho, aby šel ven, není vůbec snadné.
Liška Stopotvorná žije v borovém lese za městem. Každý pátek navštěvuje zvěrolékaře Artura a fenku Ajšu, kteří jí zachránili život. Jednou objeví neobyčejný leknínový list, který ji odnese na daleké místo, kde žijí kapybary a tukani a kde roste strom Velikán, jehož semínka mají kouzelnou moc. Kdo semínko z Velikána sní, nějak se změní.
Chtít něco vlastnit a mít to jen pro sebe, nejlépe něco malého, chlupatého, roztomilého nebo krásného, to je odvěký sen všech dětí. Některým se ale ne a ne splnit. Možná proto, že rodiče dobře vědí, že mít nějaké zvíře není jen tak. Milka si také přeje psa. Ať už bude jakýkoliv. Hlavně proto, že ho mají všechny holky ve škole.
První souhrnná kniha o malířce, spisovatelce a ilustrátorce Daisy Mrázkové mapuje rozsáhlé a pestré dílo této mimořádné umělkyně především z perspektivy jedinečné knižní autorské tvorby pro děti. Přináší také ucelený pohled na její umělecké zrání, rodinné pozadí i tvůrčí osobnosti, které ovlivnily její osobitý způsob práce i života.
Někdo chodí po své ulici s nosem zabořeným do chodníku nebo do telefonu, jiný se kouká do nebe anebo příliš spěchá. Málokdo se umí doopravdy dívat. Paní Kuko, ta ale má oči doširoka otevřené a nic jí neunikne. Miluje výlohy, ta okna do světa velkých i malých obchodů, krámků a živnostnických kšeftů, kde se žije život, a dívání se jí nikdy neomrzí.
Jsou důvtipné, inteligentní, komunikují a propojují se spolu na obrovské vzdálenosti, rozkládají i stavějí, mizí a zase se objevují, přizpůsobují se a proměňují, přežívají bez ničeho, nepříteli se brání mírumilovnými způsoby, léčí sebe i druhé, jsou krásné, rozmanité a tajuplné (jak málo o nich víme!). Houby!
Rufus bydlí ve městě a jeho kostkovaná košile nevoní jen jehličím, kouřem táboráků a ostružinovým čajem, ale také řekou. Jako správný zálesák vyslyšel volání nových dobrodružství, tentokrát spojených s životem u vody a s rybařením, a stal se průvodcem mladých rybářů, dychtících poznat svět pod hladinou. Co bude k lovu ryb potřebovat?
Kdo by se zajímal o žížaly, ta nenápadná růžová stvoření, která žijí v zemi, a dokud nezačneme zahrádkařit, málokdy je uvidíme? Jaký život vlastně vedou? Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Nad čím asi přemýšlejí při nekonečném hloubení tunýlků a proč je vůbec hloubí? Co když hlava ztratí ocas – ztratí se nadobro jeden druhému?
Šestý a závěrečný díl autorovy komiksové bibliografie zastihuje protagonistu a vypravěče Rijáda na prahu dospělosti.
Už ti někdy někdo řekl, že máš příliš bujnou představivost? Že žiješ ve světě fantazie a máš se radši vrátit na zem? Přitom právě lidská schopnost představit si něco, co není (ale třeba by mohlo být), umožnila vynález penicilinu nebo první cestu na Měsíc. Jenže co to vlastně je představivost? Odkud se bere? A jak souvisí s tvořivostí?
Podobně jako v předchozí knize Už měkoně vyvádějí se autorka inspirovala omyly, přeřeky a fantazií dětství. Vznikla tak další sbírka nepochopení, zádrhelů, nejasností a přeslechnutí...
Krtek je reportér Lesních novin, a když si jeho žena potřebuje trochu odpočinout a zacvičit na basu, nosí si táta nejmladší ze svých třinácti krtčat v kapse do práce. Tak se Vrněnka s Tlapkou začnou rozkoukávat po světě.
V roce 2023 by se malířka, spisovatelka a ilustrátorka Daisy Mrázková dožila sta let. Její jedinečné autorské knížky pro děti znovu a znovu vycházejí v Čechách i v zahraničí. Jako svou poslední knihu připravila, společně s grafičkou Helenou Šantavou, k vydání sbírku veršů z šedesátých let, které doprovodila pozdními drobnými malbami a kresbami.
Od velkého detektivního dobrodružství ježka Jeffersona v zemi lidí uplynuly už čtyři roky. Jednoho dne najde pašík Gilbert zvláštní vzkaz od jedné z účastnic tehdejšího zájezdu, králičice Simony. A když přijde k ní domů, zjistí, že zmizela za poněkud zvláštních okolností.
Les je pradávný složitý organismus, který má svá pravidla, svá nedostupná místa, svůj vlastní dech. Všechno tu souvisí se vším, jedno bez druhého nemůže žít. Je to tajemný svět, někde v hloubce dýchá svým rytmem a žije svým vlastním životem. Dnešní lidé lesy především drancují a plení, a často pak nemohou zabránit různým kalamitám a katastrofám.
Na první pohled by se mohlo zdát, že příběh neposlušné Barborky vypráví malým dětem o barvách, o jejich vzájemném prolínání a prostupování: o základních barvách, barevné škále i o tom, jak lze jednoduchými výtvarnými prostředky vyprávět příběh.
