Druhé vydání knihy o Metuji se od prvního z roku 2020 liší kromě aktualizace některých údajů hlavně barevností. Zatímco předešlá kniha byla převážně černobílá, jen s barevnými přílohami na konci každé kapitoly, druhé vydání je celobarevné. Publikace přibližuje řeku Metuji, páteř kladského pomezí a přilehlých oblastí.
Próza představuje druhou část autorčiny dilogie O lidském souznění. Zatímco však první část Ten divnej a jiná hovořila o životě z pohledu teenagerů, Frajerky a život pojednávají o životě z perspektivy ženských bytostí, které už mají ledacos za sebou, jejich maminek, babiček, tet i „netet“.
Po Poudačkách a vhačkách z roku 2011, Drobečcích z pobejtek (2015) a Všelijakým poudání (2019) je tato kniha čtvrtým souborem vyprávění z pera F. K. Pacholíka (1883–1978), lidového vypravěče z Pasek nad Jizerou. Tematicky pestrý soubor přináší historky ze života v Podkrkonoší od konce 19. do poloviny 20. století.
V pořadí již devátá autorova kniha, jejímž tématem je divadlo, je zasazena do období pandemie koronaviru. Její protagonista Viktor je počítačový odborník a autor scénářů k úspěšným sitcomům, který si po vzedmutí vlny pandemie vytvoří sterilní prostředí a zcela se izoluje před rodinou a přáteli.
Knihou o řece Úpě navazujeme na podobně pojatý svazek věnovaný Metuji. Sledujeme v ní tok řeky od pramene až po ústí do Labe a cestou si všímáme mnoha zajímavostí, jež se vyskytují jak na samotné řece, tak především v blízkém sousedství, vymezeném množstvím jejích přítoků.
Kniha je autorovou první ryze filosofickou prací a představuje první díl v proponované řadě Bytí a evoluce I–IV. Titul knihy znamená zásadní spor epistemologie, totiž co je „fenomén“ ve vědě. Autor soudí, že nevnímáme ani tak fenomény, jako spíše reálné věci světa, které mají určitou funkci a strukturu.
Cílem této knihy je upozornit na téma z naší historie, jež je v posledních desetiletích naší historiografií spíše opomíjené, a tudíž v širším povědomí nepříliš známé. Avšak i pro ty, kdo o situaci v Sudetech kolem Mnichova něco vědí, jsou události s ní spojené nejasné a obestřené množstvím dohadů.
Název autorova nejnovějšího povídkového souboru představuje společného jmenovatele naprosté většiny textů. Konkrétně jde v těchto případech o tvrdý střet aktérů s realitou, a není podstatné, jak jsou staří, z jakého prostředí pocházejí, čím se živí nebo v jaké době se jejich příběh odehrává.
Protifráze autorova oblíbeného románu nechává Hanna Buddenbrooka přežít tyfus a ve třech kapitolách dialogického románu po vzoru Lopeho de Vegy ho společně s přítelem Kaiem vystavuje zkouškám zralosti tváří v tvář vzmáhající se pruské absolutní monarchii a extrémismu omladiny.
Ve své nejnovější sbírce básnířka navazuje na trend realizovaný i v předchozím básnickém souboru Kropení svěcenou vodou. Rozehrává motivy antropomorfizované přírody, lidské každodennosti a také aktuálního fenoménu izolace jedince, způsobené pandemií covidu-19.
Nadanému inženýrovi začíná být těsné Československo padesátých let. Za dramatických okolností prchá na Západ, odkud se do staré vlasti vrátí až po osmatřiceti letech, na sklonku života. Jeho senzační vynález, pozoruhodné životní osudy i kruté následky nelegálního odchodu hodlají popsat dva studenti žurnalistiky. Odmítá. Pátrají tedy na vlastní pěst.
Waldvilla je román s detektivními prvky, inspirovaný skutečnými událostmi. V centru příběhu stojí tajemná Lesní vila, která se stala němým svědkem přelomových dějinných okamžiků a v jejímž stínu došlo k několika zločinům.
Záměrem této knihy je přiblížit řeku Metuji, páteř kladského pomezí a přilehlých oblastí. Autoři v ní sledují řeku od jejího pramene v oblasti Adršpachu až po soutok s Labem v Jaroměři, nepojímají ji však izolovaně, ale jako nedílnou součást krajiny, jíž protéká.
Po třech povídkových knihách přichází kadaňský autor Karel Rada opět s delší prózou.
Kronika Skautské léto vypráví o zážitcích členů skautského oddílu, tábořícího v létě roku 1946 v údolí při horním toku jihočeské řeky, obklopené lesnatými stráněmi i písečnými plážemi v oblasti tehdy ještě nepříliš dotčené moderními devastacemi přírody.
Kniha obsahuje kompletní soubor lidových vyprávění německých obyvatel Jablonecka, jež byly od časů zázračného doktora Jizerských hor o této postavě napsány. Doplňuje je i několik textů českých. Pověsti jsou zajímavé šíří záběru, protože díky němu je dobře patrné, jak se v průběhu doby pohled na postavu doktora Kittela proměňoval.
Autorčiny vzpomínky na život v Loukově nedaleko Semil a jeho okolí zachycují převážně její dětství a mládí, tedy dobu značně vzdálenou od doby napsání textu, přesto však obsahují až obdivuhodné detaily líčených událostí.
Monografie jaroměřských historiků, vycházející ze studia archivních pramenů, sleduje historii bývalé pevnosti a pozdějšího města od zrodu prvních úvah o jeho výstavbě ve druhé polovině 18. století až do současnosti.
Osmá knížka rodačky z Moravy, dnes však už autorky, jež má své pevné místo mezi libereckými autory, se z řady jejích prací žánrově vymyká. Zatímco ty dosavadní obsahovaly poezii, tato přináší netradiční vzpomínky, mezi nimiž se verše mihnou spíše jen sporadicky.
Po Poudačkách a vhačkách, vydaných roku 2011, a Drobečcích z pobejtek z roku 2015 představuje tato kniha už třetí soubor vyprávění z pera lidového vypravěče a písmáka z Pasek nad Jizerou Františka Karla Pacholíka. Tematicky různorodý soubor přináší historky ze života v Podkrkonoší od konce 19. do poloviny 20. století.