Co spojuje dvě mladé ženy z opačných konců republiky?
Věra Kyselková se snaží o nalezení ženicha pro svou dceru a otce pro vnučku. Nejde o snadný čin, protože žádný vytipovaný muž nepostoupí ani do chodby za hlavními domovními dveřmi. Dcera Ida si naštěstí poradí dřív, než se její matka stačí rozkoukat. Klidně se zamiluje a není sama, kdo se v jejich rodině rozhodne upláchnout na křídlech nové lásky.
Simona nedávno opustila přítele, protože dál nehodlala trávit čas v nebezpečně vyzdobené ložnici. Jelena se už několik let věnuje raději své úspěšné cukrárně a vyrábění dortů než zkoumání opačného pohlaví. Poslední zkušenost ji totiž málem stála život, když se miláčkovi snažila splnit náročné tužby. Zanedlouho se Simona znovu zamiluje.
Humorný společenský román o podnikavé ženě, líném bratrovi a záhadném nápadníkovi. Eva se úspěšně rozvedla, koupila domek na vesnici a založila vlastní firmu. Poklidný průběh dosavadních životních změn naruší bratr Oldřich. Nastěhuje se k ní se psem a želvou. Žena ho vyhodila a Evě je brzy jasné, proč.
Řídit se heslem ‚Co je v domě…‘?
Jedenatřicetiletá Štěpánka se spolu s rodiči a bratrem podílí na chodu rodinné firmy, ale její hlavní profesí je genealogie. Do domu otce a syna Michorowských ji přivede zajímavá zakázka. Potomkům kdysi slavného polského rodu má pomoci zdokumentovat jejich historii.
Kniha volně navazuje na román Heleny Mniszkówny Malomocná, který vychází současně s ní v nakladatelství Taťána Kubátová. Ti, kdo Malomocnou neznají ani se o ni nezajímají (i když opravdu za přečtení stojí), mohou však knihu bez problémů číst také, protože vše podstatné z předchozího děje je v ní zmíněno.
Legendární příběh lásky Štěpánky Rudecké a Valdemara Michorowského plný poezie, touhy i bolesti. Poprvé vyšel v Polsku v roce 1908 a od té doby se dočkal mnoha vydání také u nás. Třikrát byl zfilmován, naposled v roce 1976, v Polsku na jeho námět natočili televizní seriál.
Vysokoškolačka Míša poprvé otvírá svůj deník během nuceného prázdninového lenošení v roce 1979. Protože se jí deníkové psaní zalíbí, pokračuje v něm i v dalších měsících a letech, a tak se v jejím vyprávění můžeme dočíst o šťastných i nešťastných láskách, o studentském životě i o prvním zaměstnání.
Teprve po rozvodu se kdysi nenápadná Linda cítila natolik sebevědomá, aby se vůbec poprvé po patnácti letech zúčastnila setkání se spolužáky. Mimo jiné tam narazila na charizmatického Kryštofa. Všechny spolužačky na něj tehdy houfně letěly, ovšem Lindu nikdy nepřitahoval a vlastně jím tak trochu pohrdala.
Třicetiletá knihovnice Adéla má několik let po manželově smrti už jasné představy o své roli v životě a nebojí se sama sobě přiznat, že na rozdíl od většiny žen netouží po rodině.
Mladší ze sester Kalendových, zubařka Jitka, se teprve před rokem osamostatnila a odešla z rodičovského domu. V její minulosti se skrývá jedna temná událost, která se odehrála před čtyřmi lety a která odstartovala dlouhé období neklidu a obav.
Hrdiny románu jsou pětatřicetiletý Adam a o šest let mladší Eliška. Kromě toho, že jsou oba rozvedení a že se jeho dědeček oženil s její babičkou, nemají Adam s Eliškou naprosto nic společného.
Anně zůstalo z jejího prvního manželství pevné odhodlání už nikdy se nezaplést s žádným mužem a Pavlovi plně vyhovuje jeho nekomplikovaný vztah ke starší vdané ženě.
...dvě novely z docela nedávných časů... HŘÍŠNÍ Radce je právě třicet, když pálí mosty za svým dosavadním životem a odchází z města. Na venkově ji čeká zajímavá práce a poznávání řady svérázných místních obyvatel. Se zdejším obvodním lékařem se spřátelí natolik, že se mu stane důvěrnicí při řešení problémů v jeho partnerském vztahu.
První ze dvou příběhů sester Kalendových sleduje osudy o rok starší Báry od chvíle, kdy do jejího života zasáhne manželova nevěra. Těžké období, které následuje, přečkává Bára v rodičovském domě.
