Kniha vydaná u příležitosti 30. výročí událostí listopadu 1989 a doplněná o unikátní fotografie plzeňského listopadového dění od Jaroslava Vogeltanze.
Tento svazek knižnice Vědci, vynálezci a podnikatelé v českých zemích se výrazně odlišuje od dosavadních pěti svazků.
„Jak se svět proměňuje? Má anděl duši, může ji vůbec mít? Je pro nás ráj již uzavřený, či nikoli? Co ale bylo dřív? Je už za dveřmi budoucnost? Komu zvoní hrana? Jak to všechno bylo doopravdy? Znáš sám sebe? A znáš-li, přežiješ sám sebe? Kam se ukryla pravda? Je poznání poznatelné? Budou z nás všehovšudy ztracenci přimhouřených očí?
Vojnová Bratislava rozpráva príbeh o architektúre a meste, budovanom v zložitých časoch vojnovej a povojnovej konjunktúry. Cieľom knihy Vojnová Bratislava, však nie je súdiť neprávosti či osobné tragédie, ktoré prežili obyvatelia Bratislavy počas druhej svetovej vojny.
Podoby zločinu a trestu v stredovekom slobodnom kráľovskom meste Prešporku. Kniha približuje atmosféru a jednotlivé vrstvy obyvateľov stredovekého mesta, protagonistov spravodlivosti aj zločinu, načrtáva zásady uhorského a mestského trestného práva a opisuje kriminálne a súdne prípady ako aj spôsoby trestania.
Po víťazstve pruskej armády v bitke pri Hradci Králové, 3. júla 1866, sa rakúske vojská presúvali k Prešporku, kde mali zabrániť v postupe na Viedeň. Bitka pri Lamači ukončila Prusko-Rakúsku vojnu na poludnie 22. júla 1866, kedy vstúpilo do platnosti prímerie. V dôsledku prehratej vojny musel cisár František Jozef I.
Kniha renomovaného francouzského filozofa, sociologa a politologa, jedné z největších postav sociálních věd 20. století, představuje vrchol autorova kritického zkoumání podstaty komunistických systémů a způsobů myšlení spojených s fenoménem komunismu.
Kniha poskytuje pohled na život dvou mimořádných osobností české a slovenské biologie, filosofie a veřejného života.
Deník pražské Němky Margarete Schellové zachycuje autorčiny osobní zážitky během desetiměsíčního pobytu v československých internačních táborech od zatčení během Pražského povstání až do března roku 1946. Nejdelší čas strávila v Bystřici u Benešova, v táboře původně založeném nacistickou okupační správou pro lidi ze smíšených rodin.
První světová válka, konflikt dosud nevídaných rozměrů, se táhla již druhým rokem. Mladý brněnský rodák Slavomír Vácha musel narychlo složit maturitní zkoušku a narukovat, aby podpořil čím dál vyčerpanější rakouskou armádu. Na své cestě po evropských bojištích poznal hrůzy války i utrpení, jež si lidé navzájem působí, a rychle dospěl v muže.
Zkušený slovenský novinář s dlouholetou praxí ve veřejnoprávním rozhlase i televizi odešel ze světa mainstreamových médií, neboť odmítal dál snášet cenzuru, jíž v nich byl kvůli svým názorům vystavován. Dnes působí na alternativní mediální scéně a píše knihy o vztahu politiky, společnosti a médií.
Kniha Sobibor – tábor smrti (dejiny a odkaz) vznikla pri príležitosti 75. výročia povstania väzňov v tábore smrti Sobibor a následného zničenia tohto miesta hrôzy. Toto miesto má osobitný význam pre Slovensko, pretože práve tu bolo zavraždených najviac slovenských Židov.
15 fragmentov o živote a osude autorky a o veľkých dejinách dvadsiateho storočia. Autorka píše o osude svojich rodičov. Mamu deportovali prvým transportom do Osvienčimu v marci 1942. Otec si zachránil život vďaka zázraku. Ťažiskom knihy je autorkin exil vo Francúzsku. Jej prvý manžel náhle zomrel, keď mala dvadsaťdva rokov a bola s ním tehotná.
Kniha Filipa Müllera z roku 1979 je unikátnym svedectvom Čechoslováka, ktorý prežil Osvienčim. Ako väzeň sonderkomanda musel v rámci zvláštneho zaobchádzania pracovať v tejto fabrike na smrť. Odhalil svetu vnútorný život likvidačného tábora. Zvláštne zaobchádzanie bol nemecký krycí názov pre masové vraždenie židov v plynových komorách a spaľovniach.
Soňa Valentová (1946), popredná predstaviteľka lyrických postáv, krehkých žien, ale i vášnivých osudových domín. V činohre SND stvárnila takmer deväťdesiat tragických i komediálnych úloh a to nielen v réžii manžela Pavla Haspru, ale aj v inscenáciách Karola L. Zachara, Petra Mikulíka, Jozefa Palku, Jozefa Bednárika, Ľubomíra Vajdičku či Romana Poláka.
„Ak sa k nám smrť priblíži, privítajme ju s odhodlaním. Tak zomiera partizán.“ Tieto slová vyriekol Ernesto Che Guevara vo chvíli, keď vojaci bolívijského diktátora Barrientosa zlikvidovali jeho bojový oddiel. Vedenie CIA poslalo do krajiny svojho agenta a zabijaka Félixa Rodriguéza. Spolu s bolívijským ministrom riadil poľovačku na Che Guevaru.
Kultúrny vplyv Paríža na slovenských spisovateľov a výtvarníkov, ktorí tam mali možnosť v priebehu 20. storočia absolvovať kratší alebo dlhší pobyt, bol veľký a mal priame dosahy nielen na samotnú umeleckú tvorbu, ale aj na zmeny v uvažovaní o úlohách a postavení kultúry a na samotný životný štýl viacerých slovenských umelcov.
Kniha o životnom príbehu Andreja Hlinku, o jeho postojoch, ambíciách, úspechoch i prehrách. Ide o kontroverznú osobnosť, ktorá tak počas svojho života, ako aj desaťročia po ňom rozdeľovala spoločnosť i historikov. To v plnej miere platí až do dnešných dní. Možno v ňom vidieť Otca národa i jedného z najhorúcejších kandidátov na titul Najväčší Slovák.
Rozprávanie o osobných stretnutiach autora s dvoma výraznými postavami našej nedávnej histórie, ktoré zosobňujú dve protichodné podoby slovenského osudu. Špitzerov židovský osud poznal z rodiska, keďže vyrastal neďaleko pracovného tábora pre Židov v Novákoch.
Autorovo rozprávanie o kaviarňach, krčmách a viechach, tak ako ich zažil v mladosti – v šesťdesiatych rokoch minulého storočia.