Katalog k výstavě mluvnic češtiny, kterou společně pořádají a (září 2015 až únor 2016), pojatý jako kniha systematicky mapující gramatiky češtiny od první mluvnice češtiny (1533) po vědecké mluvnice Jana Gebauera.
Rukopis, resp. autorské korektury této vůbec poslední Bondyho prózy (1997), byly po dvacet let považovány za ztracené či zničené, takže teprve poté, co byly v r. 2018 tyto textové podklady náhodně nalezeny a posléze uceleny, bylo možno uvažovat o vydání tohoto díla.
Próza Severin (1995) patří vzhledem ke své mozaikovité kompozici ke čtenářsky nejnáročnějším Bondyho prozaických textům. Dílo je vystaveno na základě hagiografické, latinsky psané zprávy z pera mnicha Eugippa, Vita Sancti Severini, z počátku šestého století.
Úspěšný byznysmen ze Senegalu, hongkongská žena v domácnosti, německý pilot nákladního letadla, indický zahradník v luxusní katarské rezidenci nebo matka dospělého Angličana léčícího se s rakovinou prostaty. Dvanáct lidí na palubě dvanácti různých dálkových letů obkrouží během několika desítek hodin celou Zemi.
V patnáctém sborníku Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ) naleznete výběr z příspěvků přednesených na čtyřech pravidelných setkáních AUČCJ uskutečněných v průběhu roku 2020. V uplynulém roce se příspěvky na setkáních týkaly čtyř základnách témat: češtiny pro studium, češtiny v zahraničí, češtiny pro práci a češtiny v rodině.
V poradí již jedenáctý sborník Asociace ucitelu ceštiny jako cizího jazyka (AUCCJ) nabízí všem zájemcum další peclive pripravený výber z príspevku prednesených behem roku 2016 na spolecných pravidelných setkáních. Prednášející z rad odborníku, lingvistu a ucitelu daného oboru opet nabízejí zajímavá témata z problematiky ceštiny jako cizího jazyka.
Kolektivní monografie navazuje na loňskou edici Almanachu na rok 1914 (2014). Po edičním zpřístupnění pramene přináší přítomný svazek jedenáct studií prezentujících moderní badatelský výzkum, jaký si jediné kolektivní vystoupení předválečné moderny zaslouží.
Příspěvky obsažené v tomto sborníku pojednávají o způsobech a formách performativity v české literatuře s válečnou tematikou.
Střední a východní Evropa se ve 20. století stala dějištěm nesčetných krvavých konfliktů: v paměti zde zůstávají sociální a národnostní konflikty, revoluční zlomy, dobyvačné války i etnické čistky.
Čtenář Toma Jonese se ocitá v nebezpečí, že si „srazí vaz vinou jistého popisu“, vypravěč jej však ujistí, že tomu šťastně unikne: Fieldingův čtenář se zaraduje, leckterý jiný možná usoudí, že mu takové riziko nehrozí, protože popisy stejně přeskakuje.
Sborník Obraz válek a konfliktů se zaměřuje na textový výzkum interpretující a mapující literární realizace motivu války v české literatuře, jeho různorodé tematologické podoby a souvislosti v proměnlivých literárněhistorických kontextech. Zkoumání podob války přímo v jednotlivých textech a poetikách napříč dekádami 19. i 20.
Soubor dvanácti povídek spojených znameními zvěrokruhu a šesti povídek dalších.
Nová básnická sbírka Bůh mezků představuje básníka, prozaika, autora knih pro děti, pedagoga, v Brandýse nad Labem žijícího Petra Kukala v čase, kdy život náš už urazil malý a přece znatelný kus druhé půle svojí pouti: nikoliv jenom na cestách vezdejšího bytí, docela možná také luhy a háji hledání uměleckého.
Syrový a velice expresivní obraz života v severní části někdejších Sudet v 60. letech.
Šplíchalova novela reflektuje dobovou atmosféru deziluze, jak ji po příjezdu sovětských tanků v srpnu 1968 prožívala generace, která v tomto roce maturovala. Rozevřela se před ní propast, která slibovala fungovat „na věčné časy“.
Kniha analyzuje vize a úvahy o budoucnosti slovenských zemí, jak je formulovaly v průběhu první světové války, tedy v době uherské sounáležitosti Slovenska, jednotlivé skupiny tamních politických myslitelů.
Závěrečný svazek unikátního edičního projektu desetidílného cyklu Hurníkových Notýsků, připravený tentokrát z autorových dosud nepublikovaných prozaických miniatur, nalezených v jeho pozůstalosti (od roku 2005, kdy uveřejnil první ze svých Notýsků, se jich na knihkupeckých pultech objevilo celkem devět: Zelený, Modrý, Růžový, Fialový, Infračervený,
Po téměř dvou desítkách let přichází básník, prozaik a překladatel Petr Skarlant s novou básnickou sbírkou Mezinárodní expres Potěmkin.
Ján Kollár, nejdůležitější postava českého a slovenského národního hnutí, básník, vědec a duchovní pastor žil a tvořil po tři desetiletí v hlavním městě Uher. V tomto prostředí se zrodila jeho Slávy dcera, stejne jako jeho proslulé kázání Dobré vlastnosti národu slovanského, sem si také přivedl svou milovanou ženu Mínu.
Maďarská bohemistika se svou více než půlstoletou tradicí zaujímá mezi filologickými vědami v Maďarsku zvláštní místo.
