Kniha „Loupeživí rytíři a zemští škůdci Království českého“ není pouze soupisem známých a méně známých skutečností o středověkých lupičích číhajících v lesních průsmycích na kupecké karavany.
Autor vydal v nakladatelství Epocha dvě knihy, v jejichž titulech bylo slovo „pohraničí“: Boj o pohraničí a My, hoši z pohraničí.
Pestrý a dobrodružný život nebývá údělem učenců. Výjimky najdeme nejspíše mezi archeology a životní dráha rytíře Bienera z Bienenberka k nim rozhodně patří.
Výpravná publikace mapující zříceniny na území západních Čech představuje na více než 600 barevných fotografiích 81 známých i málo známých lokalit. Kniha obsahuje množství odborných perokresbových nákresů, detailní popis přístupu a samozřejmě fundovaný nástin historie památky s popisem stavebního vývoje od jejího vzniku až do současnosti.
2. doplněné a rozšířené vydání Úspěšná publikace o zříceninách, která vyšla v roce 2000 se dočkala nového vydání. Některé texty z původní knihy byly ještě v roce 2011-12 profesorem Durdíkem aktualizovány dle nově provedených archeologických průzkumů a dále byla kniha doplněna o několik nových lokalit, které v prvním vydání nebyly publikovány
Kniha je mozaikou leteckých životních příběhů pilotů, techniků a vůbec lidí od letectva, které osud zavál do Košic. Pro nekteré to byla jen krátká epizoda, ale jsou i tací, kteří létání v Košicích obětovali celý život. Oni jsou důkazem, že letecký duch v Košicích zůstává. Tato sbírka příběhů ať je jim alespoň malou poctou.
Dvacet kapitol, z nichž každá obsahuje jeden lidský život. Rytíři Žižkové z Trocnova, Leopold Wohlaschlager – poslední pražský popravčí mistr, generál Eminger – velitel českého protektorátního vojska, F.L.
Americký psychiatr Daniel J. Siegel se dlouhá léta věnuje zkoumání lidského mozku a o svých výzkumech píše populární knihy. Ve své nové knize s názvem Mysl, která je poutavou koláží teoretických úvah a výstižných příkladů o fungování lidské mysli, se chopil tématu, kterým se dosud zabývali převážně filozofové.
Kniha jednoduše, stručně a především čtivě seznamuje čtenáře-neodborníka s tím, co to vlastně znamená žít ve století biotechnologií a v čem spočívá ono „kouzlení“ vědců s DNA.
Cesta proti času do dob, kdy Evropané ještě netušili, jaké národy, jaká nebezpečí a jaká bohatství skrývají zámořské kraje a jiné vzdálené končiny země.
Po násilnej smrti mafiánskeho bossa východu Róberta Holuba sa rozhorela vojna medzi jeho nástupcami. Len čo tento krvavý stret ustal vzájomným vyzabíjaním, aj zásahom štátu, objavil sa nový boss.
Miloš Bondy začíná své vzpomínky popisem transportu do Terezína spolu se svými rodiči. Tehdy mu bylo 16 let. V Terezíně byli internováni několik měsíců, podmínky zdejšího života byly sice velice stísněné a těžké, ale proti jiným táborům méně vražedné.
Málokterý monarcha splývá s představou domnělých „starých dobrých časů“ jako poslední habsburský císař František Josef I. (1830–1916). V moderně a čtivě pojatém životopise není však pro nostalgii místo. Představuje muže v centru vytrvalých politických a soukromých bouří, čelícího nejtvrdším ranám osudu.
Alain Finkielkraut byl zvolen do Francouzské akademie do křesla číslo 21, které se uvolnilo smrtí Féliciena Marceaua, a stal se tak 727. akademikem od jejího vzniku. Jak kážou nepsané zvyklosti, přednesl na slavnostním zasedání 28. ledna 2016 svůj první proslov, v němž se od nového akademika očekává poděkování a oslavná řeč na adresu jeho předchůdce.
Co mají společného E. E. Kisch a Alfred Redl, Klementina Hanušová a Miroslav Tyrš, Václav Brožík, Milan Rastislav Štefánik, malíř Kamil Lhoták, Alfréd Radok a Blanka Waleská, žena slavného zápasníka Miroslava Frištenská, nebo sochař Bohumil Kafka?
Třetí pokračování úspěšné série autora Vladimíra Lišky Ženy českých panovníků, která čtenářům přiblíží životní příběhy čtrnácti manželek českých panovníků. České kněžny a královny zůstávají často ve stínu svých manželů a jen tu a tam se některé z nich vynořují z toku času jako výrazné osobnosti.
