"Tato kniha není autobiografie. Je to spíš jakési curriculum vitae - můj pokus naznačit, jak byl zformován jeden spisovatel. Ne to, jak byl jeden spisovatel stvořen, nevěřím tomu, že je vůbec možné stvořit spisovatele, ať už podmínkami nebo vlastní vůlí (i když jsem tomu kdysi věřil). Všechno potřebné vybavení už je v nás, když jsme odesláni na svět.
Gulag – obrovské množství sovětských koncentračních táborů – byl systém represí a trestů, jehož racionalizované zlo a institucionalizovaná nelidskost soutěžily s holocaustem. Do světového povědomí vstoupil Gulag v roce 1972, poté, co vyšla rozsáhlá práce, kterou z vyprávění o sovětských táborech sestavil Alexandr Solženicyn – Souostroví Gulag.
Po vyše sedem storočí sa Turínske plátno pokladalo za drahocennú relikviu s odtlačkom tela ukrižovaného Ježiša Krista. V roku 1988 laboratórne skúšky definitívne potvrdili, že plátno nemôže pochádzať spred roku 1260 n.l. Podľa názoru autorov sa však Turínske plátno spája s tzv.
Mesiášov odkaz prináša nové ohromujúce pátrania v tajomnej komunite "Sionského priorstva" - "strážcov svätého grálu", na ktoré sa autori podujali, keď objavili utajované súvislosti politiky, financií, slobodomurárstva a náboženstva pod solídnym a konzervatívnym výzorom európskych inštitúcií.
Autori najskôr chceli iba porozprávať zaujímavý a čitateľsky príťažlivý príbeh o malej záhade, ktorá sa vynorila vo francúzskej dedinke Rennes-le-Château koncom 19. storočia, keď sa pri rekonštrukcii miestneho kostola našli aj šifrované dokumenty.
Nakladatelství Libri požádalao Rudolfa Neškudlu, aby se pokusil toto téma zpracovat jinak.
Ve své druhé monografické publikaci, v nichž se věnuje mimořádným zjevům světové historie, se Vladimír Liška zaměřil na zřejmě nejzáhadnější postavu evropského středověku, jejíž fascinující osudy nemají žádného srovnání – na Pannu Orleánskou či Johanku z Arku, která se z údělu chudé vesnické pasačky vyšvihla mezi nejvyšší elitu francouzského
Již desátý díl oblíbených toulek českou minulostí se tentokrát zabývá velkými umělci konce 19. století, a to Antonínem Dvořákem, Josefem Václavem Myslbekem, Janem Nerudou a Mikolášem Alšem.
