Historikové se vždy snažili získat z pramenů vědeckou jistotu; přílišné historikovo sebevědomí ve vztahu k jeho zjištěním však bývá často jeho největší chybou.
Kniha POHĽADY ZA HORIZONT - ŠKOLA ČLOVEKA s podtitulom Diskusie o minulosti, súčasnosti i budúcnosti doc. Ing. Jána Dudáša, DrSc. a Ing. arch.
Pôsobivé dielo, ktoré prezrádza, ako a prečo sa Adolf Hitler zameriaval práve na deti zavraždeného arcivojvodu Františka Ferdinanda a ako mu cisárska rodina vrátila úder. Práve Františkovi synovia boli prví Rakúšania deportovaní do koncentračného tábora Dachau.
Monografie se zabývá problematikou zdánlivě okrajových témat, přestože je jejich dopad do sociální reality Balkánu zjevný. Zaměřuje se na opomíjené a marginalizované osobnosti, jevy a sociální skupiny různých etnik, národností a náboženských skupin Balkánu.
Kniha je souborem vzpomínek pamětníků druhé světové války, výpisů z kronik a písemně sepsaných pamětí, doplňujících a upravujících knihu Čvančarovy deníky. Ne vše, co nám bylo předkládáno v době totalitního režimu bylo pravdivým svědectvím událostí roku 1945 a s odchodem posledních svědků bychom tomu věřili.
Kniha, akých je málo, ponúka skutočný obraz o živote medzi Rómami. S Rómami žijeme na spoločnom území už vyše šesťsto rokov. Za ten čas sa na oboch stranách nakopilo veľa zranení, nepochopenia a odcudzenia.
Ondřej Sekora (1899–1967) byl významný ilustrátor a tvůrce dětských knih, jehož nejslavnější hrdiny dodnes zná v podstatě každé malé dítě.
Kniha Mary Heimannové, která se dostává českému čtenáři do ruky, je na historickou práci nezvykle vášnivá, neúprosná a tvrdá. Popisuje vznik Československa od jeho založení v roce 1918 až po rozdělení v roce 1992 - od začínající demokracie, přes nacistickou okupaci, komunistickou diktaturu, Sovětskou invazi, normalizaci a konečně opět přechod k demokracii.
Autor knihy MUDr. Pavel Bedrníček (1930 – 2010) zasvětil svému koníčku – historii Prahy a jejím památkám – celý svůj život. A právě v této, v mnoha ohledech výjimečné knize nabízí čtenářům výsledek své dlouholeté práce.
Je správné svrhnout nespravedlivého vládce? Je demokracie opravdu tou nejlepší formou vlády? Může být válka někdy ospravedlněna?
Příběh britské panovnice Alžběty II. je fascinující a přitahuje nejen obyvatele ostrovního království, ale doslova celý svět. Na trůnu vydržela ze všech žijících panovníků nejdéle a v dlouhověkosti se jí také žádný nevyrovná. Když se Alžběta II. v dubnu 1926 narodila, britskou společnost stále trápily sotva zhojené jizvy první světové války.
Kniha se zabývá osudy židovských majitelů lékáren a farmaceutů v Československu v letech 1938–1945. Vychází z jejich profesního, společenského a sociálního postavení před druhou světovou válkou a sleduje jejich životy během šoa s ohledem na odlišnou politickou situaci v různých částech zaniklého státu.
Předkládaná kniha rozšiřuje naše poznání o jednom z nejvýznamnějších poddanských měst v Čechách v 17. a 18. století. Na počátku třicetileté války, bylo město dobyto císařským vojskem, zpustošeno, a především fatálně vypáleno.
Publikácia: Včera konšpirácia, zajtra realita je sumárom najvýznamnejších článkov,blogov, analýz a príspevkov autora týkajúcich sa politického diania poslednej doby doma a vo svete, rovnako ako diania vo svete vysokej globálnej politiky.
Tato knížka nás zavede do ekvádorské Amazonie a dalších tří zajímavých destinací – Gruzie, Senegalu a Filipín. Společně poputujeme pouští i pralesem, horami a nížinami, cestou necestou. Bude to putování dobrodružné, místy nebezpečné, chvílemi snad i zábavné, v řadě případů naopak truchlivé a smutné.
Publikace Petra Hnyka vybočuje z vydavatelského standardu propagačních a průvodcovských brožurek či jiných, čistě komerčních publikací. Autor v ní prezentuje stěžejní část své mnohaleté badatelské práce.
Kniha nabízí unikátní pohled Jaromíra Smutného do zákulisí československé politiky v první polovině 20. století. Speciálně pak na období kolem února 1948 a na dění spojené s úmrtím Jana Masaryka. To je dodnes jednou z nejvíce vzpomínaných událostí souvisejících s koncem demokracie v Československu.
Velikonoce - pro někoho svátky jara, pro jiného nejvýznamnější a nejdůležitější křesťanský svátek. Jaká je historie Velikonoc? Jak je slavili naši předkové a jaké zvyky a tradice dodržovali? Jaké pokrmy se tradičně na Velikonoce připravovaly a někde i dodnes připravují? Jaké pověry a pranostiky se k těmto svátkům váží? Jak se tyto svátky slaví ve světě?
Jsou bitvy, které se stanou něčím víc, než svého času znamenaly. Podobně jako se Waterloo stalo v obecném povědomí synonymem pro porážku, Lepanto - námořní bitva Osmanů s benátsko-španělsko- papežskou koalicí vystupující jako tak zvaná Svatá liga - vstoupila do dějin jako "bod obratu".
Na blízkom východe to vrie už celé desaťročia. Nejde len o strašné, vlečúce sa vojny v Iraku, Sýrii, krvavé boje v Jemene, ale aj dlhodobo pretrvávajúci konflikt Palestíncov a židov v Izraeli. Ako to vzniklo a ako sa vyvíja?