Základní práce francouzského medievalisty, autora i u nás známé vynikající knihy Neděle u Bouvines, přináší jedinečný a u nás zcela netradiční pohled na dějiny středověkého umění.
Kniha o raném období života zakladatele Církve sjednocení, který v Severní Koreji strávil pět let v pracovním táboře. Autor - soulský zpravodaj The Washington Times a The Guardian - strávil několik let vyhledáváním lidí, kteří znali Son-mjong Muna jako mladého muže, a vedl s nimi rozhovory.
Publikace slovem i obrazen přibližuje sto archeologických nálezů z celého světa, které posunuly poznání o vývoji člověka.
Jde o příběh chlapce, jeho příbuzných a lidí, s nimiž přicházel do styku, v průběhu stupňujících se protižidovských opatření z roku 1942, kdy docházelo k „urychlenému odbavení“ Židů spočívající: v jejich identifikaci a označení, ve vytržení ze všech sociálních vazeb, v omezení všech činností, ve zbavení všeho majetku, v internaci, a v deportaci (kdy
V roce 2008 nás opět čeká "osmičkové" výročí - jedno z těch, které nás osudově provází dějinami, výročí Mnichovské konference z roku 1938, která způsobila dočasný zánik československého státu a umožnila Hitlerovi zahájit jeho vysněnou válku za světovládu.
Kniha se soustředí na mocenské systémy dané geopolitickou strukturou, jež určovaly podobu Evropy po Vídeňském kongresu 1815, v roce 1848, po vzniku Itálie a Německa a Versailleském míru 1919.
Václav Makrlík se ve své knize Češi a Evropa pokusil publicistickou formou vyložit české politické dějiny z hlediska začleňování našeho národa do dobových evropských struktur. Ukazuje, jak nacionalistická a později komunistická historiografi e tyto kroky bu. ignorovala a nebo desinterpretovala ve smyslu národnostní či třídní nenávisti.
Bohuslav Chňoupek - pozoruhodná a zároneň rozporuplná postava česko-slovenskej politiky druhej polovice 20. storočia. Inženier ekonómie pracoval ako novinár slovenských denníkov Smeny a Pravdy. v 60. rokoch bol spravodajcom v Moskve a neskôr krátko riaditeľom Česko-slovenského rozhlasu.
Kniha přinášející pohled na tuláky, žebráky, bezdomovce a jiné okrajové skupiny je v podstatě pohledem státních institucí tak, jak byl utvářen právě od raného novověku – represí a spolu s tím i péčí měl chránit spořádané poddané, resp. občany, jejichž životní způsob představoval cíl, k němuž měli být „nepřizpůsobiví“ lidé dovedeni.
Autor, který pro Libri napsal knihu o Hanze, nezapře své ekonomické vzdělání a při popisu dopravy na mořích od konce 12. století do roku 1500 si všímá především obchodních aspektů, ale neopomíjí ani vojenskou a civilizační roli, kterou sebou tyto kontakty přinášely.
Autor na základě studia literatury a v neposlední řadě i osobní návštěvy převážné většiny míst, která popisuje, nám přibližuje oblast, kde probíhaly intenzivní styky mezi jednotlivými městy, státy i říšemi – obchodní i civilizační – v období od 3. tisíciletí před Kr., přes foinickou, resp.
Slovník seznamuje s nejvýznamnějšími osobnostmi, které se zapsaly (ať již jakkoliv) do dějin rusínského národa, a to včetně Čechů. Autor se po více než půl století falšování, zamlčování a zkreslování dějin Podkarpatské Rusi snaží podat co nejvíce informací o životě a díle těchto osob a připomenout i osudy těch, které neprávem upadly do zapomnění.
V dalším sešitě se čtenář setká s biografiemi osobností, které významně (ať už se u nás narodily, nebo tu jen delší působily) zasáhly do nejrůznějších oborů lidské činnosti, a to už od písmene Č.
V bitvě u Moháče ztratili Jagellonci téměř vše, mladičký král Ludvík byl mrtev a před českými stavy se otevírala klíčová otázka: kdo nastoupí po něm. Za měsíc bylo jasné, že zvítězí Habsburkové, kteří osobností nadmíru schopnou, Ferdinandem I., dosedli na český, uherský a posléze i římský trůn.
V našich novodobých dějinách ještě existují neznámá místa, která se s postupným odtajňováním archivních dokumentů daří zaplňovat. To je i případ knihy, která se zabývá vlivem příprav a průběhu 2. světové války na naše hospodářství, a zejména na čs. měnu.
Publikace zachycuje vývoj opevňování Prahy od jeho počátků (ještě před vlastním založením města), spočívajících v existenci řady hradišť přes vznik obou pražských hradů a následný vznik jednotlivých pražských měst. Na vývoj středověké fortifikace navazuje i novověká pevnostní výstavba, která v 17. a 18.
