Světlana je některými považována na největší odbojovou organizaci proti komunistickému režimu v bývalém Československu, jiní v ní vidí uměle vytvořenou organizaci někdejší tajné policie StB.
Podle slov autorova syna spisovatele Milana Kundery není zajímavým ani tak text sám, ale okolnosti, za nichž se zrodil. Bylo to za první světové války někde na ruském východě blízko bojiště. Vznikla tam tehdy malá armáda, složená z českých zajatců, takzvané české legie, odhodlané bít se proti Rakousku za českou samostatnost.
Byla to nejlepší armáda, jakou jsme v moderních dějinách měli. Českoslovenští legionáři v Rusku. Tři pěší divize, jedna jezdecká brigáda, vojáci ztracení v zemi zmítané občanskou válkou.
ROMANOVOVCI boli najúspešnejším panovníckym rodom moderných čias. Vládli na šestine územia sveta. Ako dokázala jedna rodina zmeniť vojnou zničené kniežatstvo na najväčšiu svetovú ríšu? A ako mohla o ňu prísť?
Jaký je rozdíl mezi lidem a lidmi za socialismu?
Historik Günter Bischof nechává čtenáře nahlédnout do pozoruhodného procesu, v němž poválečné vedení Rakouska dokázalo udržet jednotu a nezávislost země a zároveň odolat tlakům čtyř okupačních mocností i soupeřících domácích sil.
O zločinoch komunizmu sa toho pohovorilo už veľa a stále sa pripomínajú. Čudné ale je, že o zločinoch kapitalizmu sa slušne a povinne mlčí. Prečo? Však dnes tu už nemáme kapitalizmus, ale predsa "demokraciu a slobodu"!
Určite ste si všimli ako nás v poslednej dobe média, najmä televízia a rádia denne dezinformujú. Vraj nebezpečné Rusko ohrozuje "slobodu a demokraciu" a to skoro na celom svete. Rusi údajne nielenže okupujú Krym, ale aj východnú Ukrajinu. Ohrozujú Pobaltsko a musíme tam preto vyslať naše vojenské jednotky. Ovplyvnili dokonca americké voľby, atď.
Všetko, čo som robil, robil som s výhľadom do budúcnosti, sústredil som sa na pokrok. To znamená, že minulosť nie je čosi, na čo príliš myslím. U mňa je to celkom prirodzené. Detaily mojich zápasov popísali iní ľudia kdekade oveľa lepšie; mňa zaujíma predovšetkým myšlienka futbalu.
Životní příběh velké francouzské šansoniérky Edith Piaf by žádný spisovatel nemohl napsat. Nebyl by totiž uvěřitelný. Vytvořila ho ulice, periferie, osud nebo náhoda a zapsala ho její sestra Simone Berteautová, která stála věrně po jejím boku po 30 let.
Dojemný dokument o přežití a o dalším životě v zemi nepřátel. Jeden z mála lidí, kteřé přežili Čenstochovské ghetto, vypráví příběh jednoho z posledních svědků holocaustu. Shlomo Birnbaum, narozený v roce 1927, vyrůstal v ortodoxní židovské rodině v polské Čenstochové.
„Když se do bílé polevy dostane byť jen jedna kapička jiné barvy, už nikdy nebude sněhobílá. S lidmi je to stejné.“ Takto učí královna Ku-klux-klanu malé děti, jak správně připravit vánoční dort. Co je to vlastně Ku-klux-klan a jak je vůbec možné, že myšlenky nepatřící do 21. století jsou stále živé a v rozkvětu?
Národní muzeum připomíná v roce 2017 dlouhých osm dekád od smrti jedné z nej významnějších postav našich dějin - Tomáše Garrigua Masaryka. Když se veřejnost dozvěděla 14. září 1937 o smrti Prezidenta Osvoboditele, bez přehánění měli lidé pocit, že se končí jedno historické období. Bohužel, měli vzhledem k dobovým okolnostem pravdu.
Málokomu se podaří pobývat v Severní Koreji, aniž by vedle sebe měl všudypřítomného průvodce a byl pod neustálým dohledem. Koreanistce Nině Špitálníkové se to povedlo v životě hned dvakrát. Jako jedna z mála na světě se zúčastnila studijních pobytů na Kim Il-songově univerzitě za vlády obou posledních vůdců Kim Čong-ila a Kim Čong-una.
Kniha Dejiny plné ľudí prináša profily 100 + 2 osobností, ktorých odkaz zanechal v histórii 20. storočia nezmazateľnú stopu – od najvýznamnejších vedcov k najsmelším politikom a intelektuálom – a usporadúva ich podľa sily ich vplyvu.
Není to tak dávno, co světovou pozornost vzrušil nález tzv. Kumránských svitků v Izraeli poblíž Mrtvého moře a vzápětí také objev knihovny v Nag-Hammadí. Tyto dokumenty jakoby úplně odporovaly vzletnému a místy až výbušném evangeliu Lukášovu; naopak, jakoby nám ukazovaly Ježíšovo učení v docela jiném světle. Jenže – jsou tyto zdroje pravdivé?
Novinář a spisovatel František Roček ve své další knize shrnuje, před čím v tisku varoval již téměř před 20 lety. Cynicky hodnotí vojenskou situaci ve světě, přičemž nestraní nikomu. Kniha je jen chladnou analýzou faktů, nezabarvených jakoukoli ideologií či politickou korektností.
V najnovšom literárnom panoptiku čitateľ nájde informácie o dejinách Kremnice, baní a mincovne, poprave Juraja Langsfelda, na ktorú nešiel nikto z mesta, ešte aj kat sa stratil, histórii vzniku "Stredu Európy", obraz aktuálnej politickej situácie z konca roku 1991, veľkú skupinová pohľadnica hostí z politiky: Mečiar, Markuš, Keltošová, Filkus, Kňažko...
Tento příběh v mnohém mění stereotypní představu, kterou má veřejnost o Miloši Zemanovi. Málokterý politik vyvolává tak silné emocionální reakce jako Miloš Zeman. Dělá to cíleně a baví ho to. Má jak četné vášnivé odpůrce, tak nadšené příznivce.