Další z volné série výpravných publikací významného českého historika mapuje německou okupaci českých zemí za druhé světové války. Nevšední formou přibližuje čtenáři vývoj, organizaci a činnost německé okupační správy v letech 1938 až 1945.
Nejnovější encyklopedie DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA je strhujícím svědectvím o nejničivějším a nejrozsáhlejším válečném konfliktu všech dob. Vydává se ve stopách vojenských, strategických a politických událostí po celém světě a přibližuje jednotlivá dějství války, konkrétní bitvy a válečná tažení.
Směsice šoku z neuvěřitelných krutostí páchaných bojovníky tzv.
Reportáže, či snad lépe soupis vzpomínek Jaroslava Čvančara, představuje nesmírně cenné svědectví o jednom z klíčových období moderních národních dějin. Na rozdíl od úředních dokumentů, které často poskytují „pouze strohá“ fakta, nabízí zápisník jedinečný pohled na jaro a léto roku 1945 očima zúčastněného pozorovatele.
Nad vzpomínkami se pomalu stahují mračna. Poslední, kteří přežili holokaust a pronásledování evropského židovství, brzy utichnou. Mnozí z nich o své útrpné cestě koncentračními tábory, o útěku či emigraci vyprávěli, jiní celý život mlčeli, svoje vzpomínky si nechali pro sebe nebo se pokusili zapomenout. Toto mlčení už brzy zavládne navždy.
V polovině července 1940 se ve vojenském táboře československého vojska v Cholmondeley u Chesteru setkali tři bývalí studenti velkomeziříčského gymnázia. Brzy se stali jedněmi z prvních příslušníků 311. československé bombardovací perutě ve Velké Británii a všichni tři si slíbili, že ten, který to vše, co je čeká, přežije, předá pozdravy domů.
Kniha významného britského historika Laurence Reese pojednává o nejkrutějším nacistickém zařízení, které bylo jádrem komplexního systému vyhlazování a místem plánované realizace „konečného řešení židovské otázky“. Je to příběh o brutalitě, odvaze, útěku a přežití, působivá výpověď o tom, jak k lidské tragédii takového rozměru vůbec mohlo dojít.
Pokud může Hyde číhat v Jekyllovi, může číhat v kterémkoli člověku.
Pokračování úspěšné knihy Islámskému státu na dostřel II líčí dramatické zážitky uznávaných reportérek Lenky Klicperové a Markéty Kutilové z fronty a ze syrského města Kobaní, které pomalu povstává z ruin.
Kniha přiblíží nejen historii samotné osady Ležáky, ale doplní ji o kontext odboje napojeného na výsadky z Velké Británie v širším regionu. V jednotlivých kapitolách čtenář najde příběhy nejen parašutistů a jejich podporovatelů, ale i příběhy příslušníků nacistického represivního aparátu, jehož nasazení v tomto prostoru bylo masivní.
Publikace vůbec poprvé detailně mapuje národnostní složení československých vojenských jednotek v zahraničí během druhé světové války a tím přináší na problematiku exilového vojska zcela nový pohled.
Když Němci v roce 1940 vtrhli do Francie, měli vojáci wehrmachtu k dispozici třicet pět milionů dávek pervitinu. Látka — dnes mezinárodně známá jako meth — byla tehdy k dostání v každé lékárně. Droga měla umožnit tzv. bleskovou válku a stala se běžnou součástí výbavy vojáků.
Evropská společnost vzpomíná zločinů druhé světové války už sedm desítek let. Každý národ má místo, které se pro něho stalo symbolem utrpení. Jen málokteré dosáhlo světového věhlasu, byť by si to svým významem zasloužila všechna.
Das Buch führt den Leser an die Orte, die mit den Aktivitäten der Fallschirmtruppe Anthropoid verknüpft sind. Mitglieder dieser Truppe verübten im 27. Mai 1942 das Attentat auf den Stellvertretenden Reichsprotektor Reinhard Heydrich. Wir begeben uns zum Ort des Absprungs der Fallschirmjäger, suchen die Wohnungen ihrer Helfer auf und besichtigen den Ort des Anschlags selbst.
Po úspěchu velkoformátových titulů Pravda o Východní frontě a Pravda o Západní frontě (1. část) přichází na knižní trh třetí publikace stejného autorského týmu, která završuje trilogii o zákulisí největší války v dějinách lidstva.
V knize Krvavé léto 1945, volně navazující na předchozí autorovu knihu Krvavé finále, najde čtenář informace o násilnostech, které se odehrály na území dnešní České republiky v období květen-srpen 1945. Jedná se především o události spojené s tzv.
Vyhlazovací koncentrační tábor Osvětim-Březinka je známý z řady publikací i osobních a písemných svědectví těch, kteří kruté věznění přežili. Na krakovském předměstí Plaszów, jen několik desítek kilometrů od Osvětimi, byl však v roce 1943 zřízen mnohem méně známý koncentrační tábor.
Kniha mapuje šest let, během nichž vězeňkyně různých národností denně umíraly v důsledku nacistického plánu zlikvidovat politické nepřátele, nemocné nebo rasově nevyhovující jedince.
