Kniha Martina Charváta předkládá čtenáři mediálně archeologickou sondu do období mezi lety 1870-1930, kdy populární i technologické imaginárno byly prostoupeny fantazmatickými úvahami o možnostech vidění do dálky. Předpokladem bylo simultánní modulování obrazu a oka, tedy vzájemná kooptace techniky člověkem a člověka technikou.
Předložená kolektivní monografie zaměřuje pozornost na týdeník Přítomnost v meziválečném období a je čtvrtým pokračováním ediční řady nazvané Kapitoly z dějin českého myšlení o médiích 1918–1938, která je vydávána pod vedením Martina Charváta a Jana Jiráka v rámci řešení vědecko-výzkumného záměru na Metropolitní univerzitě Praha.
Publikace pojednává o vzniku a vývoji Komunistické strany Československa v období první republiky se zaměřením na české země. V rámci jednotlivých kapitol je analyzováno profilování komunistické strany ve vazbě na komunistickou ideologii reprezentovanou Komunistickou internacionálou a jejím moskevským vedením.
Kniha O nových médiích, modularitě a simulaci je nesena analýzou vztahu mezi člověkem a moderní technologií, přičemž důvod pro zaměření se na počítačové médium je ve své podstatě jednoduchý: počítač determinuje nové formy zkušenosti (simulace, virtuální realita), pro něž je zásadní princip modularity.