Poněkud netradiční biografie o Hitlerovi se zabývá otázkou: Jak se z člověka pocházejícího z běžného, ničím nápadného prostředí stalo monstrum zodpovědné za smrt milionů lidí. Z jakých poměrů pocházel? Jaký měl vztah k matce i ostatním ženám? Jaké momenty utvářely jeho osobnost?
Čtvrtstoletí od rozdělení ČSFR a vzniku samostatné České republiky a Slovenské republiky je výročím, které by rozhodně nemělo zapadnout a volá po hlubší reflexi. Publikace přináší unikátní osobní svědectví hlavních protagonistů dělení státu. Do sborníku přispěli Václav Klaus, Vladimír Mečiar, Václav Havel, Jan Stráský a Milan Uhde.
Schwarzenbergové patří mezi nejvýznamnější šlechtické rody, které ovlivňovaly nejen dějiny českých zemí, ale celé střední Evropy v 17. – 19. století. Zejména jižní Čechy vděčí Schwarzenbergům za úpravu krajiny, výsadbu lesů na Šumavě a dlouhou řadu hradu a zámků, na které jsme dodnes hrdí.
Při pražské defenestraci byli roku 1618 z oken pražského hradu vyhozeni královští místodržící, což zahájilo stavovské povstání a tím i třicetiletou válku. Příběh defenestrace, podaný způsobem, jaký v učebnicích nenajdete, vychází ke 400. výročí této historické události.
Mária Terézia zaujíma na panteóne európskych panovníkov významné miesto. Od chvíle, ako sa ujala vlády, slúžila svojej ríši s nesmiernou energiou. Panovníčka mala prísnu katolícku výchovu, no vlastnila aj značnú dávku pragmatizmu.
Trojice renomovaných autorů přibližuje úctu ke sv. Lazaru ve středověkém Českém království. Ikonografický úvod je v české literatuře vůbec prvním podrobným popisem barvitého světa zobrazování tohoto světce a svým rozsahem je ojedinělý i ve světovém měřítku.
A Francouzky si i nadále malovaly rty... Přestože v jádru knihy dřímá politika, jedná se o fascinující, bohatě ilustrovaný popis, jak dívky a ženy Paříže v letech 1939–1949 přežily druhou světovou válku a její následky, stále v grandiózním stylu.
Muži lačnící po kořisti, skvostné dračí lodě, sebevědomé ženy, meče se jmény vzbuzujícími hrůzu a dobrodružné plavby do vzdálených zemí. Co z toho je smyšlenka a co pravda?
Kniha z pera známého literárního historika navazuje na úspěšnou dvojici Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity (2015) a Obrazy z kulturních dějin americké religiozity (2010).
Hvězda Jana Dismase Zelenky začala zářit teprve ve 2. polovině 20. století, kdy se Zelenka ocitl v malém, ale významném koutku hudebního kánonu, stal se totiž středem pozornosti hobojistů a fagotistů. Proč však zůstával významný český skladatel barokní hudby, jejž znal a obdivoval i Johann Sebastian Bach, tak dlouho ve stínu jiných?
Druhá manželka krále Václava IV., pocházející z rodu bavorských Wittelsbachů, je hlavní postavou nové knihy historičky Boženy Kopičkové. Ta po Elišce Přemyslovně vřazuje do edice Velké postavy českých dějin už druhou z českých královen středověku.
Kniha Falešné hranice. Příběhy akce „Kámen“ 1948–1951 odkrývá doposud téměř neznámou nezákonnou činnost Státní bezpečností na přelomu 40. a 50. let 20. století.
Pomníky, pamětní desky a kenotafy umístěné v našich obcích vyjadřují pietní vzpomínku na ty, kteří se do svých rodných domovů nevrátili a položili své životy ve Velké válce 1914–1918.
Za svůj pozoruhodný rozvoj vděčí západní středověká a renesanční vzdělanost v mnoha aspektech vzdělancům a kulturnímu prostředí Druhého Říma, tedy Byzance. Předkládaná monografie se zaměřuje na kontext vzniku a obnovy řeckých studií v italském humanismu, především pak na přenos obsahu a modelů obsažených v rukopisné tradici a knižní kultuře.
Marie Terezie Rakouská – jméno jako concerto grosso, žena jako kantáta z krásy, nádhery a panovnického lesku. Julianě Weitlanerové se podařilo dostat u císařovny audienci a nyní vykresluje její jemně stínovaný portrét, od boje o dědictví po předcích, přes nekonečné války s pruským sokem, Friedrichem Velikým, až k velkému reformnímo dílu pozdějších let.
Před sto roky, když se krvavý zápas národů po čtyřech letech chýlí ke konci, nabývá na obrátkách smrtonosná epidemie – pověstná pandemie španělské chřipky. Armáda mrtvých narůstá každým dnem, po desetiletích budou epidemiologové mluvit o 20 až 50, někteří dokonce o 100 milionech obětí chřipky na celém světě.
Charakter současného Českého Slezska lze vystopovat prostřednictvím měst, která vyzařují genius loci jednotlivých částí tohoto málo známého regionu. Eva Tvrdá v loňském roce navštívila města Českého Slezska, bylo jich celkem 34, mobilem si je vyfotila a o každém z nich napsala krátké pojednání.
Česko-moravská rodová šlechta coby specifická a po dlouhá staletí privilegovaná sociální vrstva byla po pádu habsburské monarchie vystavena dramatickým společenským proměnám. Vnější struktury, které do roku 1918 utvářely společenský řád, v němž výsadní role připadala šlechtě, se zhroutily. Měnila se ale v nových kulisách samotná šlechta?
Od Inků až k prvnímu japonskému prezidentu v Peru. Od španělské conguisty přes revoluční roky 1952 a 1968 až k demokracii.
Soubor portrétů všech mužů, kteří se vystřídali od roku 1918 na Pražském hradě v nejvyšší státní funkci – od prezidenta Osvoboditele Tomáše Garriguea Masaryka až po již třetího demokratického prezidenta zvoleného po listopadu 1989. Autor si všímá dětství a mládí státníků, sleduje jejich osudy v profesní, politické i soukromé sféře.