Studie sleduje téma postavení člověka a z něj plynoucí nárok na vedení svého života skrze výkon volby z možností, jak být. V názvu zaznívá, že postavení člověka nemá povahu nějakého předem určeného pevného místa. Člověk vedením svého života své místo spoluurčuje a nachází.
Publikace Lucie Bartůňkové je v tom nejvlastnějším slova smyslu mezioborovým výkonem.
Kniha se zabývá velmi konkrétními, dílčími motivy, které vypadají jako samozřejmosti, jimž není potřeba věnovat žádnou zvláštní pozornost, natožpak teoretickou reflexi. Proč se zaměstnávat tím, jakou roli hraje ve vizuální kultuře kouř, guma nebo židle?
Učebnice základů norského jazyka. Začátečník se ve 20 lekcích seznámí s výslovností, gramatikou a základní slovní zásobou. V každé lekci najde i česky psaný článek s informacemi o norských dějinách, kultuře, hospodářství, ale i o každodenním životě a zvycích obyvatel Norska doplněný ilustracemi a fotografiemi.
Dopisy z izolace vznikaly v první polovině roku 2021, kdy byly z důvodu covidové pandemie uzavřeny veškeré školy a výuka se většinou odehrávala online, bez osobního kontaktu se studenty. Ladislav Benyovszky se pokusil zachovat vzájemnou blízkost, jež je nezbytná pro smysluplné předávání filosofické myšlenky, prostřednictvím osobních dopisů.
Publikace se zaměřuje na téma profesního a společenského vzestupu českých architektů a stavitelů v 19. století.
Publikace je výstupem projektu „Uspokojené a neuspokojené potřeby zvláště vulnerabilních pacientů vyššího věku v domácí a lůžkové péči“, který byl podpořen Grantovou agenturou Univerzity Karlovy.
Učebnice přináší představení základních principů a metod empirického výzkumu ve společenských vědách. Hlavním cílem knihy je poskytnout studentům společenskovědních oborů oporu pro orientaci v širokém poli užívaných výzkumných metod, představit stěžejní způsoby uvažování v oblasti metodologie, ale i konkrétní postupy empirického výzkumu.
Na Friedrichových obrazech Mnich na mořském pobřeží a Opatství v dubovém lese vidíme dualitu horizontu a fragmentu, vzdáleného a blízkého, nekonečna a časovosti. Ke vznešenému nekonečnu se romantický divák vztahoval s nenaplnitelnou touhou, jejíž relikty představují fragmenty, ruiny, které romantici chápali jako metafory lidského zlomkovitého poznání a vnímání.
Publikace souhrnně představuje hlavní myšlenky z celoživotního díla Hany Havelkové. Obsahuje šestnáct zásadních textů z její rozsáhlé bibliografie od začátku devadesátých let 20. století do současné doby, v nichž Hana Havelková formulovala své stěžejní argumenty, koncepty a teorie.
Mezi prvními oceněnými účastníky třetího odboje byl Milan Kubes, známý pod přezdívkou Plukovník. Tento exulant, novinář, redaktor, překladatel a organizátor významně přispěl k boji za svobodu a demokracii v naší zemi. Prokázal svou lidskou a občanskou statečnost a podílel se tak na společenské proměně moderních českých a evropských dějin.
Bastionové pevnosti, v naší zemi často nepřesně označované jako pevnosti „barokní”, které v 16. a 17. století svými působivými hvězdicovými tvary pokryly většinu Evropy, jsou něčím více než zajímavou stavebně- technickou památkou.
V práci je ve třech základních částech analyzováno a rozvedeno základní téma z úvodu práce – společné otázky nenáhodně a nutně položené v medicíně i ve filosofii a společné zaujetí. První část je teoretickou přípravou v podobě předvedení některých základních pojmů, které jsou dále používány.
Tato ilustracemi bohatě dokumentovaná práce navazuje na systematicky sledovaná témata v autorových předchozích knihách – zejména Umění a myšlení a Vznik Evropy. Zároveň chce být knížkou, která vede k hlubšímu zamyšlení nad běžnými mechanizovanými postoji v dnešním myšlení, usiluje o podněty, aby se myšlení stalo méně strnulým.
Úvahy nad kulturní, etnickou a politickou identitou obyvatel současné Bosny a Hercegoviny a nad kulturními průsečíky bosensko/ balkánsko českými v historické retrospektivě 19. a 20. století a přítomnosti prvého desetiletí 21. století. V hledáčku pozornosti jsou lidé Bosny a Hercegoviny jako „politici“ vlastních identit.
Monografie se zabývá pozicí Romů v současném středoevropském prostoru. Propojuje pohled majority na romskou populaci s pohledem na život Romů ve vyloučených lokalitách. Nahlíží problém z hlediska pozice těchto minoritních komunit v lokálních společnostech. Zvláštní pozornost věnuje otázce socializace mladé generace v kontextu majoritních institucí.
