Proč se v radikálních emancipačních hnutích objevuje strach, smutek, pocit viny či úzkost? Proč se v nich šíří podezíravost, soutěživost a posedlost svojí pravdou? Proč v nich někdy převáží touha po ideologické čistotě a moralizující povyšování?
Manifest je tak trochu žánrem minulosti. Dnes si sotva zvládáme všímat překotných událostí, jsme permanentně něčím překvapováni a žijeme v únavě ze zklamání. Strategická rozjímání, rozvrhy a předpisy věcí budoucích vypadají utopicky už jen v tom, že by je někdo vymyslel, natož realizoval.
Po otřesných zkušenostech s pandemií covid-19 a s lockdownem hledají státy i jednotlivci způsoby, jak se z krize dostat, a mnozí doufají, že se co nejdříve vrátí ke „světu, jaký byl před pandemií“.
Odboj proti nacismu se může s odstupem téměř osmi dekád zdát jako známá a uzavřená kapitola. Kniha však přináší strhující a málo známý příběh mladých lidí ze Smíchova, jimž se do cesty životem postavila nacistická diktatura a oni se rozhodli proti ní bojovat.
Anarchistická politika je v jádru těch nejživějších a nejradikálnějších sociálních hnutí současnosti.
Viděla jsem příliš jiný svět šelmy i příliš lidský svět nemocnic. Ztratila jsem své místo, hledám meziprostor. Prostředí, kde bych se zotavila.
Ulrich Brand a Markus Wissen ve svém konceptu imperiálního způsobu života zdůrazňují skutečnost, že kapitalismus znamená nerovnoměrný rozvoj a zároveň neustálou a zrychlující se univerzalizaci západního způsobu výroby a života.
Myšlenka nerůstu je kontroverzní, často nepochopená a paradoxně čím dál tím populárnější. Giorgos Kallis, jeden z předních myslitelů nerůstového hnutí, přináší v této knize jeho přístupnou, inspirativní a promyšlenou obhajobu.
Pedagogika utlačovaných Paula Freireho rozvíjí teorii vzdělávání přizpůsobenou potřebám těch, kdo jsou v kapitalistické společnosti znevýhodnění a marginalizovaní. Kniha kombinuje pedagogickou a politickou filozofii, nabízí analýzu útlaku a teorii osvobození.
Kniha Dvakrát sláva anarchismu, inspirována základním anarchistickým přesvědčením v možnosti dobrovolné spolupráce bez hierarchie, je poutavou, odvážnou a často velmi zábavnou obranou anarchistického nahlížení na svět. Antropolog James C.
Příroda, peníze, práce, péče, potraviny, energie a životy: na těchto sedmi věcích stojí svět, ve kterém žijeme, a také jeho budoucnost. Moderní obchod z nich udělal pouhé laciné artikly, a tím proměnil, ovládl a zdevastoval Zemi. V Historii světa v sedmi laciných věcech rozvíjejí autoři Raj Patel a Jason W.
Petr Uhl patřil k nejvýraznějším postavám československého disentu. Poprvé byl zatčen v roce 1969 za svou činnost v rámci Hnutí revoluční mládeže, které lze označit za československou odpověď na studentská hnutí v západní Evropě.
Odkud čerpat naději ve zdevastované cynické současnosti? Jsme v ní sami? Můžeme obstát jen na úkor ostatních?
Kniha je sbírkou šesti poutavých, vtipných a magických prohlášení zapatistů a zapatistek ze Zapatovy armády národního osvobození (EZLN), mayských vzbouřenců, kteří již několik dekád utvářejí rozsáhlý politický experiment autonomie v horách a džungli jižního Mexika.
Vysoce oceňovaná kniha Kristin Ross o myšlení a kultuře Pařížské komuny z roku 1871 rezonuje s motivacemi a akcemi mnoha současných protestů.
V roce 2021 uplynulo 100 let od smrti Petra Kropotkina, anarchisty a ve své době také světové uznávaného geografa, který přišel s klíčovou kritikou hypotézy o konkurenci jako určujícím principu vývoje společnosti prosazovanou sociálními darwinisty.
Ať už anarchisté a anarchistky byli vydavateli novin v 19. století, účastníky „bitvy o Seattle“ při protestech proti globalizujícímu se kapitalismu na samém konci 20.
Ekologická proměna, jíž jsme dnes svědky, už celých posledních třicet let ovlivňuje naši politickou krajinu. To by mohlo vysvětlovat vražedný koktejl prudce narůstajících nerovností, masivní deregulace a přeměny snu o globalizujícím se světě do noční můry pro většinu lidí na světě.
Cenově nedostupné bydlení, mzdy na hranici chudoby, zdravotní péče, klimatická změna, policejní kontroly hranic: tyto problémy nepatří k obvyklým feministickým tématům. Nepostihují však drtivou většinu žen na celém světě?
Petr Alexejevič Kropotkin, od jehož smrti uplyne v roce 2021 sto let, bývá označován za otce anarchistického komunismu a osobnost, která nejvýrazněji ovlivnila dějiny anarchistického hnutí.