První souborné vydání tří tematicky souvisejících básnických sbírek, vytvořených autorem v letech 2001 až 2011.
Básník Vít Slíva si v letech 1977 až 2008 vedl soukromý deník nazvaný Dnění, čítající více než 3500 stran. Tento soubor, jenž obsahuje jak poetické záznamy všedního dne, tak příležitostné básně, se v českém literárním prostředí stal určitou legendou.
Třetí kniha Jana Kunzeho je souborem básnických minipříběhů podaných (podobně jako v autorově druhé sbírce Dekadent dezert) s přímočarou provokativností a tematizujících životní peripetie individua-umělce, v němž tušíme autorovo alter ego.
Druhá sbírka Radka Glabazni signalizuje úkrok od poetiky jeho dvojjazyčné prvotiny „Teď ještě hlavou o střepy“, kde autor hledal inspiraci zejména v místech spojených s jeho oblíbenými literárními postavami a tvůrci.
Rozhovory a minipříběhy na hranici humoru, poezie a absurdity odehrávající se v kulisách stavebních strojů, nákladních aut a levných obědů. Deset dnů práce, čtyři dny volna. Žádné ženy, žádné slzy, tady se maká. Večer pár piv a hlasité chrápání na ubytovně. Co víc si přát?
Poezii Miroslava Černého dlouhodobě formují inspirace z absolvovaných cest i práce na překladech starých ság, mýtů a pověstí. Autor se přitom nesnaží o pouhou „exotizaci“ verše prostřednictvím cizích míst, názvů a jmen, ani o zahrnování vypůjčených látek a námětů do poezie vlastní.
Ať už jde o vzpomínky na dětství v normalizovaném Československu, ne vždy zapamatováníhodné dohry milostných peripetií či pokusy o únik ze vztahového stereotypu, druhá básnická sbírka Dana Jedličky toto vše zaznamenává citlivě, s nadhledem a postřehem ke všemu malému, co činí náš život velkým.