Falza jsou noční můrou všech sběratelů umění. Dají se vůbec poznat? A jak? Na tyto otázky odpoví publikace, která vychází k výstavě Falza? Falza!
Katalog výstavy představuje mistrovská díla buddhistického sochařství, malby a rukopisů z curyšského Museum Rietberg a Národní galerie Praha. Tematické kapitoly o buddhistickém umění se zabývají vznikem a šířením buddhismu v asijských kulturách, ale také jeho reflexí ve střední Evropě.
Katalog přestavuje tvorbu známé a současně ve světě znovu objevované české malířky Toyen, která žila od roku 1947 ve Francii.
Publikace zaměřená na širší veřejnost doprovází výstavu a katalog Falza? Falza!
Kniha představuje základy ikonografie a kultury buddhistického náboženství hravou a přístupnou formou. Propojuje reprodukce uměleckých děl a jejich detaily s prací současného ilustrátora.
Soupisový katalog podrobně představuje 452 samostatných dřevořezů a knižních publikací ósacké a kjótské provenience, které tvoří specifický konvolut v rámci významného souboru téměř 5 000 japonských dřevořezů, uloženého v Národní galerii. Jejich podstatná část pochází z někdejší sbírky Joe Hlouchy.
Publikace představuje fenomén výtvarné kultury obytné architektury 19. a raného 20. století v Čechách. Ta zahrnuje malířskou, sochařskou a sochařsko-štukatérskou výzdobu exteriérů i interiérů nájemních domů, ale také podnikatelských paláců a vil.
První ucelená monografie Norberta Grunda (1717-1767), jednoho z nejvýznamnějších představitelů rokokové malby v Čechách, hodnotí jeho tvorbu v širších domácích i středoevropských uměleckých souvislostech a zaměřuje pozornost na autorův mimořádně bohatý námětový i stylistický rejstřík, odrážející nejrůznější inspirační zdroje.
Odborná monografie je koncepčně propojeným pokračováním titulu Očím skryté. Jedná se o první takto pojatou publikaci k tématu výzdobných technik ve středověkém bohemikálním památkovém fondu.
Publikace se věnuje reflexím tvorby amerického spisovatele Edgara Allana Poea (1809-1849) v umění v českých zemích, stejně jako obecnějšímu fenoménu hrůzy a strachu. Poe vyvolává dodnes živý zájem, jeho povídky a básně stále inspirují nejen literáty, ale i výtvarníky, filmaře či hudebníky.
Publikace náleží ke stejnojmennému výstavnímu projektu (ve spolupráci s Wallraf-Richartz Museum, Kolín nad Rýnem), jehož ústředním motivem je obraz Učenec ve studovně ze sbírek NGP.
Průvodce novou expozicí poprvé prezentuje umění 19. století a klasické moderny ze sbírek Národní galerie Praha na základě tematického, nikoliv chronologického členění. Ve třech obsahových celcích: Člověk, Svět a Ideje jsou představena díla všech uměleckých směrů z let 17961918.
Průvodce k retrospektivní výstavě Kurta Gebauera (1941) zobrazuje ve třech teoretických textech Michala Novotného, Martina Dostála a Jiřího Machalického, doplněných o přepis rozhovorů s umělcem, všechna období šedesáti let tvorby sochaře, pedagoga a osobnosti s vlivem na veřejný prostor.
Publikace sleduje linii vývoje progresivního československého a v odkazech i světového výtvarného umění na pozadí života společnosti v období let 1938 1989, kdy v Československu existovaly dva totalitní režimy. Komentovaný výběr uměleckých děl ze sbírek Národní galerie Praha doplňují fotografie zachycující všední dny.
Publikace přibližuje spletitý životní příběh umělce Vojtěcha Chytila (1896–1936) a vznik jeho sbírek moderní čínské tušové malby, starého čínského umění, stejně jako tibetského a japonského umění.
Průvodce stejnojmennou výstavou osvětluje poprvé změny a dynamiku sousedských vztahů mezi Čechami a Saskem v průběhu tisíciletí. Jeho cílem je akcentovat užší vazby ve všech rovinách (obchod, náboženství, vzdělání, komunikace, umění a jiné) s ohledem na zajímavé projevy hmotné kultury a význačná střediska umění.
Katalog představí v několika tematických okruzích různé aspekty života a tvorby Františka Kupky. Bude se skládat celkem z třinácti delších esejů a z několika kratších textů, jejichž autory jsou renomovaní odborníci na Kupkovo dílo či na umění první poloviny 20. století.
Projekt Kateřiny Šedé se zabývá tématem vylidňování historických center měst a stěhování obyvatel do jejich okrajových částí. Tento trend se pokouší zvrátit organizace UNES-CO, kterou umělkyně k tomu účelu založila.
Monografie zpracovává téma rozvoje fotografického řemesla v nově vznikajících studiích a ateliérech od 60. let 19. století až do počátku 1. světové války na pozadí rozsáhlých změn japonské tradiční společnosti.
Monografie představuje tradici sběratelství japonského dřevořezu na přelomu 19. a 20. století včetně různorodé společenské palety sběratelských osobností, které spoluvytvářely dobové povědomí o japonské kultuře. I díky nim se zachovaly významné soubory japonského dřevořezu ve státních sbírkách.
