Publikace navazuje na předcházející autorovy tituly „Příběhy ze šumavských chalup“ a „Osudy ze šumavských chalup“ a je tedy autorovým třetím publikačním dílem, v němž je pozornost věnována opět Šumavě, konkrétně Stašsku, Zdíkovsku a blízkému okolí.
Publikace je věnována otázkám morálky, projevům pozitivním i negativním, jejich mnohotvárnosti a vzájemné provázanosti. Vybírá 205 slov z oblasti morálky, charakterizuje jejich význam, všímá si jejich pojmové sounáležitosti a dobírá se obecné skladby morálky v celé její šíři.
Pracovní sešit „Ř“ – další díl z řady pracovních sešitů zaměřených na hravé procvičování výslovnosti a vyjadřovacích dovedností – slovní zásobu, tvoření vět, tvarosloví a současné rozvíjení motoriky mluvidel, ruky = grafomotoriky, logického myšlení, pravo-levé orientace, pozornosti a paměti, zrakového a sluchového vnímání a dále
Pracovní sešit „R“ – další díl z řady pracovních sešitů zaměřených na hravé procvičování výslovnosti a vyjadřovacích dovedností – slovní zásobu, tvoření vět, tvarosloví a současné rozvíjení motoriky mluvidel, ruky = grafomotoriky, logického myšlení, pravo-levé orientace, pozornosti a paměti, zrakového a sluchového vnímání a dále
Publikace navazuje na autorovu prvotinu „Příběhy ze šumavských chalup“, věnované popisu historie osídlení Šumavy a Stašska a Zdíkovska, popisu dřívějších zemědělských prací na šumavských svazích a životním příběhům dřívějších obyvatel Stašska a Zdíkovska.
Pracovní sešit „PŘEDČTENÁŘ“ – další díl hravých pracovních sešitů, zaměřený na „předčtenářské“ dovednosti. Formou zábavných úkolů si děti zlepšují a rozšiřují zrakové a sluchové vnímání, porozumění i komunikaci.
Kniha je určena pro každého, kdo potřebuje řešit nákup a provoz IT techniky, sítí a obecně IT technologií ve své společnosti. Jednoduchou formou provede problematikou od nákupu jednotlivého počítače v malé firmě, až po velká IT řešení v korporacích. Kniha ukazuje obvyklá standardní řešení ověřená praxí.
Cesty Marka, Alana a Ireny se během univerzitních studií rozdělily. Vývoj událostí kolem nich je ale donutí se znovu semknout. Minulost se připomene Markovi ve chvíli, kdy to nejméně očekává. Osloví ho organizace, která byla po staletí souputníkem Kruhů. Požaduje jeho služby a současně se jí daří odhalit pravdu o něm a o Alanovi.
Irena objevuje svět odsouzený k záhubě. Pátrá v něm po tvůrcích Zóny a snaží se pochopit jejich plány. Vrací se zpět a nachází důkazy o dávných experimentech na lidech. Pomalu se před ní odkrývá obraz událostí z dob před vznikem Kruhů a Paměťníků.
Alan se překvapivě rychle zabydluje v nové organizaci a získává důvěru její představené. Zjišťuje, že moc je pro něj přitažlivější, než očekával. Díky svým schopnostem si rychle buduje pozici, což vyvolává nevraživost ostatních členů Rady.
Ve vzpomínkách devadesátiletého Jana, které si autor z části vymyslel a zčásti pobral ze skutečného života, píše o Janově obdivu a lásce k šumavským lesům a lidem. Stařec Jan medituje o lidské víře v Boha, má rád staré borovice a vzpomíná na rozporuplnost života ve dvacátém století, v němž lidstvo prožilo dvě světové války a holokaust.
Skutečné příběhy několika šumavských převaděčů. V knize sice vystupují též věhlasní a slavní převaděči jako Josef Hasil či Kilian Nowotny, hlavními postavami knihy jsou však jiné osoby – příslušníci převaděčské skupiny, která se utvořila krátce po únorových událostech roku 1948 v malé osadě Milešice v blízkosti vrcholu hory Bobík.
„Heligonky“, co jsou to heligonky?
Šumavská hranice byla místem, kudy po únorových událostech v roce 1948 opouštělo ilegálně svoji vlast tisíce našich spoluobčanů. Zabránit těmto útěkům měly nově vytvořené specializované útvary ochránců hranic a to i za pomoci střelné zbraně. Právě o těchto ozbrojených střetech strážců hranice a jejími tzv. narušiteli tato kniha pojednává.
Skutečné příběhy několika šumavských převaděčů. V knize sice vystupují též věhlasní a slavní převaděči jako Josef Hasil či Kilian Nowotny, hlavními postavami knihy jsou však jiné osoby – příslušníci převaděčské skupiny, která se utvořila krátce po únorových událostech roku 1948 v malé osadě Milešice v blízkosti vrcholu hory Bobík.
Běžný cestující se v letadle většinou zamáčkne do sedadla a věcem, které se kolem něj odehrávají, moc nerozumí. Co je to za divnou mlhu, která vychází z klimatizace, proč letadlo po startu často poklesne a proč se křídla tak prohýbají? Nemohou se dveře za letu nedopatřením otevřít, a co se vlastně stane, když vypadne motor?
